Na prahu katastrofy: Svět řeší, jak zachránit Amazonii. Prales polyká oheň i těžaři

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
Aktualizováno 27. 8. 2019 10:43
Kouř z hořících stromů štípe do očí a malé letadlo musí vystoupat pořádně vysoko, aby se dostalo mimo jeho dosah. Za oblaky dýmu se objevuje krajina spálená na popel. Nekonečná zkáza. Stále zuřící plameny vypadají z výšky jako oranžové tečky, které za sebou zanechávají smrt. Reportéři americké televizní stanice CNN popsali přelet nad amazonským pralesem, který už týdny spalují ničivé požáry.
Podívejte se na souhrn dosavadních letošních požárů po celém světě. | Video: Reuters

Jejich malé letadlo prolétlo nad hořícím pralesem v oblasti Rondonia. To je brazilský stát, ve kterém prales nejvíce trpí požáry a odlesňováním. Brazilský Národní institut pro vesmírný výzkum (INPE) tu letos napočítal 6436 požárů. Po celé Brazílii jich od začátku roku vypuklo 80 626. To je o 85 procent víc než loni touto dobou.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro se dostal pod palbu kritiky. Amazonský prales se kvůli kácení a vypalování podle odborníků blíží k bodu, kdy ho nebude možné zachránit a promění se v savanu. To by byla ekologická katastrofa.

"Amazonský prales je naprosto zásadní pro vodní systém na celém kontinentu," vysvětluje pro CNN Rosana Villarová, zástupkyně mezinárodní ekologické organizace Greenpeace. "Pokud vykácíme les, na jihu země pak třeba několik let vůbec nezaprší."

Mapa všech požáru v Amazonii ve dnech 15 až 22 srpna 2019, které zachytila družice NASA.
Mapa všech požáru v Amazonii ve dnech 15 až 22 srpna 2019, které zachytila družice NASA. | Foto: NASA.gov

Záchrana amazonského pralesa byla tématem i na třídenním summitu nejvyspělejších ekonomik světa G7. Německá kancléřka Angela Merkelová nebo francouzský prezident Emmanuel Macron označili požáry v Amazonii za mezinárodní krizi. Vyhrožovali dokonce bojkotem brazilského zboží a připravované obchodní dohody mezi EU a jihoamerickou organizací Mercosur, jejíž největší část tvoří právě Brazílie.

Na závěr summitu se ale dohodli, že G7 uvolní na hašení požárů v amazonském pralese okamžitou finanční pomoc 20 milionů dolarů (465 milionů korun). 

Hoří všude po světě

Bolsonaro v pátek podepsal dekret, kterým do boje s požárem povolal 44 tisíc vojáků. Ti mají po celý měsíc povoleno zasahovat v přírodních rezervacích, na území původních obyvatel pralesa i v pohraničních oblastech.

Jejich úkol se zdá na první pohled skoro nemožný. Plameny se šíří i přes savany a polykají lesy ve velkém. Jen od čtvrtka do pátku vypuklo v celé Amazonii 1663 nových požárů.

Podle Jaira Bolsonara může za přírodní tragédii mimořádně teplé počasí a sucho. Sám k němu ale podle organizace INPE přispívá. Prezident podle ochranářů podporuje odlesňování a vypalování lesa za účelem zisku zemědělské půdy. I ve svém pátečním projevu, kdy sliboval povolat k hašení armádu, zmínil, že Amazonie by měla sloužit k hospodářskému růstu Brazílie.

Sucho a horko lze navíc vinit jen částečně. V létě dochází k sezonním požárům běžně. A nejen v Brazílii. Rekordní požáry na začátku léta pohltily i lesy na ruské Sibiři. Oheň se šířil téměř dva měsíce, dým bylo cítit i v sousedním Mongolsku nebo Kazachstánu. Teprve minulý týden se podařilo dostat oheň pod kontrolu. Neobvykle se rozhořelo i na americké Aljašce.

Požáry sleduje mimo jiné americký vesmírný úřad NASA pomocí umělé družice Terra. Díky ní víme, že nejvíce zuří lesní požáry v Africe, a to právě v srpnu. Statistiky uvádějí, že v jeden obvyklý srpnový den hoří na světě asi 10 tisíc požárů a naprostá většina z nich (asi 70 procent) se vyskytuje v Africe.

Nezákonné vypalování lesů

Lesní požáry většinou zažehnou blesky, které při bouři vznítí suchý porost. Čím jsou v létě teploty vyšší, tím je vypuknutí požáru pravděpodobnější. Letošní červen lámal teplotní rekordy.

Důsledkem klimatických změn ubývá srážek a riziko požárů se zvyšuje. Svoji roli ale také hraje člověk. Ruské úřady například připustily, že některé ohně na Sibiři mohli založit lidé. Lesy někdy spalují těžaři, kteří nelegálně kácí stromy. Plameny pak mají nezákonnou těžbu zakrýt.

I když se to v tuto chvíli zdá na první pohled překvapivé, NASA také zjistila, že lesních požárů na světě celkově ubývá. Přesněji řečeno se zmenšuje plocha, kterou oheň spálí, a to od roku 2003 do současnosti dokonce o 25 procent.

Je to dáno hlavně růstem populace v těch nejvíce ohrožených oblastech. Spousta savan a travnatých plání se za tu dobu kvůli poptávce po surovinách přeměnila v zemědělskou půdu. Lidé už mnohem méně vypalují porost, aby mohli založit pole a pěstovat plodiny nebo na pastvinách chovat dobytek. Pralesy také mnohem častěji kácí, spíš než vypalují.

Největší exportér hovězího

Právě vypalování je ale zřejmě příčinou rozsáhlých požárů, které teď zachvacují amazonský prales. Lidé, kteří žijí na okraji pralesa, vypálí kus plochy a půdu začnou obdělávat. Když přestane být úrodná, přijdou pastevci se svými stády. Pastviny se pak postupně slučují až na obrovské pozemky, na kterých žijí krávy. 

Brazílie je stále největším světovým exportérem hovězího masa. Tvoří téměř 20 procent celosvětové nabídky. Loni dokonce vyvezla rekordní množství hovězího masa - 1,64 milionu tun. Někteří evropští politici proto navrhují bojkotovat brazilské hovězí. Většina masa z Brazílie ale stejně putuje do Asie, a to především do Číny.

Video: Letecké záběry požáru v Amazonii

Letecké záběry požárů pralesa v Amazonii | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 21 minutami

Policisté v Paříži zastřelili muže, který je chtěl napadnout nožem

Pařížští policisté v pátek zastřelili muže, který je v obchodní čtvrti La Défense ohrožoval nožem. Uvedla to agentura Reuters. Hlídka podle agentury AFP vyvázla bez zranění.

Na přítomnost muže vyzbrojeného nožem na náměstí v La Défense upozornila policii místní ostraha. Poté, co na místo dorazila tříčlenná policejní hlídka, aby zkontrolovala situaci, muž se k policistům podle svědků rozběhl, mával nožem a křičel "Jdu vás zabít!". Policisté vystřelili sedmkrát. Dvě kulky zasáhly muže s nožem do hrudi a do stehna. Dotyčný u sebe neměl žádné doklady.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Banky a spořitelny v Česku se vyplatí. Za tři čtvrtletí dělá čistý zisk 70 miliard

Bankám a spořitelnám v Česku za tři čtvrtletí 2019 stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 7,74 miliardy Kč na 70,35 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Bilanční suma ke konci září činila 8,038 bilionu korun, což je proti konci roku 2018 nárůst o 558 miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Prezident Zeman podepsal státní rozpočet na příští rok, počítá se schodkem 40 miliard

Prezident Miloš Zeman v pátek podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 40 miliard korun, což je stejně jako letošní schválený schodek. Informoval o tom prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zeman řekl již v říjnu při prvním čtení rozpočtu ve sněmovně, že pokud ho sněmovna schválí, pak jej podepíše. Vyjádřil však výhrady k rozsahu podpory obnovitelným zdrojům energie a k počtu státních úředníků.

Celkové výdaje rozpočtu představují 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. Mezi hlavní výdajové priority vlády v návrhu státního rozpočtu na příští rok patří zvýšení starobních důchodů, větší objem peněz na platy ve školství, zvýšení rodičovské nebo posílení rozpočtu ministerstva obrany. Průměrný důchod se má zvýšit v příštím roce asi o 900 korun.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je rozpočet prorůstový a proinvestiční. Opozice ho naopak kritizovala. Vládě vytýkala například, že v době růstu netvoří rezervy a málo investuje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy