Washington - Americký Kongres bouřlivě debatuje o novém protidrogovém plánu Bushovy administrativy, který má Mexiku vynést 1,4 miliardy dolarů.
Méridská iniciativa, jak se plán nazývá, údajně odstartovala už v březnu ve stejnojmenném městě na Yucatánském poloostrově, kde se setkali George Bush a mexický prezident Felipe Calderón.
"Spojené státy se zavázaly k této společné strategii, aby řešily společný problém. Prezident Calderón ukázal skvělé vůdčí schopnosti a sílu charakteru, což mě ubezpečuje, že projekt, na kterém pracujeme, bude efektivní," prohlásil americký prezident George Bush.
Calderón se snaží
Zastánci iniciativy argumentují tím, že Calderónova administrativa, která je u moci rok, se do boje s drogami pustila opravdu dravě.
Peníze z plánu mají být použity na nákup:
Osmi helikoptér značky Bell
Dvou pozorovacích letadel
Iontových skenerů a nočních vidění
Cvičených psů na hledání drog a jejich tréninkového centra
Vybavení soudních laboratoří
Detektory lži
Informačních technologií pro vylepšení databází migrace, ověřování dokumentů
a sdílení bezpečnostních informací
Trénink bezpečnostních složek
Mediální propagaci
Součástí je i pomoc ostatním středoamerickým zemím, která má v roce 2008 činit 50 milionů dolarů
Do Spojených států byl například vydán šéf Tijuanského kartelu Francisco Javier Arellano-Felix a policie zabavila 40 tun kokainu i 200 milionů peněz pocházejících z obchodu z drogami.
A jelikož policie na boj s kartely údajně sama nestačí, poslal do deseti mexických států Calderón také armádu.
"Odhodlanost a závazek, které Calderónova administrativa prokázala, jsou bezprecedentní. Prezident Calderón si však uvědomil, že vůdcovské schopnosti a politická vůle nestačí, a požádal Spojené státy, aby rozšířily své partnerské závazky vůči Mexiku a pomohly mu," řekl při debatě o iniciativě v zahraničním výboru Kongresu Tom Shannon, asistent ministra zahraničí pro Latinskou Ameriku.
Jeden a půl milardy během tří let
Calderón by měl podle plánu během tří let od USA dostat 1,4 miliardy dolarů, z toho 500 milionů hned v příštím roce. Dalších padesát milionů obdrží roku 2008 jiné středoamerické země.
Nyní poskytují USA Mexiku na boj proti drogovým gangům 40 milionů dolarů ročně.
Čtěte také: Mladí v USA holdují drogám, statistici se přesto radují
Peníze budou použity například na nákup vrtulníků, letadel, nočních vidění a iontových skenerů, které slouží k odhalování přítomnosti drog. Američtí experti mají také pomoci s tréninkem mexických bezpečnostních složek.
Podle deníku The Washington Post, který obdržel shrnutí zprávy, jsou finance určeny především armádě, policii, justici a celníkům.
Koupit si prezidenta? Proč ne?
Plán má však mnoho otazníků a některé z nich byly otevřeny i při debatě v Kongresu.
Jednou z nich je zkorumpovanost mexických úředníků a policistů, kteří jsou skrze systém tzv. "plazas" placeni drogovými gangy.
Na výplatní listině se podle odborníků nacházeli i sami prezidenti Carlos Salinas (1988-1994) a Ernesto Zedillo (1994-2000). Na tajných účtech Salinasova bratra Raúla ve Švýcarsku se například našlo sto dvacet milionů "drogových" dolarů.
Kongresmani se tak bojí, že by se poskytnutý materiál mohl dostat do ruky přímo drogovým gangům. Plán chce na potírání korupce vyčlenit 31 milionů dolarů.
Čtěte také: Pracovníci letiště JFK pašovali heroin a kokain
Podle listu Los Angeles Times vyjádřila také většina členů zahraničního výboru obavu, že poté, co projdou mexické jednotky drahým tréninkem, se mohou nechat najmout právě drogovými gangy, které platí nesrovnatelně lépe než armáda.
Jiným problémem je přístup mexických bezpečnostních složek, které si podle představitelů lidskoprávních hnutí s právy mexických občanů příliš nelámou hlavu.
"Četl jsem, že dvě dívky, které překročily hranici, aby šly na koncert, byly uneseny policisty a předány jako dárky obchodníkům s drogami," prohlásil při slyšení republikán Tom Tancredo z Colorada.
"Pomoci Mexiku, aby bojovalo s drogovými kartely, je dobrý nápad," komentoval iniciativu na stránkách hnutí Human Rights Watch vedoucí jeho americké sekce José Miguel Vivanco. "Dát ale bianco šek hrubým mexickým bezpečnostním složkám, to už ne."
Tajný plán
Plán se připravoval ve velké tajnosti a byl ke schválení náhle předložen Kongresu. To se nelíbí ani americkým poslancům, ani mexické opozici.
"Poprvé jsme se o této iniciativě dozvěděli z médií," prozradil předseda zahraničního výboru Tom Lantos. "Takováto povýšenecká lhostejnost vůči Kongresu je u administrativy, která zrovna není známá svou otevřeností vůči opozici, velmi znepokojující."
"Požaduji, aby ta loutka Calderón ukázala tvář a tuhle dohodu vysvětlila. Co přesně slíbil udělat? V žádném případě neakceptujeme nějaké ujednání, které je zahalováno tajemstvím," cituje agentura IPS Calderónova neúspěšného protikandidáta z prezidentských voleb Andrése Lópeze Obradora.
Úplně jasné není ani to, kolik peněz se má kam dostat. Americké ministerstvo zahraničí hovoří o tom, že armáda má vyčerpat 40 procent prostředků.
Naopak mexický list El Universal, který údajně disponuje původním návrhem iniciativy, tvrdí, že má armáda dostat o 21 procent peněz více. Podle Washington Postu však mexická média disponují špatnými informacemi.
Já že mám dostat nějaké peníze?
Mexičtí kongresmani, kteří chtěli do záležitosti vnést světlo, byli odmítnuti s tím, že jde pouze o předběžnou dohodu a návrh ještě není definitivní.
Překvapení, že má jeho země dostat nějaké peníze, neskrýval ani prezident Hondurasu José Manuel Zelay.
Podle Washington Postu může v Mexiku vyvolat bouřlivé diskuze také ta pasáž plánu, která hovoří o "rozsáhlé rekonstrukci právního systému země, změně systému vzdělávání právníků, vytvoření nové sítě soudních úředníků a pomoci se sepsáním nových zákonů".
Mexičané jsou totiž mimořádně citliví na zásahování do vlastních záležitostí. Zvláště od země, která v polovině devatenáctého století ke svému území připojila polovinu Mexika.
Plán Mexiko
Méridská iniciativa si už vysloužila i přezdívku. Říká se ji "Plán Mexiko" podle Plánu Kolumbie, obdobné iniciativy boje proti drogám v jihoamerické zemi, která stojí USA 700 až 800 milionů dolarů ročně.
Čtěte také: Kolumbie zabavila dvě kokainové ponorky
Hmatatelné pozitivní výsledky Plánu Kolumbie však zatím chybí. Čas od času je nějaký překupník sice zatčen a deportován do Spojených států, ale cena kokainu na americkém trhu je už mnoho let stejná.
Podle odborníků to znamená jediné: v USA je ho stále dostatek a drogy sem pouze začal dovážet někdo jiný.
