reklama
 
 

Britskou armádu čekají tvrdé škrty, nastoupí rezervisté

18. 7. 2011 20:23
Pozemní síly budou do deseti let redukovány o pětinu početního stavu

Londýn - Války v Iráku a Afghánistánu důkladně provětraly rozpočet britského ministerstva obrany. O další nečekané náklady se postarala světová finanční krize. Britský premiér David Cameron musel proto již loni oznámit rozsáhlé škrty v armádním rozpočtu.

Teď přišel britský ministr obrany Liam Fox s plánem na rozsáhlou redukci početních stavů pozemních sil. Do roku 2020 mají přijít o pětinu mužů v aktivní službě. Mnohem větší roli než dnes mají v rámci armády napříště sehrát rezervisté.

Ti musí navíc počítat s tím, že budou mnohem častěji posíláni do bojových misí v zámoří. Británie tak následuje příkladu Spojených států, Kanady a Austrálie, které v posledních letech zintenzivnily výcvik rezervních jednotek.

"Kvůli nedostatku financí se počet rezervistů snížil na 14 tisíc, což mělo v rámci armádních sil za následek velkou nerovnováhu," řekl Fox stanici BBC. "A to se musí změnit."

Trident, Harrier, Nimrod

Pozemní armáda bude muset snížit své početní stavy ze současných 101 000 na přibližně 82 tisíc vojáků v aktivní službě.

Účast v misi Mezinárodních stabilizačních a podpůrných sil (ISAF) v Afghánistánu přišla Británii přibližně na tři miliardy liber. Třikrát tolik peněz stála britské daňové poplatníky válka proti teroru, kterou před osmi lety zahájil v Iráku tehdejší americký prezident George Bush.

Současný rozpočet britského ministerstva obrany přitom činí 36 miliard liber.

Premiér Cameron proto musel přistoupit na rozsáhlé škrty. Dotkly se mimo jiné programu střel s jadernými hlavicemi Trident odpalovaných z ponorek třídy Vanguard.

A také bojových stíhaček Harrier, vlajkové lodi britského námořnictva Ark Royal či průzkumných letounů typu Nimrod. Škrtalo se ale především v početních stavech armády, námořnictva a letectva.

Jen do roku 2015 budou redukovány o 42 tisíc mužů, byť jsou v tom zahrnuti i civilní zaměstnanci.

Dvě procenta HDP na obranu

Navzdory všem těmto škrtům bude Británie i nadále schopna plnit svůj závazek v rámci NATO a dávat na obranu nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu země. Její armáda tak zůstane "čtvrtou nejmocnější na světě" - po americké, čínské a ruské.

V rámci britského kabinetu se nyní odehrává ostrý boj. Šéf resortu obrany Fox se totiž se škrty tak, jak je již loni představil ministr financí David Osborne, nechce smířit a tvrdí, že britské ozbrojené síly budou pro svou modernizaci v nejbližších letech potřebovat dodatečných 25 miliard liber.

Osborne zatím odmítá Foxovi poskytnout jakékoli záruky týkající se dalšího financování armády mimo horizont let 2014/2015.

Británie se podobně jako další evropské země potýká s obrovským zadlužením, drastické škrty musela vláda uskutečnit napříč všemi resorty a hospodářská konjunktura je zatím tak slabá, že je mimořádně obtížné předpovědět příští příjmy do státní pokladny.

autor: Radim Klekner | 18. 7. 2011 20:23

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama