Neipyijto - Do Barmy přijela ve středu americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Její cesta do země, která donedávna věznila známou disidentku Aun Schan Su Ťij, je považována za předěl ve vztazích mezi Barmou a USA, potažmo Západem.
Mezi Barmou a Spojenými státy vládly desítky let mrazivé antipatie. Za posledních víc než padesát let žádný americký ministr zahraničí tuto zemi nenavštívil.
Clintonovou poslal do Barmy prezident Barack Obama poté, co nová barmská vláda - už civilní - opatrně rozjela proces demokratických reforem a umožnila Su Ťij návrat do politiky. Obama to označil za "jiskřičky pokroku".
Americká ministryně zahraničí přistála v novém hlavním městě Barmy Neipyijtu. V Barmě se zdrží tři dny a bude jednat s prezidentem Theinem Seinem a svým resortním kolegou Wunnou Maungem Lwinem.
Ve čtvrtek se přesune do Rangúnu a setká se s Aun Schan Su Ťij, která z 21 posledních let strávila patnáct ve vězení nebo v domácím vězení.
Uvidíme, říkají opatrně USA
Motivací cesty Clintonové ale není jen snaha Washingtonu podpořit v Barmě přechod k demokratičtější společnosti. Cílem je také omezit hospodářský a politický vliv Číny v regionu.
Příznivý vývoj v Barmě by umožnil USA a dalším západním zemím omezit sankce, které uvalily na bývalý barmský vojenský režim.
Americká administrativa proto bude po návratu Clintonové zvažovat další kroky, včetně možného uvolnění sankcí, které na ni Washington uvalil v roce 1988 poté, co tehdejší vojenská junta krvavě potlačila studentské demonstrace, jejichž účastníci požadovali konec vojenské diktatury.
Spojené státy si však dají pozor, aby se neunáhlily a barmskou vládu nepodpořily předčasně. Ta je sice oficiálně civilní, ale skládá se převážně z bývalých generálů, úzce spjatých s armádou.
"Rádi bychom viděli propuštění dalších politických vězňů. Rádi bychom viděli... skutečné volby a konec konfliktů, zvláště hrozných konfliktů s etnickými menšinami," prohlásila Clintonová s tím, že musí získat více informací o situaci v Barmě, "což bude součástí mé cesty".
Barma je zemí s více než 56 miliony obyvatel, ale s velkým počtem nejrůznějších etnických skupin, které mnohdy vedou s centrální vládou ozbrojený boj.
Omezit vliv Číny
Barma má civilní vládu od listopadu loňského roku a od března letošního roku i civilního prezidenta.
Vláda zatím ukazuje, že je ochotná tolerovat určitou kritiku. Propustila přes dvě stě politických vězňů a smířlivě se postavila k laureátce Nobelovy ceny míru Su Ťij.
Kvůli masovým protestům Barmánců dokonce zrušila kontroverzní projekt stavby obrovské přehrady na řece Iravádí, který měla financovat a realizovat Čína.
Výše investice byla odhadována na 3,6 miliardy dolarů a Peking skutečnost, že barmská vláda od projektu minimálně na deset let odstupuje, velmi pobouřila.
Čína pohlíží na snahu Barmy vymanit se z naprosté politické a hospodářské závislosti na ní s nevolí. Peking již investoval do projektů v této zemi přes 12 miliard dolarů a nestojí o konkurenci.
Zvláště se mu nelíbí představa, že by se v Barmě, která má strategickou polohu a sousedí s Čínou, začaly prosazovat Spojené státy.
Washington však jihovýchodní Asie stále více přitahuje, protože se v této oblasti nechce smířit s pozicí druhořadé velmoci, do které ho Peking pomalu odsouvá.
Na alespoň částečném odpoutání od Číny má zájem i barmská vláda, protože mezi Barmánci sílí odpor k rostoucímu hospodářskému vlivu Pekingu v jejich zemi.
