Především v době, kdy nemá těžkopádná německá ekonomika jinou možnost, než podstoupit bolestivé reformy. A zdravotnictví, ve kterém za současného stavu schází podle kancléřky Angely Merkelové až deset miliard eur, se změnám nemůže vyhýbat.
Třetí cesta = bez reformy
Jenže pravice a levice, které společně vládnou, mají protichůdné představy, jak zdravotnictví reformovat.
Ve středu večer se sice sešli křesťanští i sociální demokraté ke schůzce na nejvyšší úrovni, ale zatím se jen shodli na tom, že vytvoří pracovní skupinu, která by měla do léta vymezit "hranice" budoucí reformy.
Takzvaná "třetí cesta" velké koalice, jak ji nazval šéf poslaneckého klubu SPD Peter Struck, však podle deníku Frankfurter allgemeine Zeitung prakticky znamená, že skutečná reforma se odkládá do příštích voleb.
A pravo-levá vláda bude muset tak jako tak zalepovat černé díry ve zdravotnictví. Protože se zároveň zavázala snižovat náklady firem na pracovní sílu a tedy i na zdravotní pojištění, bude to znamenat další výdaje ze státního rozpočtu. Podle Frankfurter allgemeine to bez strukturální reformy zdravotnictví znamená ročně vydat navíc 15 miliard eur.
Kdo to zaplatí? Daňový poplatník
V programu velkokoaliční vlády přitom bylo "ušetřit" v rozpočtu každý rok 35 miliard eur, což vláda musí udělat už jen kvůli Evropské unii. Nejspíš tak nezbude nic jiného, než se obrátit na daňové poplatníky.
Konkrétní návrhy už se také rýsují. Obě strany navrhly, že by se do zdravotnictví mohly peníze přelít ze zvýšené daně z přidané hodnoty, která od příštího roku stoupne ze 16 na 19 procent. Bude však nejspíš nutné najít ještě další peníze.
Jinou možností je zavést zvláštní zdravotní "daňový příplatek" podobný tomu, kterým západ financuje východ neboli "německou jednotu". Poslední variantou je podle televize N 24 zvýšení daně z přímu.
Strany posilují
Všechno to však jsou opatření, která těžko nějaký volič přivítá.
Výsledky voleb, které se konaly před týdnem ve třech spolkových zemích, přitom potvrdily posílení obou vládnoucích stran - křesťanské unie a sociální demokracie.
CDU vyhrála v Bádensku-Württembersku a Sasku-Anhaltsku, zatímco SPD zvítězila s historicky nejlepším výsledkem v Porýní-Falcku.
Pravicová kancléřka Angela Merkelová to označila za potvrzení 175 dní vlády velké koalice a jejího směřování a vyhlásila "druhou etapu" jejího vládnutí. Právě zdravotnictví označila mezi prvními jako "centrální projekt" této fáze.
Lékaři stávkují, dostávají málo
Velká koalice totiž nemůže nechat zdravotnictví pokračovat tak jako doposud. Krizi v německém zdravotnickém systému ukázal například velký protest lékařů 18. ledna.
Své ordinace tehdy zavřelo dvacet tisíc praktických lékařů, kteří v ulicích požadovali zvýšení plateb ze zdravotního pojištění. Tvrdí, že celou třetinu výkonů nedostávají od zdravotních pojišťoven proplacenou.
V únoru vyšli do ulic při jedné z největších stávek od sjednocení kromě ostatních pracovníků služeb také někteří zaměstnanci nemocnic. Ti požadovali více peněz nebo menší pracovní úvazky. A lékaři požadovali v ulicích více pěnez i před dvěma týdny.
Němci tak nejspíš nemají jinou možnost, než si sáhnout kvůli zdravotnictví hlouběji do kapes. Jediné, čím se mohou dvě největší německé strany utěšovat, je to, že jsou do problému namočeny současně.
