Chávez znárodňuje. Odnesli to vlastníci cementáren

gaz
4. 4. 2008 14:20
Prezident Venezuely pobouřil mexickou vládu

Caracas - Levicový venezuelský prezident Hugo Chávez po delší době zase udeřil.

Od prosincové porážky v referendu o změně ústavy omezoval své socialistické tendence a místo toho zaměřil pozornost na každodenní problémy Venezuelanů - nedostatek základních potravin nebo vysokou kriminalitu.

Ve čtvrtek však oznámil okamžité znárodnění cementárenského průmyslu. Tento krok se nicméně nedotkne korporací "impéria" (jak Chávez s oblibou nazývá Spojené státy), nýbrž jeho mexického souseda.

Chávez je přitom jedním z největších zastánců blízké kooperace států latinskoamerického regionu.

Mexiko kvůli znárodnění na kobereček povolalo venezuelského velvyslance. Ministerstvo zahraničí chce "udělat vše, co bude v jeho silách, aby ochránilo legitimní zájmy mexických společností v zahraničí".

Čtěte také: Venezuela řekla ne větší moci prezidenta Cháveze

Nejsou domy

Mexický Cemex kontroluje více než polovinu venezuelského trhu s cementem, dalšími dvěma velkými firmami jsou francouzský Lafarge a švýcarský Holcim Ltd. Prezident slíbil společnostem zaplatit finanční kompenzace.

Za Chávezovým rozhodnutím, které bylo oznámeno ve venezuelské televizi, stojí krize stavebního sektoru. Chybějí nové domy a prezidentovi stoupenci si stěžují.

Chávez z tohoto stavu viní právě cementárny, které se údajně málo zaměřují na domácí trh a svůj produkt vyvážejí do zahraničí.

Vloni prezident znárodnil firmu Cementos Andinos, která patřila kolumbijské společnosti Argos. A s nedostatkem nabídky na domácím trhu se hrozí radikálně vypořádat i v jiných odvětvích.

Hrozí i jinde

Minulý rok prezident provedl rozsáhlá znárodnění v telekomunikačním a energetickém sektoru. Nyní kvůli tomu vede mezinárodní arbitráž s americkým ropným gigantem ExxonMobil. Zabavením majetku pohrozil i potravinovým řetězcům, bankám a ocelárně Telnium Sildor.

Cemex je třetím největším světovým producentem cementu. Podle agentury Reuters je nepravděpodobné, že by společnost byla krokem Caracasu výrazně dotčena.

Více ji prý údajně trápí nynější krize stavebního průmyslu ve Spojených státech, kde není po kolapsu trhu s hypotékami o nové domy zájem.

 

Právě se děje

před 4 minutami

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Při útoku na armádní základnu v Nigeru zahynulo až 70 vojáků

Při úterním útoku ozbrojenců na armádní pozici na západě Nigeru přišlo o život až 70 vojáků. Oznámily to ve středu agentury EFE a Reuters. Útočníci přišli podle EFE o 50 lidí. Jak velká celkem byla skupina útočníků a jaké měla cíle, ale zatím není jasné. V minulosti se k útoku na stejném místě přihlásila organizace Islámský stát (IS).

Armáda oznámila, že cílem útoku byl post v oblasti Inates, která leží v blízkosti maliské hranice. Útok byl nakonec odražen, ale na místo musely být přizvány posily. 

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy