Od naší zvláštní zpravodajky - Od minulého víkendu se noční uzavírka podniků přesunula na půlnoc a policisté ji poměrně striktně vymáhají. Bar Augusta v hlavním středisku ostrova, městě Mali Lošinj, proto přesně s úderem dvanácté hodiny vypíná hudbu, která se hlasitě rozléhá pobřežní promenádou.
"Nech toho, nebo tě zabásnu," vyhrožuje žertem strážník kontrolující situaci. Místní se totiž rozhodli pravidla obejít - přivezli si vlastní výkonnou hudební soupravu a chystají se v zábavě pokračovat.
Jenže ani to se podle aktuálně platných pravidel nesmí. Město je malé a většina těch, kteří si v centru užívají nočního života, pochází přímo odsud. Znají se tak i s hlídkujícími policisty, kteří si mezitím v hloučku lehce opojených hostů zapalují cigaretu. Obměkčit se ale nedají. Hudba musí zůstat vypnutá a další drink už si nikdo neobjedná.
Skupinka rakouských turistů, kteří tu zapíjeli fotbalovou výhru nad Severní Makedonií, po chvíli zklamaně odchází. Větší část místních ale zůstává a za zpěvu písní oslavujících pro změnu jejich národní tým si užívají teplé noci dál.
Noční zákaz konzumace alkoholu a provozu barů a restaurací je asi nejcitelnějším omezením bezstarostného života na pobřeží Jadranu. Zmíněný Lošinj, okolní ostrovy Cres, Rab i Pag, stejně jako nejjižnější cíp země mají na epidemiologické mapě zelenou barvu a míra šíření nákazy se tu příliš neliší od hodnot v Česku. Zbytek Chorvatska, včetně populárních letovisek okolo měst Zadar, Šibenik a Split, je zatím oranžový.
Opatření jsou ale všude víceméně stejná. Hotely a hotelové restaurace fungují, na zahrádkách a u vchodů do obchodů a muzeí visí cedulky s motivem roušky a upozornění na jedenapůlmetrový odstup. Nechybí ani nádoby s dezinfekcí. S ohledem na teplé a slunečné počasí v tuto chvíli řada restaurací u moře ani nepočítá s tím, že by hostům zpřístupnily své vnitřní prostory - často je ani nemají.
Udělat by to ale mohly, na rozdíl od barů a kaváren. "Vy máte roušku, tak to pojďte dovnitř," směje se při placení mladá servírka v café baru v malém letovisku Fažana západně od Puly.
Ona i hosté by při vstupu do vnitřní části podniku měli mít zakrytá ústa a nos. Ve všední den dopoledne tu ale tráví čas hlavně místní a ti raději účet zaplatí venku na terase. S rostoucí teplotou totiž ochota nasazovat roušku všeobecně klesá. Pravidla dodržuje spíš obsluha, a to zejména v restauracích na exponovaných místech, kam chodí zahraniční návštěvníci.
U vchodu do supermarketu v obchodním centru City Mall v historické Pule pak na zakrytí úst dohlíží ostraha. Zároveň prověřuje počet lidí vstupujících do zastřešené části areálu. Číslovka určující maximální počet hostů se objevuje i na dveřích pekáren. Ty zaujímají důležité místo na gastronomické scéně Chorvatska. Stejně jako bary i ony teď dostaly speciální povolení prodávat jídlo a pití až do půlnoci.
Předpisy se řídí i personál námořní přepravní společnosti Jadrolinija. Zatímco na otevřených palubách trajektů není na roušku ani pomyšlení, v krytých částech je naopak pravidlem. Když loď odkrytou část vůbec nemá, změří námořníci cestujícím teplotu. Zmíněná pravidla jsou v platnosti zatím do konce června.
Kvůli pandemii zmizeli i číšníci
Chorvatské národní turistické sdružení letos eviduje více než milion turistů, z toho polovina do země přijela ze zahraničí. Je to o 42 procent víc než za stejnou dobu loni. Nejvíc jich dorazilo právě na severnější část Jadranu, do oblastí Istrijského poloostrova a Kvarnerského zálivu. I tady se ale sezona teprve pomalu rozbíhá.
"Měli jsme tu relativně nával o víkendu na začátku června, když byl v Německu a Rakousku státní svátek. Teď je spíš mrtvo. Doufáme, že od dalšího týdne se to konečně rozjede," říká číšnice Adrijana z baru na nábřeží Fažany. Léto tu pracovně tráví už řadu let.
Ani v exponovaném čase večeře tu skutečně není problém najít místo k sezení. Vesměs prázdné jsou i pláže a plážové bary, i když některé podniky se na otevření teprve chystají. Jinde by obsluhovali rádi, chybí jim ale zaměstnanci. Například v baru v istrijské zátoce Peroj, oblíbeném přístavišti malých člunů, kde se rozkládá také dlouhá oblázková pláž.
Místní na dotaz, kam se všichni poděli, vyprávějí o číšnících a servírkách, kteří se v nejisté pandemické době rozhodli raději změnit profesi a odjeli za prací do továren v severní Evropě. Podobné zkušenosti hlásí zástupci turistické branže i z dalších oblastí Chorvatska.
Nejhojněji zastoupeni jsou nyní turisté z Německa, Slovinska a Rakouska - právě tyto jazyky a dialekty jsou nejčastěji slyšet i v kempech a přístavišti ve Fažaně, většina zbylých hostů jsou Chorvaté. Právě odsud každý den vyráží výletní lodě na souostroví Brijuni, kde se rozkládá stejnojmenný národní park.
"Lidí je zhruba stejně jako loni," potvrzuje žena, která prodává lístky. Před vchodem se před odjezdem tvoří krátká fronta tvořená německy mluvícími hosty, kteří disciplinovaně dodržují pravidlo nanejvýš tří zákazníků v malé kanceláři lodní společnosti.
Země závislá na turistech
Čeština zaznívá na severním Jadranu v polovině června jen vzácně, v počtech teď hosty z Česka předčí i Bosenci a Poláci. "Zatím byl zájem hlavně o apartmány a prázdninové domy, teď začaly přicházet i rezervace hotelových pokojů na červenec a srpen. Počasí je pěkné, teploty stoupají," uvádí Gordana Tripkovičová, majitelka cestovní agentury T.A.G. Travel Pula. Ta zprostředkovává pobyty i pro české a slovenské turisty.
Chorvatská ekonomika je na cestovním ruchu velmi závislá a nejvíc peněz přináší právě malebné pobřeží Jaderského moře. V předpandemickém roce 2019 sem zamířilo sedmnáct z celkem 20,7 milionu (domácích i zahraničních) návštěvníků. O rok později jejich počet prudce poklesl.
"Loni jsme měli asi polovinu noclehů oproti roku 2019. Ale s ohledem na to, že většina států ve Středozemí zaznamenala propad o 70 až 80 procent, jsme sezonu využili ještě dobře," míní Damir Krešić, ředitel výzkumného Institutu pro turismus v Záhřebu.
Pravidla pro cesty do Chorvatska
TEST: Negativní PCR test ne starší než 72 hodin od okamžiku testování nebo antigenní test ze Společné listiny rychlých antigenních testů, které mezi sebou uznávají členské státy EU, ne starší než 48 hodin. Výsledek testu musí být potvrzený laboratoří a uvádět výrobce nebo název testu.
OČKOVÁNÍ: Očkovací certifikát udělený po obdržení obou dávek vakcíny používané v Evropské unii nebo potvrzení o první dávce vakcíny, a to v případě Pfizeru, Moderny, Sputniku a Sinopharmu od 22. dne do 42. dne od aplikace. V případě látky AstraZeneca od 22. dne do 84. dne od aplikace. V případě vakcíny Janssen po 14 dnech od aplikace první (a jediné) dávky.
PRODĚLÁNÍ COVIDU: Doložené pozitivním PCR nebo antigenním testem, starším než 11 dnů ale ne víc než 180 dní. Lze ho nahradit potvrzením od lékaře.
TEST PŘI VSTUPU: Možností je také nechat se otestovat až po vstupu do Chorvatska, do té doby ale platí povinná izolace.
NÁVRAT DO ČR: Chorvatsko je nyní středně rizikovou destinací, po návratu je potřeba se registrovat pomocí speciálního formuláře a provést test (v některých případech i před cestou), nebo mít očkování. Podrobné informace jsou na webu českého ministerstva zahraničí.
Zdroj: MZV ČR, portál croatia.hr
