Brusel - Politici všech sedmadvaceti členských zemí Evropské unie by se ještě v pátek, nejpozději v sobotu ráno, měli dohodnout na rozpočtu EU pro období let 2014 až 2020.
Zatím však výsledek není jistý. Reportér britského deníku The Guardian napsal na Twitteru, že se momentálně zlobí česká delegace.
Kvůli tomu, že Polsko dostalo z evropských fondů přidáno, a Česko ne. Odpolední začátek summitu tak musel být znovu posunut.
Přečtěte si v našich otázkách a odpovědích, o co v Bruselu v těchto chvílích jde a co se tam odehrává.
Rýsuje se na rozpočtovém summitu přece jen dohoda?
Podle některých náznaků zřejmě ano. Prezident Evropské unie Herman van Rompuy ráno všem předložil návrh na rozpočet ve výši 960 miliard eur a odpoledne položí na stůl ještě další návrh, zřejmě poslední.
Podle některých novinářů, majících informace ze zákulisí, zřejmě bude dosaženo shody. Ještě ale není úplně rozhodnuto, kde přesně se bude krátit a kdo dostane kolik peněz z evropských fondů.
"Jsme víceméně přesvědčeni, že je vytvořen rámec pro konečnou dohodu. Není to ještě hotové, ale asi se to během dneška uzavře," řekl zpravodaji agentury Reuters nejmenovaný činitel Evropské unie v místě jednání.
Van Rompuy loni na podzim navrhoval původně rozpočet vyšší než miliardu eur, to ale torpédovaly Velká Británie, Nizozemsko, Švédsko a Dánsko.
Jednání v Bruselu se patrně protáhne do pátečního večera, možná i do sobotního rána. Po probdělé noci ze čtvrtka na pátek to pro mnoho politiků jistě není snadné.
Jak probíhá jednání prezidentů a premiérů?
Kvůli mnoha bilaterálním schůzkám summit začal ve čtvrtek s mnohahodinovým zpožděním. Měl začít ve tři odpoledne, nakonec se tak stalo až kolem deváté večer.
V noci se jednalo, znovu se sešli politici až v pátek hodinu po obědě. V přestávce ale pokračovali někteří z nich ve schůzkách. Agentura ČTK napsala, že český premiér Petr Nečas měl v plánu schůzku s prezidentem EU Hermanem van Rompuyem.
Během čtvrtečního večera ani pátečního dopoledne nikdo nechtěl hovořit s novináři.
Podle deníku Guardian se v noci odehrála ostrá diskuse, ve které stáli britský premiér David Cameron a německá kancléřka Angela Merkelová společně proti francouzskému prezidentovi Francoisi Hollandovi. Francouzská média hodnotí vystupování Camerona jako "velmi tvrdé".
Jak vystupuje na summitu český premiér Petr Nečas?
Před začátkem jednání hrozil vetem, pokud nový rozpočet poškodí Českou republiku. České delegaci jde o zachování kohezní politiky - financí, vydávaných v EU na rozvoj chudších oblastí. K nim patří i všechny české regiony s výjimkou Prahy.
Podle posledních zpráv Petr Nečas protestuje proti tomu, že Polsko dostalo oproti původnímu plánu přislíbeno více peněz, na rozdíl od České republiky.
Kolik peněz by Česká republika měla z Bruselu dostat?
Na roky 2007 až 2013 by to z fondů EU mělo být 27 miliard eur (asi 680 miliard korun). Konečná suma ale zřejmě bude nižší, nejspíš kolem 20 miliard eur (zhruba 505 miliard korun). Podle ČTK se premiér stále snaží částku, určenou Česku, navýšit.
Co řekli někteří polici po příjezdu do Bruselu?
Téměř všichni se shodovali v tom, že dosáhnout dohody bude těžké. David Cameron prohlásil, že trvá na úsporném rozpočtu, který je nutný v době krize v řadě členských států EU. Francois Hollande zopakoval, že pro něj jsou nepřijatelné škrty v zemědělství.
Angela Merkelová se omezila na konstatování, že nemůže nikomu nic slíbit dopředu. "Nemohu říct, zda budeme úspěšní, pozice jsou stále hodně vzdáleny," sdělila novinářům.
Kde se ve srovnání s minulostí v rozpočtu nejvíce škrtalo?
Podle dostupných zpráv ve výdajích na projekty v přeshraniční dopravě, v energetice, telekomunikacích, výzkumu a také v platech zaměstnanců aparátu Evropské unie, přestože ti hrozili, že budou stávkovat a blokovat chod unijních institucí.
Zřejmě se nenajde ani šest miliard eur na fond, který by měl řešit nezaměstnanost mladých lidí. O tento fond stály například Řecko nebo Portugalsko.
Proč je dohoda na summitu důležitá?
Už druhý neúspěšný pokus o schválení rozpočtu (tím prvním byl listopadový summit) by znedůvěryhodnil Evropskou unii jako celek a znamenalo by to problémy pro čerpání peněz jednotlivými členskými zeměmi.
Rozpočet musí schválit Evropský parlament, kde navrhované škrty narážejí na odpor některých europoslanců. Předseda parlamentu Martin Schulz varoval, že příliš úsporný rozpočet nemusí projít.
