Švagrová jí zemřela při teroristickém útoku. Češka teď pomáhá změnit belgické zákony

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
21. 1. 2023 18:33
Zora Vansteenkistová si v posledních letech prošla zkušeností, kterou drtivá většina Čechů nezažije. Při teroristickém útoku v Belgii jí zahynula švagrová, sestra jejího belgického manžela. Tento okamžik před necelými sedmi roky zásadně změnil její život.
Zora a Philippe Vansteenkiste.
Zora a Philippe Vansteenkiste. | Foto: Milan Jaroš

"Jako by ta bomba vybuchla v našem obýváku. Všechno je najednou jinak," říká pro deník Aktuálně.cz pětapadesátiletá Češka.

Světoběžnice, která s manželem Philippem žila všude možně, zůstává od té doby v Belgii. Jednak s ohledem na své tři děti, které tu už zapustily kořeny, a také kvůli manželovým rodičům, jimž zůstal už jen syn.

Zora s Philippem se zároveň snažili okamžitě zjistit, co se 22. března 2016 stalo a proč zemřela tehdy jednapadesátiletá Fabienne Vansteenkistová. Z otázek a obcházení úřadů se pro manželský pár rychle stala práce na plný úvazek.

Fabienne Vansteenkiste, která zemřela při teroristických útocích v Bruselu.
Fabienne Vansteenkiste, která zemřela při teroristických útocích v Bruselu. | Foto: archiv rodiny Vansteenkisteovy / použito na Aktuálně.cz se souhlasem autora

Philippe Vansteenkiste spolu se ženou a přáteli založil v Belgii sdružení V-Europe na pomoc přeživším teroristických útoků. Dnes jsou účastníky ostře sledovaného soudního líčení s pachateli atentátu, které začalo loni v prosinci, a daří se jim i měnit zákony země.

K atentátu došlo v Bruselu brzy ráno. Džihádisté napojení na buňku Islámského státu, která rok předtím stála za útokem v pařížském klubu Bataclan, se odpálili na dvou místech - na bruselském letišti Zaventem a poté ve stanici metra Maelbeek. Zabili 32 lidí a více než tři sta zranili.

Pro Zoru Vansteenkistovou, rozenou Hlouškovou, začal ten den jako každý jiný. S manželem rozváželi autem děti do škol kousek od Bruselu. Philippe chtěl poslouchat zprávy, Zora ale naléhala, ať radši pustí nějakou muziku. Že v Belgii právě došlo k nejkrvavějším teroristickým útokům od konce druhé světové války, se tak dozvěděli až po nějaké době z nervózního telefonátu Philippových rodičů.

Říkal jsem si, že se ozve

Fabienne Vansteenkistová pracovala na letišti Zaventem jako pozemní letuška a 22. března ráno jí zrovna končila noční směna. Přesněji řečeno, skončila jí v 6 hodin, ale ještě chvíli zaskakovala za kolegyni. Když odcházela odletovou halou domů, odpálil se první a poté i druhý atentátník. K explozím došlo v 7:50. 

"Rodiče se nemohli sestře dovolat, ale já jsem byl v klidu. Říkal jsem si, že je teď na letišti asi chaos a ona má hodně práce. Že se Fabienne určitě ozve," vrací se ke dni Philippe Vansteenkiste.

Po další půlhodině, kdy se sestra neohlásila a telefonáty nikdo nezvedal, ho poprvé přepadl pocit, že se opravdu něco stalo. "Že je zraněná nebo že už není," říká čtyřiapadesátiletý Belgičan. 

O smrti Fabienne dva dny poté informovala belgická média, když zveřejnila seznam obětí. Po čtyřech dnech nakonec přišel i telefonát policie, která to potvrdila. Přestože se Fabienne Vansteenkistová v té chvíli nacházela poměrně daleko, úlomky z nálože jí způsobily vnitřní zranění, kterým podlehla.

Pro česko-belgický pár následovaly dny, kdy se snažili zorientovat v nové situaci. Velmi záhy zjistili, že kamkoli vykročí, tam je zeď nebo nejasnosti. Belgie do té doby neměla jednotný systém, jak přistupovat k přeživším teroristických útoků, a vyřizování dědictví, pojistky nebo shánění psychologické pomoci komplikovala složitá vnitrostátní struktura. 

"Ve Valonsku, frankofonní části Belgie, se nemusí platit daň z dědictví po oběti teroristického útoku. Ve Flandrech ale ano. Vy jako pozůstalý to samozřejmě nevíte a nemáte na to třeba peníze. A takových věcí je tisíc," zmiňuje Češka. "Člověk se navíc nemůže v prvních měsících pořádně soustředit a všechno se zdá komplikované," dodává.

Aby teroristé nevyhráli

Tyto a další poznatky postupně Zoru a Philippa přivedly k rozhodnutí, že založí sdružení na pomoc lidem, jimž zasáhl do života teroristický útok. V-Europe vzniklo koncem roku 2016.

Později organizace získala akreditaci od belgické vlády jako oficiální zástupce přeživších a rodin obětí teroristických útoků v Bruselu. Sdružení má několik set členů a šest zaměstnanců, z toho jsou tři pracovníci neustále v terénu. Pomáhá s vyřizováním nepřeberného množství administrativních úkonů a žádostmi o finanční pomoc, zprostředkovává odbornou psychologickou péči, organizuje debaty ve školách a věznicích.

Jejich práce motivovala zrod několika nových zákonů v Belgii, které uznávají práva přeživších teroristických útoků - jejich status a nárok na odškodnění.

"Terorismus usiluje o rozpad naší společnosti. Přeživším útoků se musí pomoci právě proto, aby neměli pocit, že se na ně zapomnělo. Aby nedošlo k rozpadu a teroristé nevyhráli," říká Philippe Vansteenkiste.

Jeho žena zmiňuje, že první dva roky nemohli pořádně spát, a i proto se téměř čtyřiadvacet hodin denně věnovali sdružení. Teď je to se spánkem prý o něco lepší, "člověk ale přijde o pocit jistoty, že věci dobře dopadnou".

"Když se dnes děti zpozdí, je pro mě těžké zůstat klidná," říká Zora Vansteenkistová, původní profesí sociální pracovnice. "Je to, jako byste jezdili autem a na každé křižovatce pochybovali, jestli vám ostatní fakt dají přednost zprava," pokračuje.

O odchodu z Belgie do společnosti, která s terorismem podobného rozsahu nemá zkušenosti, rodina podle ní neuvažuje. Jednak kvůli manželovým rodičům a pak proto, že "útěk před tím je iluze".

"Žili jsme na Novém Zélandu, kam odešla řada Američanů po 11. září, a i tam došlo k teroristickému útoku," říká Zora Vansteenkistová. "Ani v Česku si nemůžete být ničím jistí. Můžete to tam jen snáz ignorovat. Jenže to my už kvůli Fabienne nemůžeme," uzavírá.

Soud s teroristy v Bruselu
Autor fotografie: Reuters

Soud s teroristy v Bruselu

Od prosince loňského roku běží před belgickým soudem hlavní líčení s pachateli teroristických útoků v Bruselu 22. března 2016. Obžalovaných je deset. Jsou mezi nimi i Mohamed Abrini, Osama Krayem a Salah Abdeslam, kteří se podíleli už na teroristických útocích v Paříži v roce 2015. Abrini a Abdeslam byli za to loni ve Francii odsouzeni na doživotí.

Porotní soud v Bruselu tvoří dvanáct laiků z řad občanů Belgie. Řízení probíhá v bývalém sídle NATO v Bruselu za přísných bezpečnostních opatření, protože jakýkoli incident by mohl celý proces zhatit.

Obžalovaní si stěžují na porušování lidských práv kvůli tomu, že před každým převozem z věznice do místa konání musí projít nazí osobní prohlídkou. Mnozí kvůli tomu varují před zneužitím procesu k extremistické propagandě. Čeká se, že řízení bude kvůli stovkám účastníků probíhat nejméně do konce letošního června. Na konci února bude před soudem podávat svědectví i Philippe Vansteenkiste.

 

Právě se děje

Další zprávy