Londýn - Británie zažívá podle všeho největší protest zaměstnanců veřejného sektoru od proslulé "zimy nespokojenosti" z roku 1979.
Do práce nenastoupily přibližně dva miliony učitelů, státních úředníků, zdravotníků a zástupců dalších profesí, kteří nesouhlasí s penzijní reformou tak, jak ji prosazuje vláda premiéra Davida Camerona.
Ta je rozhodnuta posunout do roku 2026 věk odchodu do důchodu na 67 let a v příštích dvou letech omezit plánovaný nárůst platů státních zaměstnanců na pouhé jedno procento.
Úsporná opatření ospravedlňuje ministr financí George Osborne současnou finanční krizí ve světě a nezbytností udržet Británii "konkurenceschopnou".
"Snažím se vypořádat se s dluhy této země, které vznikly v lepších letech," citoval Osborna deník Guardian. "Teď nastaly bohužel horší časy a my za to musíme platit."
Slabé daňové příjmy
Dluh Británie letos v září přesáhl hranici 63 procent hrubého domácího produktu, což odpovídá částce 966 miliard liber. V roce 2008 přitom zadlužení země činilo necelých 40 procent HDP.
Díky recesi byly ale daňové příjmy vlády v uplynulých dvou letech mnohem nižší, než se původně počítalo, Británie musela navíc sanovat desítkami miliard liber řadu finančních ústavů se státní účastí, jako je Royal Bank of Scotland.
"Tato stávka ničeho nedosáhne a také nic nezmění," nechal se slyšet Osborne, aby naznačil, že vláda na svých plánech nezmění ani řádku.
Odbory poukazují na to, že vládní škrty postihnou především nízko- a středněpříjmové skupiny a nedotknou se nijak nejbohatších vrstev společnosti.
"Jak můžete očekávat, že s úspornými opatřeními budou souhlasit špatně zaplacení státní zaměstnanci, zejména ženy, které své děti vychovávají samy, když jedno procento nejbohatších Britů navýšilo v uplynulém roce hodnotu svého majetku o třicet procent," řekl agentuře Reuters šéf odborové organizace Unison Dave Prentis.
Letiště fungují
Protestujícím vyslovil podporu šéf opoziční Labouristické strany Ed Miliband, který kritizoval Cameronovu vládu za to, že "odmítla s odbory náležitě vyjednávat". Vedení skotských labouristů dokonce vyšlo s odbory do ulic.
Nejhůře jsou stávkami a protesty postiženy Skotsko, Wales a Severní Irsko.
Normálně fungují letiště a veřejná doprava, nemocnice však vzhledem k protestům zdravotnického personálu vyřizují pouze naléhavé případy.
Po celé zemi je naplánováno na tisíc protestních akcí.
"Zima nespokojenosti" z roku 1979 vedla k volební porážce labouristů a nástupu železné lady Margaret Thatcherové. Tehdejší premiér James Callaghan marně bojoval s recesí i mzdovými požadavky odborů.
Pád Cameronovy vlády a předčasné volby ovšem dnes v Británii nikdo neočekává.
