Evropská sedmadvacítka jezdí na Konferenci OSN o změně klimatu, zkráceně COP, tradičně s předem dohodnutou jednotnou strategií. Tu budou dalším stranám prezentovat tuzemští vyjednavači.
Česko navíc na konferenci, která potrvá nejméně do 18. listopadu, zřídilo pavilon EU, kde se každý den odehrávají porady členských zemí a kde se vzhledem k výsledkům jednání upravují pozice. I tyto debaty vedou Češi.
Priority Evropské unie na konferenci popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Jan Dusík, vládní zmocněnec pro mezinárodní vyjednávání a náměstek na ministerstvu životního prostředí pro řízení sekce ochrany klimatu. Jedním z cílů je dokončit to, k čemu se členské státy zavázaly na loňské konferenci: konkrétně snížit emise metanu, což je skleníkový plyn přispívající k oteplování atmosféry, omezit odlesňování a nadále přijímat opatření vedoucí k uhlíkové neutralitě. Tedy ke stavu, že EU bude v roce 2050 vypouštět jen tolik emisí, které dokáže příroda přirozeně pohltit.
Klimatický summit v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch se koná v době ruské invaze na Ukrajinu a na ní navazující energetické krize. V reakci na to některé země opět přikročily k těžbě a spalování uhlí, které je velkým zdrojem emisí skleníkových plynů oteplujících planetu. Mezi ně patří například Německo, Česko nebo Nizozemsko, vyjmenovává server Euractiv.
"Evropská unie přesto nezapomíná na změnu klimatu," upozorňuje náměstek Jan Dusík na nový balíček s názvem RePowerEU, který má přispět k vyšším energetickým úsporám a odklonu od závislosti na fosilních palivech. "Válka nám na evropské i české úrovni otevírá oči. V našich podmínkách se musíme snažit oprostit od závislosti na dovozech z citlivých regionů," líčí.
Česko bude opět přispívat do klimatického fondu
Poprvé po dlouhé době se klimatická konference koná v rozvojové zemi, která ke klimatickým změnám výrazněji nepřispěla, a přesto čelí jejím závažnějším následkům než rozvinuté státy. Důležitými body rozprav proto jsou peníze, které se bohaté státy zavázaly posílat těm chudším. Do roku 2020 měly každý rok poslat sto miliard dolarů. To se ovšem nestalo.
"Evropská unie chce závazky do roku 2020 doplatit a stanovit nové. Přibývá potřeba pokrytí škod, které by se mohly vztahovat například na Pákistán, jehož třetinu území zasáhla ničivá povodeň," uvádí Dusík.
Zapojit se mělo i Česko, které příspěvky přestalo posílat za vlády Andreje Babiše. A to přesto, že v přepočtu na obyvatele produkuje více emisí, než činí evropský průměr, píše server informující o klimatických změnách Fakta o klimatu. Změnu ohlásil v úterý přímo v Egyptě premiér Petr Fiala (ODS). Vláda bude do Zeleného klimatického fondu ročně přispívat částkou milion dolarů (25,5 milionu korun). "Vnímáme to jako důležité," říká k tomu Dusík.
Změna na pozici ministrů životního prostředí
Podle náměstka je však Česko na klima summitu u Rudého moře znevýhodněné, protože funkce ministra životního prostředí není obsazená nastálo. Úřad zatím provizorně za Annu Hubáčkovou, která rezignovala ze zdravotních důvodů, vede lidovecký ministr práce Marian Jurečka.
Přesto se Jan Dusík domnívá, že současná vláda vnímá ochranu klimatu jako důležité téma. Jako příklad uvádí slíbený odklon od uhlí do roku 2033, dohodu s energetickou společností ČEZ o postupné dekarbonizaci a také vznikající podmínky pro rozvoj trhu s komunitní energetikou. Ta umožňuje občanům sdílet energii z obnovitelných zdrojů se sousedy, čímž se sníží cena a také závislost na trhu.
Česko nakonec pomohlo schválit i evropský zákaz výroby nových aut se spalovacím motorem, který začne platit za deset let. "Jde o stěžejní krok, který nastartuje skutečnou generační změnu. Zásadně se posuneme v tom, že auta nejen nebudou vypouštět oxid uhličitý, ale také to bude mít pozitivní dopad na lokální prostředí," domnívá se náměstek.
Na plénu klimatické konference @COP27P jsem hovořil o tom, co je v rámci klimatické politiky prioritou pro Českou republiku a jako představitel předsedající země EU jsem mluvil také o prioritách unie... pic.twitter.com/TiRYjntrgJ
— Petr Fiala (@P_Fiala) November 8, 2022
