Jsem Uzbek, bráním tu svou zemi. Kdykoli mohou přijít i k nám

Jiří Just Jiří Just
16. 10. 2014 13:10
Krom Rusů, Čečenců a občanů EU na východě Ukrajiny dobrovolně válčí i další cizinci, o nichž se moc často nemluví. Aktuálně.cz se podařilo získat exkluzivní interview s Šavkatem Muchammadem ze středoasijského Uzbekistánu.
Šavkat Muchammad. Uzbek, který bojuje za Ukrajinu.
Šavkat Muchammad. Uzbek, který bojuje za Ukrajinu. | Foto: Archiv Šavkata Muchammada

Kyjev (Od našeho zpravodaje) - Příměří na východě Ukrajiny je jen optický klam. Boje pokračují, nejostřejší střet svádí armáda a proruští separatisté o doněcké letiště.

Po boku armády bojují i dobrovolnické jednotky. Právě zapojení dobrovolníků - a to na obou stranách barikád - se postupem času stalo tím, co konflikt na východě Ukrajiny charakterizuje.

Proti sobě nestojí pouze Ukrajinci, ale také Rusové. Nedávno například ruský vyšetřovací výbor obvinil čtyři občany Ruské federace, že jako žoldáci bojovali v dobrovolnickém praporu Azov.

Šavkat Muchammad na kyjevském Majdanu.
Šavkat Muchammad na kyjevském Majdanu. | Foto: Archiv Šavkata Muchammada

Krom Čečenců a občanů EU ale na východě Ukrajiny dobrovolně válčí i další cizinci, o nichž se moc často nemluví. Aktuálně.cz se podařilo získat exkluzivní interview s Šavkatem Muchammadem ze středoasijského Uzbekistánu.

Muchammad bojuje v Luhanské oblasti proti proruským separatistům. "Vždy jsem měl negativní vztah k diktátorům, všem projevům diktatury a vždy jsem byl proti ruské agresi," vysvětlil Aktuálně.cz.

A.cz: Pocházíte z Uzbekistánu. Proč jste se rozhodl bojovat za celistvost Ukrajiny? Vždyť to - jak vám určitě mnozí říkají - není vaše válka.

Šavkat Muchammad: Vše začalo už loni na Majdanu. Byl jsem tam od samého začátku až do konce. Když se na východě Ukrajiny začalo bojovat, mnozí mí přátelé z Majdanu odjeli na Donbas. Rozhodl jsem se, že se zapojím i já.

Několikrát jsem vezl na frontu humanitární pomoc. Už tehdy to bylo nebezpečné a musel jsem se naučit střílet. Vyústilo to v to, že jsem se rozhodl připojit ke zvláštní jednotce Viking, která je součástí dobrovolnického praporu Ajdar.

A.cz: Jak jste se dostal do jednotky Viking?

To bylo jednoduché. Zapsal jsem se a stal jsem se členem jednotky. Plníme úkoly společně s plukem Ajdar. Mají lepší výzbroj i výstroj. A to je dobře i pro nás.

Jsou mnohem zkušenější bojovníci a můžeme se od nich hodně naučit.

A.cz: Bojoval jste do vyhlášení příměří?

Ne, nebojoval. Zblízka jsem s nikým nebojoval. Separatisty ale vidím přímo ze zákopů.

A příměří? Přestřelky, dělostřelecké ostřelování - ty jsou pořád prakticky na denním pořádku.

A.cz: Ukrajinská strana a proruští separatisté si teď vyměňují zajatce. Vaší jednotce se podařilo někoho zajmout?

Ano, prapor Ajdar zajal několik separatistů. Došlo k tomu před několika týdny.

A.cz: Kolik jich je? A odkud jsou?

Je jich asi deset až dvanáct. Většina z nich jsou Ukrajinci, ale tři jsou z Ruska.

Díval jsem se na jejich stránky na sociálních sítích a opravdu jsou to Rusové. Jeden z nich je třeba z Kostromy, druhý až z Vladivostoku.

A.cz: Proč podle vás Rusové na východě Ukrajiny jsou? Bojují tam snad za nějakou myšlenku? Nebo to jsou žoldáci?

Šavkat Muchammad.
Šavkat Muchammad. | Foto: Archiv Šavkata Muchammada

Existuje hodně důkazů, že jim platí. Ale přijíždějí i lidé, kteří chtějí - tak říkajíc - podpořit bratrský národ. Jsou pod vlivem ruských médií, která bez přestání vypráví o tom, jak na Ukrajině řádí fašisti, banderovci a tak dále, pořád dokola.

A.cz: Bojujete za Ukrajinu. Jaký vztah máte k Rusku?

Vždy jsem měl negativní vztah k diktátorům, všem projevům diktatury a vždy jsem byl proti ruské agresi. Obzvlášť ve Střední Asii, odkud pocházím.

Jsem z Uzbekistánu, má žena je z Kazachstánu. Nikdy u nás separatistické tendence nebyly. Jak ale začaly události na Krymu, o severním Kazachstánu se začalo hovořit jako o tradičně ruské zemi... A to je nebezpečné.

Kdykoli k nám mohou přijít. Od Ruska je možné čekat cokoliv.

A.cz: Co říká vaše rodina na to, že bojujete na Ukrajině?

Moji rodiče nemají tušení, že jsem na Ukrajině. Jen má žena všechno ví. A ona mi rozumí.

A.cz: A vaši přátelé?

O ničem nevědí. Mnozí neumí rusky, nepoužívají internet a vůbec nevědí, co se na Ukrajině děje.

V Uzbekistánu panuje tvrdá cenzura. Lidé vědí jen to, o čem hovoří státní televize a tisk. V nich se neobjevuje o Ukrajině prakticky nic. Celý den se tam jen říká, jak Uzbekistán vzkvétá.

A.cz: Jste v Luhanské oblasti, kterou na jaře ovládli proruští ozbrojenci. Tamní obyvatelé vždy se sympatiemi vzhlíželi k Rusku. Změnil se nějak jejich postoj? Jak se k vám místní chovají?

V místě, kde se naše jednotka nachází - v Luhanské oblasti -, lidi ukrajinskou armádu převážně podporují. Toho jsem si všiml.

Byl jsem taky několikrát v Doněcké oblasti, ve Slavjansku. Tam je situace opačná. Tam chovají k ukrajinským vojákům nenávist.

A.cz: Proč?

Touží po Sovětském svazu. To je hlavní důvod. A také mnozí z nich pracují v Rusku a bojí se, že přijdou o práci.

Navíc, ze všech svých současných problémů obviňují Majdan.

Jednotka Šavkata Muchammada.
Jednotka Šavkata Muchammada. | Foto: Archiv Šavkata Muchammada

Jednou jsem ve Slavjansku stál ve frontě před bankomatem. Se mnou tam bylo ještě dalších asi 40 až 50 lidí. Když se dozvěděli, že jsem byl na Majdanu, div že mě zaživa nesežrali (směje se).

A.cz: Od začátku září panuje formální příměří. Co dál? Může na východě Ukrajiny nastat mír?

Nevím. O tom ať rozhodují politici. Já bych si ale přál, aby Ukrajina obnovila úplnou kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí. To však znamená nové boje a nové oběti.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 minutami

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy