reklama
 
 

Premiérka Mayová šokovala Brity oznámením předčasných voleb. Lidé mají opět hlasovat o brexitu

Aktualizováno 18. 4. 2017 15:55
Theresa Mayová šokovala Brity, oznámila termín předčasných voleb na 8. června | Video: Asociated Press |  00:29
Britská premiérka Theresa Mayová v úterý oznámila, že chce na 8. června vyhlásit předčasné volby. Podle Mayové Británie potřebuje zvlášť během vyjednávání o odchodu z Evropské unie jednotu v parlamentu. Tu ale podle svých slov nevidí a Westminster je prý rozdělený. O víkendu vyšel průzkum veřejného mínění, podle kterého mají konzervativci Theresy Mayové největší náskok před labouristy za posledních devět let.

LondýnBritská premiérka Theresa Mayová v pondělí oznámila, že chce 8. června uspořádat předčasné volby.

Mayová svým rozhodnutím šokovala britskou politickou scénu, shodla se ostrovní média. Premiérka dosud opakovala, že Britové půjdou volit až v řádném termínu - tedy v roce 2020. Teď ale změnila názor.

"O tom, že země potřebuje tyto volby, jsem se rozhodla se zdráháním. Jsem ale pevně přesvědčena, že je to nezbytné k zajištění silného a stabilního vedení, které země potřebuje pro brexit i po něm," řekla Mayová.

Britové tak budou de facto hlasovat ještě jednou o brexitu. Na rozdíl od loňského referenda, kdy se pouze vyslovili pro odchod z Evropské unie, tentokrát v podstatě rozhodnou, jak konkrétně by měl brexit vypadat.

Podle Mayové by lidé ve volbách měli stvrdit, zda souhlasí s tzv. tvrdým brexitem, který ona sama prosazuje. To znamená, že Británie odejde nejen z EU, ale taky z jednotného evropského trhu a z evropské celní unie.

Mnoho kritiků ale namítá, že pro takovou verzi brexitu Britové v loňském referendu nehlasovali.

Opozice volby podporuje, Skotsko se zlobí

Šéfka vlády vyhlášení předčasných voleb zdůvodňuje tím, že britský parlament se v otázkách brexitu chová nejednotně. A jediný způsob, jak zajistit v Británii dlouhodobější stabilitu, jsou proto podle Mayové předčasné volby.

K jejich uspořádání je v Británii potřeba souhlas dvou třetin poslanců Dolní sněmovny. Opozice ale už oznámila, že premiérku podpoří, takže konání voleb se zdá být jisté.

Sám šéf opoziční Labouristické strany Jeremy Corbyn rozhodnutí Mayové přivítal. "Těšíme se, až ukážeme, jak labouristé stojí za lidmi v Británii," řekl podle stanice Sky News.

Na slova Mayové zareagovala i skotská první ministryně Nicola Sturgeonová. Ta prohlásila, že britská premiérka chce prostřednictvím předčasných voleb Británii vnutit svou vizi tvrdého brexitu.

"Vidí šanci posunout Británii doprava, protlačit tvrdý brexit a zavést rozsáhlejší škrty ve výdajích," uvedla na Twitteru Sturgeonová.

Skotská národní strana, kterou Sturgeonová vede, je proti brexitu a usiluje o nezávislost Skotska na Británii. Osamostatněné Skotsko by pak mohlo podle ní zůstat členem EU.

Konzervativcům se daří

Vládní konzervativci budou jasnými favority předčasných voleb. Podle víkendového průzkumu společnosti YouGov mají před opozičními labouristy největší náskok za posledních devět let.

Vládní straně průzkum předpovídá 44 procent hlasů, zato opozičním labouristům pouhých 23 procent. To by mělo konzervativcům zajistit jasnou většinu mandátů v dolní komoře parlamentu.

Premiérka Mayová spustila brexit koncem března, kdy oficiálně oznámila rozhodnutí své země odejít z EU. Na vyjednání podmínek odchodu teď má dva roky.

Londýn i zbylých 27 zemí unie opakují, že dohoda je v zájmu všech. Pokud by jednání zkrachovala, ekonomicky, politicky i bezpečnostně by na tom ztratili jak Britové, tak EU. Ta je ale přesvědčená, že brexit bez jakékoliv dohody by Británii poškodil mnohem víc než ostatní země unie.

Britové začali v poslední době výrazně zmírňovat svá prohlášení ohledně podmínek "rozvodu" i budoucích vztahů po brexitu.

Premiérka Mayová už například připouští, že Londýn bude muset zaplatit minimálně část peněz do společného evropského rozpočtu, které dřív slíbil uhradit.

Na splnění "finančních závazků" ze strany Londýna naléhal ve své rezoluci, přijaté 6. dubna drtivou většinou poslanců, také Evropský parlament. Ten také opakovaně zdůrazňuje, že pokud chce britská vláda dohodu s EU, musí garantovat zachování čtyř základních svobod unie, tedy volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu.

Stejně jako nečinit žádné překážky další evropské integraci, zajistit evropskou bezpečnost nebo zaručit průchodnost hranic mezi Irskem a Severním Irskem.

Britští vládní politici přitom sami zdůrazňují, že jejich země bude i po odchodu z EU dál potřebovat pracovníky z jiných zemí unie. Odpor k těmto zaměstnancům přitom tvořil jeden z hlavních argumentů zastánců brexitu.

Sama brexit nechtěla

Sama Mayová před referendem podporovala setrvání Británie v EU, i když se do kampaně příliš nezapojila.

Premiérkou se stala loni v červenci poté, co její předchůdce David Cameron v reakci na prohrané referendum o setrvání v EU odstoupil.

Nikdo další po brexitu nyní Evropu neopustí, tvrdí europoslanec Pavel Telička | Video: Pavlína Nouzová |  02:41

autoři: Ondřej Houska, Zahraničí | 18. 4. 2017 12:07

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama