Češka napsala o údajném lesbickém vztahu Židovky s dozorkyní. Případ jde opět k soudu

ČTK ČTK
12. 10. 2020 14:54
Dcera ženy, která přežila holokaust, u německého soudu podala stížnost na českou historičku, která ve své práci uvedla, že její matka měla lesbický vztah s dozorkyní v koncentračním táboře. Soud už letos na jaře rozhodl, že historička Anna Hájková, která vyučuje na univerzitě v britském Warwicku, poškodila osobnostní práva zesnulé bývalé vězenkyně.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Hájková se zabývá dějinami holokaustu mimo jiné i z perspektivy žen a ve své badatelské práci narazila i na příběh mladé Židovky, do níž se v roce 1944 zřejmě zamilovala dozorkyně v koncentračním táboře v Hamburku. Členka oddílů SS se nechávala přeložit do táborů, kam byla předtím přesunuta i mladá žena. Nakonec byla zatčena při osvobození tábora Bergen-Belsen.

Podle Hájkové svědectví přeživších a právní dokumenty naznačují, že ženy mohly mít milostný vztah, ať už vynucený nebo konsenzuální. Jednoznačný důkaz pro toto tvrzení ale neexistuje. Dcera vězenkyně, která zemřela před deseti lety, s českou historičkou v roce 2014 o své matce mluvila a řekla jí, že vztah obou žen neměl sexuální povahu, napsal The Guardian. Badatelka ale loni v materiálech propagujících její přednášky v Německu a Rakousku obě ženy identifikovala plným jménem a uvedla, že měly lesbický vztah.

Právě to dceru vězněné ženy, která je občankou Austrálie, rozhořčilo natolik, že se obrátila na soud s odůvodněním, že musí bránit pověst své matky. Německý soud jí dal v dubnu za pravdu a rozhodl, že badatelka svými tvrzeními poškodila důstojnost zesnulé. Zakázal jí závěry o erotickém vztahu znovu publikovat a rozhodl, že nemá používat plná jména obou žen.

Australanka ale nyní došla k závěru, že historička požadavky soudu nenaplnila, a proto podala další stížnost. Stížnost zaslala i univerzitě ve Warwicku, která nyní zkoumá, zda historička neporušila pravidla vědecké etiky. Nyní jí může soud udělit pokutu až do výše 250 000 eur (6,7 milionu korun), napsal britský deník The Guardian. Na dotaz ČTK se Hájková nechtěla ke sporu vyjádřit.

Video: Spor o bolavé dějiny Lidic: Historii nemůžeme ignorovat, říká končící šéfka památníku

Naším úkolem je připomínat lidickou tragédii v celé její šíři, nedovedu si představit, že něco říkat budeme a něco ne, tvrdí Martina Lehmannová. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 4 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy