Londýn - Do střední Evropy sice letos vtrhla zima nečekaně brzy, ale v Arktidě to možná už za několik let příliš zimně vypadat nebude.
Arktické ledy tají nadále rychle a lodě budou moci v roce 2020 v klidu vyplout směrem k Severnímu pólu. Vyplývá to z poznatků nedávné britské expedice Polar Ocean Physics Group z Cambridgeské univerzity.
Během dvaceti let bude Severní ledový oceán bez ledu, tvrdí analýza účastníků expedice. Tříčlenný tým zkoumal v první polovině roku po dobu 73 dní severní část Beaufortova moře. Měření ukázala, že průměrná tloušťka ledových ker je pouhých 1,8 metru.
To odpovídá typické tloušťce ledu, který se vytvořil minulou zimu a u něhož se předpokládá, že během dalšího léta roztaje. Poznatky, které britská expedice nashromáždila, ukazují, že ledová krusta Arktidy taje rychleji, než se předpokládalo.
Potvrdil to Martin Sommerkorn ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF), který expedici podporoval. V důsledku tání ledů podle něj mizí fauna, zvyšuje se hladina oceánů a mění se ovzduší a mořské proudy.
Trvale zamrzlé arktické ledy obsahují dvakrát více oxidu uhličitého než atmosféra a zamrzlá mořská dna Arktidy ho obsahují více než veškeré světové zásoby uhlí, ropy a plynu dohromady, řekl Sommerkorn. Podle Wadhamse bude Severní ledový oceán do dvaceti let v létě bez ledu, přičemž většina ledových ker zmizí během deseti let.
"Během deseti let bude Severní ledový oceán jako otevřené moře," řekl. Z dlouhodobého hlediska to podle něho znamená urychlení oteplování zemského povrchu, změnu proudění mořských a větrných proudů a dále to pak bude mít dopad na ekosystémy.
Před nedávnem někteří experti varovali, že arktický led roztaje do konce tohoto století. Nyní se však zdá, že by k tomu mohlo dojít o dost dříve.
Podobně na tom je i největší ledovec v indickém Kašmíru, který je zdrojem vody pro desetitisíce lidí - rozpouští se ještě rychleji než ledovce v Himálaji.
Ty rapidně tají kvůli klimatickým změnám. Za posledních sto let stoupla průměrná teplota v tomto velehorském regionu o 1,1 stupně Celsia.
Největší ledovec v indickém Kašmíru, který se nazývá Kolahoi, se rozprostíral na více než jedenácti kilometrech čtverečních. V průběhu minulých třiceti let se ale podle poslední studie zmenšil o více než 2,6 kilometru čtverečního.
Podle odborníků z OSN se od začátku tisíciletí průměrná rychlost tání horských ledovců zdvojnásobila.
