Kyjev – Červený kříž chce vytvořit demilitarizované zóny na frontové linii mezi separatisty a ukrajinskou armádou. Ze začátku kolem vodovodů a další infrastruktury. Plán momentálně studují obě strany a mohl by být schválen na zasedání minské skupiny příští týden.
K existujícím třem zónám, které vznikly ve středu, by se tak mohlo připojit pět dalších. Podstatou plánu je stažení obou stran o zhruba dva kilometry a vytvoření nárazníkového pásma o rozloze čtyři čtvereční kilometry. Stažení by mělo probíhat současně a pod kontrolou pozorovatelů OBSE.
"Systém vodovodů v doněcké a luhanské oblasti je vzájemně propojen a poskytuje vodu obyvatelstvu jak na území pod kontrolou ukrajinské vlády, tak i mimo jeho kontrolu.
Část infrastruktury byla během bojů poškozena, což ohrožuje zásobování obyvatelstva. Vytvoření demilitarizovaných zón by tak bylo ideálním řešením,“ píše se v dokumentu, který získal moskevský deník Kommersant.
Z pěti objektů jsou dva na území kontrolovaném ukrajinskou vládou. Petrovská nádrž s vodovodem do Luhansku a čerpací stanice v Kirově, odkud voda jde do filtrační stanice v separatisty kontrolované Horlivce.
Dva objekty jsou bezprostředně na frontě: doněcká filtrační stanice a vodovody mezi městy Zolote a Pervomajskoje v luhanské oblasti. Jeden je na separatistickém území: Verchněkalmiusská filtrační stanice, která má ve svých zásobnících 300 tun zkapalněného chlóru.
Tady se demilitarizovaná zóna opravdu vyplatí. Pokud by nádrže byly poškozeny, mohl by únik plynu zasáhnout podle propočtů Červeného kříže až 400 tisíc lidí.
Podle diplomatických zdrojů ani jedna strana nemá proti plánu zásadní výhrady, Kyjev předpokládá, že pokud by se podobný mechanismus osvědčil, mohl by počet takových zón narůst i na několik desítek.
"Často jsou naše pozice od sebe jenom tři sta metrů. Jednou jsme po sobě půl noci stříleli vším možným, a když se rozednilo, tak se ukázalo, že náš voják v domnění, že se k němu plíží rozvědčík separatistů, zastřelil ježka. Oni usoudili, že na ně útočíme, a rozjela se přestřelka, která z naší strany skočila čtyřmi zraněnými," vzpomíná Oleksa, voják ukrajinské armády.
Nebude to ovšem univerzální recept. "V podmínkách vysoce urbanizovaného regionu jsou velká města důležitými základnami pro obě strany. Jejich demilitarizace v podmínkách naprosté vzájemné nedůvěry je z vojenského hlediska prostě nepřípustná,“ tvrdí kyjevský vojenský novinář Michail Žirochov.
Příkladem může být i sám Doněck, který je de facto na frontové linii. Pokud by zde byla vyhlášena demilitarizovaná zóna, musely by jednotky separatistů vyklidit velkou část města.
Dalším problémem je také otázka, kdo bude hlídat dodržování stažení jednotek. Síly Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) jsou pro tyto účely nedostatečné a vyjednat mandát pro modré přilby by bylo mimořádně obtížně.
