Na čem se EU s Velkou Británií předběžně dohodly? Výsledkem dlouholetého jednání je Dohoda o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii.

Původní dohodu, tzv. Withdrawal Agreement, vyjednaly týmy Bruselu a Londýna ještě v době, kdy byla britskou premiérkou Theresa Mayová. Její smlouva počítala s vystoupením Velké Británie z EU k datu 29. března 2019, ale ani přes několik pokusů se ji nepodařilo schválit v britském parlamentu.

Většina změn, které dojednal nový britský premiér Boris Johnson, se týká pobrexitové podoby irské hranice.

Cílem dohody je spořádaný brexit, který by britským i unijním občanům, vládám a firmám nabídl co možná největší právní jistotu a stabilitu v chaotickém a těžko předvídatelném období. Vypořádává se i s britskými závazky vůči EU a načrtává některé budoucí. Dohoda však neřeší budoucí nastavení vzájemných vztahů.

Dohodu také doprovází politické prohlášení o budoucích vztazích, několik protokolů a příloh.

Témata předběžné dohody

Co se stalo s původní dohodou Theresy Mayové?

Dohodu vyjednanou s Bruselem během vlády britské premiérky Theresy Mayové opakovaně odmítli britští poslanci. Podle některých jejich komentářů byla "nedostatečně brexitová" a i do budoucna by mohla Spojené království těsně poutat k Evropské unii. Pro poslance byla nepřijatelná zejména podoba tzv. irské pojistky. Mayová rezignovala a nahradil ji současný premiér Boris Johnson.

Hrozí ještě vůbec tvrdý brexit?

Ano. Pokud se EU a Velké Británii nepodaří do 31. prosince 2020 uzavřít dohodu o budoucím partnerství a Londýn zároveň nepožádá o prodloužení přechodného období, které premiér Boris Johnson vylučuje, nastane tvrdý brexit se všemi jeho možnými důsledky. V takovém případě by pro obchod mezi EU a Velkou Británií začala platit pravidla Světové obchodní organizace.