Premiant zaostává. Nový Zéland zastavil šíření covidu, očkovat ale nestíhá

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
18. 5. 2021 6:02
Nový Zéland byl dlouhou dobu nejlepším místem na světě, kde být během pandemie koronaviru. Alespoň podle žebříčku agentury Bloomberg, která srovnávala, jak si různé státy s covidem poradily. Ostrovní země zavřela své hranice a nemoc se téměř nešířila. Život tak probíhal skoro normálně. Teď si ale ostrov pohoršil, konkrétně v pomalém očkování.
Očkování na Novém Zélandu - ilustrační foto.
Očkování na Novém Zélandu - ilustrační foto. | Foto: Reuters

Na Novém Zélandu se zatím zcela naočkovala necelá tři procenta populace. První dávku dostalo skoro 270 tisíc lidí, druhou jen 120 tisíc. Země tak postupuje výrazně pomaleji než všechny evropské státy, Argentina, Indie, Kazachstán nebo Indonésie.

Důvodů, proč ostrov s téměř pěti miliony obyvatel očkuje tak pomalu, je několik. Začal až v únoru a rozhodl se naočkovat všechny obyvatele pouze vakcínou od farmaceutických firem Pfizer/BioNTech.

V polovině loňského prosince si přitom vláda premiérky Jacindy Ardernové objednala vakcíny Pfizer, AstraZeneca, Novavax a Johnson a Johnson. V březnu ale přiobjednala dalších 8,5 milionu dávek Pfizeru, aby se tato vakcína dostala na všechny obyvatele - a ostatní preparáty do země zatím nepřišly.

"Znamená to, že všichni Novozélanďané budou mít možnost naočkovat se stejnou vakcínou," prohlásila tehdy slavnostně premiérka. Většina těchto dávek ale do země přijde až v druhé polovině roku.

Vláda si slibuje, že použitím jediné očkovací látky se celý proces zjednoduší. Navíc má vakcína Pfizer až 90procentní účinnost proti symptomatickému koronaviru a patří tak mezi nejodolnější preparáty. A na rozdíl od například AstraZenecy ji neprovázejí pochybnosti ohledně tvorby krevních sraženin.

Důvěra v očkování

Vláda měla od začátku v plánu postupovat pomaleji. A také realističtěji, co se týče různých termínů a množství vakcín. "Povedlo se jim splnit to, co slíbili nebo předpověděli," hodnotí pro server ABC Helen Petousisová-Harrisová, vakcinoložka z Aucklandské univerzity.

Na rozdíl od sousední Austrálie tak Nový Zéland nemusel neustále upravovat předpokládaná data naočkování ani protikoronavirová opatření.

To vše má v místních posílit důvěru v očkování. Jestli ale vládní přístup skutečně funguje, zůstává otázkou. Průzkum veřejného mínění z letošního února ukázal, že vakcínu by si nechalo píchnout jen 51 procent Novozélanďanů, zato 18 procent by se naočkovat nenechalo.

"Polovina populace se chce nechat naočkovat, až pro ně bude vakcína k dispozici, ale druhá polovina bude potřebovat trochu přemluvit," vysvětluje Amanda Duddingová ze společnosti Ipsos, která průzkum prováděla.

"Celosvětově jsme viděli, že jak očkování postupovalo, stoupala i ochota lidí nechat se naočkovat. Bude zajímavé sledovat, jestli Nový Zéland také následuje tento trend," dodává.

Zima se blíží

Na jižní polokouli ale teď pomalu začíná zima. Lidé se tak začínají bát, že kvůli pomalému očkování a uvolnění cestování mezi Novým Zélandem a Austrálií by se nemoc mohla rozšířit.

"Je to pomalejší, než jsme po diskusích s ministerstvem zdravotnictví čekali," říká Simon Wallace z novozélandské asociace zaměřující se na péči o seniory. "Mezi lidmi stoupá úzkost hlavně proto, že se otevřela cestovní bublina," dodává.

V očkování teď mají přednost lidé, kteří pracují v rizikových oblastech, jako je právě péče o seniory nebo například kontrola na hranicích. Vakcinace ale postupně zrychluje a vláda předpokládá, že v červenci by mohlo dojít na zbytek populace. Předpokládá se však, že země by mohla dosáhnout kolektivní imunity až kolem Vánoc.

Není také jasné, jaká bude situace v očkovacích střediscích, až se na ně zvýší nápor. Podle Petousisové-Harrisové mohla vláda začít s přípravou na očkování dříve, ale neudělala to. Zvlášť když novozélandské zdravotnictví, na rozdíl od jiných zemí, nebylo přehlceno covidovými pacienty a mělo čas i zdroje připravit se. Některá střediska se přitom otevírají až teď.

Pomalé očkování znamená pro Nový Zéland i to, že hranice mimo tzv. cestovní bublinu s Austrálií zůstanou dál zavřené, což ovlivní mimo jiné turismus. Data z minulého roku ale ukazují, že lidé izolaci většinou podporují - 75 až 85 procent Novozélanďanů si přeje, aby hranice zůstaly zavřené, dokud koronavirus nebude celosvětově pod kontrolou.

Video: Kampaň novozélandského turistického sdružení Udělejte něco nového

Kampaň novozélandského turistického sdružení Udělejte něco nového | Video: Youtube /100% čistý Nový Zéland
 

Právě se děje

před 2 minutami

Bitcoin se dál zotavuje, jeho cena přechodně vystoupila nad 34.000 dolarů

Bitcoin se po krátkém úterním propadu pod hranici 30 000 dolarů a následném oživení dnes dál zotavuje. Jeho cena přechodně vystoupila nad 34 000 USD (724 700 Kč), později ale kolísala na obě strany od této úrovně. Ukazují to data na specializovaném serveru CoinDesk. Nejznámější kryptoměna od svého dubnového maxima odepsala kolem poloviny své hodnoty.

K úternímu propadu přispěl tlak zejména čínských úřadů. Ty na konci minulého týdne zasáhly proti takzvaným těžařům kryptoměn a centrální banka vyzvala finanční instituce, aby přestaly poskytovat služby související s kryptoměnami.

Dnes krátce před 11:00 se bitcoin prodával zhruba za 33 965 dolarů, a za posledních 24 hodin tak vykazoval růst o více než sedm procent.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

ČEZ plánuje do roku 2030 investovat do modernizace tepláren 30 až 40 miliard Kč

Energetická společnost ČEZ plánuje do roku 2030 investovat do modernizace a transformace svých teplárenských lokalit na nová paliva 30 až 40 miliard korun. Největší část půjde do lokality Mělník. Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani na úterní konferenci Institutu pro veřejnou diskusi o budoucnosti českého teplárenství uvedl, že celkové investiční výdaje v Mělníku mohou od letoška do roku 2030 dosáhnout na 20 až 30 miliard korun.

"Lokalita Mělník dodává teplo pro Prahu, je největší a představuje tedy největší část investic. Do transformace ostatních teplárenských lokalit ČEZ na šetrnější zdroje předpokládáme investovat do deseti miliard korun celkem," řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Další teplárny má polostátní energetická společnost v Trmicích, Dětmarovicích, Hodoníně, Poříčí, Dvoře Králové nebo Jindřichově Hradci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy