Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová získala od 14 zemí, včetně Česka, příslib dohody o urychleném navracení migrantů z Německa do toho státu Evropské unie, kde byli zaregistrováni.
V sobotu o tom informovala agentura DPA, která se odvolává na kancléřčin dopis určený koaličním partnerům - vrcholným politikům Křesťanskosociální unie (CSU) a sociální demokracie. Mluvčí české vlády Petra Doležalová však tuto informaci v sobotu dementovala. "My každopádně toto dementujeme, o ničem takovém se nejednalo," řekla.
Český premiér Andrej Babiš vzápětí v prohlášení uvedl, že žádné jednání s Německem v této věci se nekonalo a že česká vláda by se k takové dohodě nepřipojila. "Žádné jednání mezi Českou republikou a Německem v této věci neproběhlo a moje vláda ani neplánuje, že by se k dohodě, která by znamenala systematické přijímání ilegálních migrantů, připojila. Tyto poplašné zprávy považuji za úplný nesmysl. Žádné jednání neplánujeme. Není důvod o tom jednat. Zásadně to odmítáme," uvádí se v prohlášení premiéra.
Německá vláda podle svého mluvčího vzala Babišovo vyjádření "s lítostí na vědomí". "Česká strana vyjádřila ochotu jednat o správní dohodě ohledně zlepšené spolupráce při vracení osob," citovala DPA německého mluvčího.
Příslib na politické úrovni získala Merkelová podle DPA také od Polska a Maďarska, které se stejně jako Česko doposud stavěly k její migrační politice kriticky. Mluvčí maďarské vlády však ujednání s Německem v sobotu taktéž popřel. Mezi dalšími státy německá tisková agentura uvádí Belgii, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francii, Litvu, Lotyšsko, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko a Švédsko.
"Žádného takového ujednání dosaženo nebylo," citovala agentura Reuters mluvčího maďarské vlády Zoltána Kovácse. "Je nemožné, aby migrant vstoupil do Maďarska bez toho, že předtím vstoupí do jiné členské země EU," dodal s tím, že již v roce 2015 se Německo snažilo z Maďarska udělat takzvanou první zemi vstupu, nicméně "již tehdy jsme to odmítli".
Angela Merkelová v dopisu určeném jejím partnerům v německé vládní koalici představila řadu opatření zaměřených na zpřísnění migrační politiky. Z osmistránkového dopisu podle DPA vyplývá, že žadatelé o azyl zaregistrovaní v jiných členských zemích EU by měli být v Německu umísťováni do speciálních center, ve kterých by prošli zrychleným řízením a ze kterých by se nesměli vzdalovat.
Merkelová v dopisu dále navrhuje, aby byli do Bulharska posláni němečtí policisté k posílení vnější hranice EU. Hodlá také více bojovat proti zneužívání schengenských víz. Z Německa se nyní do zemí, kde se registrovali, vrací asi jen 15 procent žadatelů o azyl.
Merkelová již v pátek na summitu EU ohlásila dohodu se Španělskem a Řeckem, podle které tyto země budou přebírat migranty zachycené na německo-rakouských hranicích, pokud u nich požádali o azyl.
Kvůli azylové politice vede s Merkelovou spor ministr vnitra Horst Seehofer, který je předsedou CSU, partnerské strany kancléřčiny Křesťanskodemokratické unie. Seehofer chce migranty, kteří už byli registrováni v jiné členské zemi EU, vracet přímo z hranic.
Kancléřka takový jednostranný postup odmítla, nechce k němu přistupovat bez dohody s partnery v EU. Obává se totiž, že Seehoferova varianta by způsobila dominový efekt a že by de facto vedla k zániku schengenského prostoru volného pohybu. O tom, jak v tomto sporu, který ohrožuje německou vládní koalici, dále postupovat, budou v neděli na oddělených schůzkách jednat přední politici CDU a CSU.
