Zvláště Polsko a pobaltské země se snaží prosadit, aby společnosti z unijních států přestaly pronajímat běloruským aerolinkám letadla, v nichž do Běloruska putují migranti z asijských a blízkovýchodních zemí. Irsko, kde sídlí některé firmy mající s Belavií kontrakty, je však skeptičtější, pokud jde o rychlé řešení.
Běloruské úřady od léta svážejí k hranicím Polska a Litvy tisíce běženců, které unijní státy nechtějí vpustit na své území. Autoritářský vládce Alexandr Lukašenko podle názoru sousedních unijních zemí využívá uprchlíky k odvetě za sankce, které na jeho režim EU uvalila za květnové vynucené přistání civilního letadla s kritikem režimu na palubě.
Varšava s pobaltskými státy nyní tlačí na to, aby sedmadvacítka omezila akceschopnost běloruských aerolinek, které ve velkém vozí migranty do Minsku, odkud pak putují k západním hranicím.
"Myslím, že bychom měli pomocí sankcí zcela vyloučit, aby Belavia dostávala jakoukoli podporu," řekl novinářům při příchodu na jednání lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs. Kromě toho je na místě i zákaz pronajímání letadel, dodal ministr. Podobně se vyjadřuje i řada jeho kolegů z dalších unijních zemí.
Podpořit další cílené sankce proti běloruským společnostem včetně omezení pronájmů letadel Belavii hodlá podle ministra Kulhánka také Česko. "My jsme za přitvrzení sankcí proti běloruskému režimu, protože zatím nevidíme žádné zlepšení," řekl Kulhánek.
Opozice místo vlády
Ke schválení jakýchkoli sankcí je potřeba jednomyslná shoda členských států. Zásadní proto bude postoj Irska, kde sídlí společnosti vydělávající peníze na pronájmu letadel Bělorusům. Šéf irské diplomacie Simon Coveney dnes uvedl, že nevidí problém v zákazu jakýchkoli budoucích kontraktů, avšak rušení těch současných nepodpořil.
EU už v červnu v rámci dosud největšího balíku sankcí proti Lukašenkovu režimu zakázala běloruské letecké společnosti vstup do svého vzdušného prostoru. Aerolinkám z unijních zemí pak doporučila nevyužívat běloruský vzdušný prostor.
Ministři se v pondělí bavili také o přípravě prosincového summitu se šesti postsovětskými zeměmi Východního partnerství. Do tohoto projektu řadí unie vedle Ukrajiny, Moldavska, Gruzie, Arménie a Ázerbájdžánu také Bělorusko, jehož vláda však letos členství pozastavila a summitu se účastnit odmítá.
"Někteří kolegové navrhují, že by měla zůstat prázdná židle, případně, a za to já bych se za Českou republiku přimlouval, pozvat zástupce běloruské opozice," prohlásil Kulhánek. Tímto tématem se podle něj unie bude dále zabývat, neboť není jasné, nakolik by opozice mohla nahradit vládu, kterou sice EU neuznává, avšak oficiálně stále zemi vede.
