reklama
 
 

CIA zorganizovala očkování, aby odhalila bin Ládina

12. 7. 2011 19:27
CIA zorganizovala v Abbottábádu očkování, aby se ujistila, že tam bin Ládin je

Londýn - Několik měsíců před zabitím Usámy bin Ládina zorganizovala CIA v pákistánském Abbottábádu, kde se terorista skrýval, očkování proti hepatitidě typu B. Chtěla se tak dostat ke vzorkům DNA členů jeho rodiny.

Americká tajná služba už tou dobou měla podezření, že tam vůdce Al-Káidy žije v utajení, potřebovala však jasný důkaz.

Kdyby získala vzorek DNA některého z jeho dětí, mohla by ho porovnat s DNA bin Ládinovy sestry, kterou měla ve své databázi. Tato žena zemřela v New Yorku v roce 2010.

Agenti proto - v rámci přípravy na květnový přepad, při němž byl Usáma bin Ládin zabit - podle listu The Guardian naverbovali důležitého pákistánského lékaře Šakíla Afrídího, aby zahájil v Abbottábádu očkování proti žloutence.

Afrídí spustil očkovací "projekt" na chudém předměstí Abbottábádu, aby vypadal autenticky. Pak ho přenesl do luxusní čtvrti, kde se skrýval Usáma.

Jedna zdravotní sestra se pak skutečně dostala do areálu opevněné vily vůdce Al-Káidy. Podle Guardianu však není jasné, zda CIA touto cestou DNA někoho z rodiny skutečně získala.

Podle jednoho zdroje se operace nepovedla. 

To v zásadě potvrzují veřejné výroky členů Obamovy administrativy, kteří veřejně přiznali, že si ani v době útoku speciálních komand SEAL na vilu v Abbottábádu nebyli stoprocentně jisti, zda se v ní bin Ládin skutečně skrývá.

Očkovací lest

CIA připravila lest s vakcinací poté, co loni v létě stopovala jednoho kurýra Al-Káidy až k jistému opevněnému domu v Abbottábádu, jež se nakonec ukázala být bin Ládinovým úkrytem.

CIA monitorovala dění v jejím areálu pomocí satelitu a přímo na místě operovali také její agenti. Chtěla však mít jasný důkaz, že Usáma je uvnitř tohoto objektu, než se odhodlá k riskantní tajné operaci na území jiného státu.

Afrídí, který jako lékař odpovídal za Khyber, součást pákistánských kmenových území, neměl v Abbottábádu žádné pravomoci.

V březnu však přijel do tohoto města a tvrdil, že získal fondy na bezplatné očkování proti hepatitidě B. Obešel vedení zdravotního úřadu v Abbottábádu, obyčejným zdravotníkům zaplatil štědré sumy, a ti se pak zapojili do jeho očkovací kampaně bez vědomí toho, co je jejím hlavním cílem.

Afrídí stále zatčený

Není jasné, jak chtěl vlastně Afrídí získat kýžený vzorek DNA, mohl však dát zdravotním sestrám instrukci, aby po vpíchnutí vakcíny natáhly do injekční stříkačky trochu krve očkovaného.

Afrídího krátce po úspěšné americké akci proti bin Ládinovi zatkla pákistánská tajná služba ISI. Spolu s několika dalšími lidmi podezřelými z toho, že pomáhali Američanům při hledání vůdce Al-Káidy.

Podle některých zdrojů však drží ve vazbě už jen tohoto lékaře. Ostatní domnělé informátory CIA údajně propustila.

List The New York Times uvedl, že není známo, jak se americkým tajným agentům podařilo Afrídího zverbovat. Pákistán se ale pořád ještě zlobí, že mu USA o chystané operaci proti Usámovi bin Ládinovi nic neřekly.

Američanům zase vadí, že pákistánské bezpečností služby více zajímá, jak dokázala CIA vystopovat vůdce Al-Káidy, než to, jak mohl v klidu žít pět let v Abbottábádu nedaleko základny pákistánské armády.

Tomu také odpovídají současné vztahy obou zemí. Pákistánci mimo jiné vykázali ze svého území americké vojenské instruktory, USA zase na oplátku pozastavili Pákistánu vojenskou pomoc.

Pákistán okamžitě zareagoval: Ministr obrany Čaudhrí Ahmad Muchtár v úterý řekl, že pokud Spojené státy zastaví finanční pomoc, Pákistán z oblasti u hranice s Afghánistánem stáhne vojenské jednotky bojující proti povstaleckým islamistům.

autor: Václav Viták | 12. 7. 2011 19:27

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama