Kyjev/Praha – Obranu Krymu Ukrajina vzdala. Všichni námořníci a vojáci mají z Kyjeva rozkaz vrátit se na pevninu.
Spíš než do minulosti už nová ukrajinská vláda hledí do budoucnosti. A příjemný pohled to není. Ačkoliv Vladimir Putin i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov svět ujišťují, že ruská armáda nechystá vpád do jižní a východní Ukrajiny, dění za hranicí tomu neodpovídá.
Kolem ukrajinské hranice se pohybuje při "cvičení" 83 tisíc ruských vojáků. V akci je devadesát letadel, sto dvacet helikoptér, přes osm stovek tanků.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen v pondělí vyjádřil "velké znepokojení" nad soustřeďováním ruských vojsk poblíž Ukrajiny. Americký generál Philip Breedlove varuje, že ruská armáda soustředila dostatečnou sílu na to, aby se přes východní Ukrajinu dostala k Podněstří. Separatistické enklávě, obývané převážně etnickými Rusy a vklíněné mezi Moldavsko a Ukrajinu.
Nejen evropští a američtí politici či experti zpravodajských služeb si lámou hlavu nad tím, co se odehrává v hlavě Vladimira Putina. Spokojí se s Krymem, nebo obsadí i ruskojazyčné oblasti na Ukrajině a k Rusku připojí formálně i Podněstří, které je na Moskvě beztak ekonomicky závislé?
V Doněcku se proruští aktivisté snaží zorganizovat referendum o připojení k Rusku. Krymský vůdce Aksjonov hovoří o tom, že Rusové na jihu a východě Ukrajiny očekávají od Moskvy stejný krok, který učinila na Krymu.
Obyvatelé východní a jižní Ukrajiny by ale i přes své kulturní a další vazby na Rusko patrně armádu sousedního státu nevítali s nadšením jako osvoboditele. Zatímco na Krymu se tamní Rusové cítili být vždy součástí Ruska a připojení k Ukrajině vnímali jako nespravedlnost, ve městech, jako jsou Charkov, Doněck nebo Dněpropetrovsk, to tak jednoznačné a černobílé není.
Většina obyvatel jižní a východní Ukrajiny nesympatizuje s opozicí, která se chopila moci v Kyjevě, ale to neznamená, že se kvůli tomu chtějí rovnou vrhat do ruské náruče. Řešením je spíše federalizace země, větší moc do rukou místní správy.
Nepokoje a demonstrace se snaží podle ukrajinské vlády vyvolávat lidé, kteří přijíždějí z Ruska. A Kreml jako záminku pro zásah používá ochranu ruské menšiny na Ukrajině.
Po anexi Krymu tvoří obyvatelé, kteří se hlásí k ruské národnosti, přibližně patnáct procent ukrajinské populace. Řada lidí, kteří se považují za Ukrajince, nicméně používá jako jazyk ruštinu.
Existuje také početná skupina obyvatel, kteří pocházejí ze smíšených manželství nebo se považují za Rusy a Ukrajince zároveň. (Existuje dokonce svérázný jazyk nazývaný suržyk, který je kombinací ruštiny a ukrajinštiny.)
"Není to jako na Krymu, kde jsou sympatie pro spojení s Ruskem velké. V jiných regionech Ukrajiny je tomu jinak. Na jihu a východě žijí lidé, kteří hovoří rusky, ale většina z nich se identifikuje s Ukrajinou. Rozhodně si myslím, že si nepřejí příchod ruských vojsk ani patřit pod ruskou vládu," řekl Aktuálně.cz po referendu na Krymu ukrajinský politolog Jurij Lukjanov.
Scénář invaze na východě by byl patrně podobný jako na Krymu. Obklíčení ukrajinských kasáren a základen, obsazení klíčových budov a úřadů, výzva k odzbrojení ukrajinských vojáků.
Na rozdíl od Krymu ale nemají Rusové na pevninské Ukrajině žádné základny.
Ukrajinská odpověď by se však mohla od té na Krymu v mnohém lišit. Invazi do velkých měst už by si mnozí nenechali líbit a pozvedli by zbraň (přestože proruští obyvatelé by se taktéž se zbraní v ruce postavili na ruskou stranu). Rusko-ukrajinská válka by byla něčím, co je lepší si nepředstavovat.
Ukrajinská armáda má zastaralou techniku a na její provoz je vyčleněno z rozpočtu velmi málo financí. Ale už vzniká nová Národní garda s cílem postavit se možné ruské okupaci na odpor. Dobrovolníků se silnou motivací je dost, jak o tom svědčí i případ ukrajinského mikrobiologa z Česka, který popsalo Aktuálně.cz.
"Může dojít k přesunům částí obyvatel, s uprchlíky, hospodářským rozvratem. S krveprolitím a nejrůznějšími provokacemi. Výsledkem může být, že vznikne stát na západní a střední Ukrajině, který bude hospodářsky závislý na Západě a bude zároveň velmi nestabilní a frustrovaný. Obávám se, že to může být dokonce ještě horší, než byla válka v Jugoslávii," uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz známý publicista týdeníku The Economist a autor knihy Nová studená válka Edward Lucas.
Ukrajinská vláda teoreticky může blokovat dodávky vody a elektřiny na Krym, stejně tak jako zablokovat pohyb zboží a lidí do Podněstří. Ale těmito kroky by velmi pravděpodobný ruský zásah urychlila.
Obava z rusko-ukrajinské války má dosah až na opačný konec Evropy. Bývalý náčelník generálního štábu britské armády lord Dannatt vyzval vládu v Londýně, aby zrušila plánované snížení početního stavu britské armády ze 102 tisíc vojáků na 82 tisíc a stažení britských sil z Německa.
Podle něj by kvůli ukrajinské krizi britská armáda naopak měla zesílit, protože zkrátka nikdo neví, čeho se od současného putinovského Ruska ještě můžeme nadít.
