Brusel - Evropští lídři vyjednávali o nových podmínkách pro Velkou Británii v Bruselu celý pátek. Místo původně plánované společné snídaně se sešli až o půl desáté večer ke společné večeři. A jen několik minut poté, co evropští lídři nahlédli do konečného návrhu dohody s Británií nastal velký zmatek.
Zatímco někteří premiéři a prezidenti psali na sociální síti Twitter o tom, že je dohoda na světě a "drama u konce“, jiní tweetovali, že dohoda ještě dokončená není. K úlevě všech, se ale po několika minutách potvrdilo, že se státy na nových podmínkách pro Británii opravdu shodli.
Jednou z největších překážek dohody byla možnost snižování přídavků na děti pro občany EU, kteří pracují v Británii nebo jiné členské zemi, ale jejich děti bydlí v jejich rodném státě. To se mnoha zemím, především střední a východní Evropy nelíbilo.
"Původní představa Británie o tom, že by úplně zrušila vyplácení dětských přídavků do zahraničí, byla nepřijatelná,“ uvedl český premiér Bohuslav Sobotka. Státy se nakonec shodly, že Británie bude muset dávky do zahraničí vyplácet i nadále, ale pouze v té výši, v jaké je vyplácí ta země, ve které děti žijí.
Česku, které na summitu jednalo také za visegrádskou čtyřku a dalších asi šest zemí střední a východní Evropy, se podařilo vyjednat také přechodné období pro lidi, kteří už v Británii pracují a příspěvky pobírají. Těm by se přídavky měly snížit až v roce 2020.
Pro nově příchozí pracovníky začnou ale platit okamžitě po přijetí legislativy, tedy nejspíše od roku 2018. Přídavky na děti se navíc vůbec nesníží těm, kteří denně do práce do zahraničí dojíždějí, tedy takzvaných pendlerů.
Sobotka: Nedali jsme se lacino
Snížit přídavky na děti budou moci ale také všechny ostatní země unie. Velmi se to už zajímali například Dánové nebo Rakušané. "Bylo by krátkozraké soustředit se jen na Británii, když se celá řada zemí v unii k indexaci chystá,“ uvedl Sobotka. Česko proto podle něj bojovalo také za to, aby se ze snížení dětských přídavků nestal precedent pro jiné sociální dávky, což se mu povedlo.
I přesto, že jsou příspěvky na děti v konečném důsledku finančně zanedbatelný problém, jak pro Česko, tak pro Británii, neměly podle Sobotky země střední a východní Evropy jinou možnost než tvrdě vyjednávat.
"Kdybychom se teď dali lacino a nebojovali, tak v okamžiku, kdy by přišly nějaké jiné nápady, které by mohly znevýhodňovat občany východní Evropy, tak bychom těmto nápadům automaticky vytvářeli pohodlnější a jednodušší cestu,“ vysvětlil Sobotka.
Vyjednávání ale podle něj nebránilo možnosti uzavřít s Brity takovou dohodu, kterou bude moct britský premiér David Cameron přivézt domů. Česko si ostatně podle Sobotky přeje, aby Británie členem EU zůstala.
A Cameron začal svou kampaň za setrvání Británie v unii hned na tiskové konferenci po summitu. "Myslím, že je ta dohoda dostatečná na to, abych mohl doporučit, aby Spojené království zůstalo v Evropské unii, zatímco bude mít to nejlepší z obou světů," uvedl.
Británie se podle něj bude účastnit jen toho, co jí na Evropské unii vyhovuje. Naopak projektů, které ji nevyhovují, jako jsou otevřené hranice, záchranné programy, či společná evropská měna, se účastnit nebude.
Cameronovi se podařilo mimo jiné vyjednat, že bude moct omezit pracovní benefity nově příchozím pracovníkům z EU na čtyři roky a tuto "záchrannou brzdu“ bude moct uplatňovat po dobu sedmi let. "Británie se také nikdy nestane součástí evropského superstátu!“ uvedl Cameron s tím, že se mu podařilo vyvázat Británii z povinnosti vytváření „stále těsnější unie“.
Dohodu projedná britský parlament v pondělí
Do třetice se bude moct Británie ohradit, pokud bude mít obavy, že státy eurozóny připravují v rámci těsnější integrace pravidla, která by mohla poškodit státy s vlastní měnou. I když bude mít Británie možnost vyzvat aby se tématem zabýval summit všech členů unie, nepůjde o žádané veto. Pokud země eurozóny neshledají připomínky Británie za relevantní, budou moci ve schvalování svých rozhodnutí pokračovat.
Cameron dnes představí dohodu ostatním členům britské vlády a v pondělí seznámí s jejími detaily také parlament. Už v noci ale řekl, že on bude bojovat za to, aby Británie v unii zůstala. "Neměli bychom věřit lidem, kteří tvrdí, že by byl odchod z Evropské unie přímou cestou do země mlékem a strdím oplývající," varoval Cameron, který by rád uspořádal referendum o setrvání země v unii 23. června.
