K útoku došlo v pondělí po sedmé hodině večer v centru Bruselu. Pětačtyřicetiletý Tunisan usmrtil střelbou z poloautomatické zbraně dva fotbalové fanoušky a třetího zranil. Všichni tři byli občané Švédska.
Policie útočníka druhý den při zásahu na severozápadě města postřelila, v úterý dopoledne podlehl zraněním v nemocnici.
V pondělí večer hrála v Bruselu švédská fotbalová reprezentace zápas s Belgií a ve městě byla spousta švédských fanoušků. Tunisan, který v Belgii pobýval nelegálně poté, co mu byl odmítnutý azyl v zemi, nestřílel bezhlavě do davu. Trojici Švédů si vybral cíleně.
Na videu, které natočil krátce po činu, se přihlásil k Islámskému státu a "zabití tří Švédů". "Moje kroky vede víra a pro víru jsem připravený zemřít," prohlásil.
Na videu kritizoval pálení Koránu ve Švédsku, což se považuje za klíčový motiv jeho činu. K těmto incidentům došlo v severské zemi letos opakovaně, naposledy v červnu. Tehdy křesťanský uprchlík z Iráku roztrhal a poté spálil výtisk svaté knihy pro muslimy před mešitou ve Stockholmu. Většinově muslimské Turecko také kvůli tomu dlouho blokovalo vstup Švédska do NATO.
Útočník Abdesalem L. si vybral skupinu tří švédských fanoušků jedoucích v taxíku, které sledoval na motorce. Když vystupovali z auta, začal pálit. Dva fanoušky, kteří se snažili utéct, sledoval dovnitř nedaleké budovy, kde je usmrtil.
Zápas byl v reakci na tragédii zrušený a fanoušky musela ze stadionu eskortovat policie. Belgická vláda ještě v pondělí večer aktivovala národní krizové centrum a až do odpoledne platil v bruselském regionu nejvyšší čtvrtý stupeň teroristické hrozby. "Povedlo se nám neutralizovat viníka. Proto již netrvá bezprostřední nebezpečí," řekl premiér De Croo novinářům. Stejně jako ve zbytku země nyní v Bruselu platí třetí stupeň. Nejvyšší stupeň bývá v zemi vyhlášen jen velmi zřídka, naposledy se tak stalo po teroristických útocích z března 2016.
Mnoho úřadů včetně evropských institucí zrušilo v úterý akce, kde se očekávala osobní přítomnost. Zavřené zůstaly vlámské a také mezinárodní školy, frankofonní většinou nikoliv. Školství spadá v Belgii pod jednotlivé regiony, které si samy regulují provoz.
Pracovat z domova zůstali povinně v úterý nejen švédští diplomaté a úředníci ve městě, ale také dánští nebo norští. "Už dlouho pro nás platí, že při podobných incidentech se na nás vztahují stejná omezení jako pro Švédy," řekla Aktuálně.cz Solveig Verheyleweghenová z norské mise při EU v Bruselu.
"Mnozí cizinci nás Seveřany mezi sebou zaměňují, nerozeznají švédštinu od norštiny například. Můžeme se tak lehce stát terčem útoku," doplnila Verheyleweghenová. Děti proto ráno odvedla do frankofonní školy a sama se vrátila pracovat domů.
Belgická policie nyní zkoumá, zda měl Tunisan komplice a plánoval větší útok proti fotbalovým fanouškům, nebo jestli jednal sám. V místě jeho posledního pobytu ve čtvrti Schaerbeek na severozápadě města - kde ho ráno nahlásil jeden občan policii, jak sedí v místní kavárně - nalezla větší množství zbraní.
Belgická prokuratura v úterý ráno uvedla, že muž podezřelý z pondělního útoku v Bruselu je 45letý Tunisan, který v Belgii neúspěšně žádal o azyl. Podle informací italské agentury ANSA se do Evropy jako tisíce dalších migrantů dostal přes ostrov Lampedusa, kam připlul v roce 2011. Poté se přesunul do Švédska, kde však nezískal potřebné povolení k pobytu a opět zamířil do Itálie. Tamní policie jej v roce 2016 vyhodnotila jako nebezpečného radikála a monitorovala jej. Poté zamířil do Belgie.
Belgická vláda zatím odmítá, že by pondělní událost souvisela s vyostřenou situací na Blízkém východě. Opozice ji za to kritizovala a vyzvala obyvatele země, kde žijí stovky tisíc muslimů a kde se v uplynulých dnech konala propalestinská shromáždění, k obezřetnosti.
V Bruselu neútočil islamista poprvé. Největší atentát tohoto typu zažilo město před sedmi lety, na jaře 2016. Sebevražední atentátníci spojení s útokem na pařížský klub Bataclan tehdy v bruselském metru a na letišti Zaventem usmrtili téměř čtyřicet lidí. Letos soud hlavním viníkům vyměřil doživotí.
Článek vznikl s podporou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky v rámci společného projektu redakcí aktualne.cz, HN, drbna.cz a voxpot.cz.
