Demokraté si musejí připadat jako na předvolení horské dráze. V průběhu léta jim svitla naděje, že by svoji stávající většinu v Kongresu mohli udržet. Poslední průzkumy ale ukazují přeliv voličských preferencí k republikánům.
V čerstvém šetření pro deník New York Times, zveřejněném v pondělí, více dotázaných (49 procent) uvedlo, že budou volit republikánského kandidáta, než je těch (45 procent), kteří jsou pro demokraty. Jde o důležitý ukazatel, který zpravidla napovídá, jak volby dopadnou. Ještě na konci srpna přitom byla výhoda jednoho procentního bodu na straně demokratů.
"Posouvám se více k republikánům, protože mám pocit, že jsou více zaměřeni na podnikání," vysvětluje například Robin Ackermanová z města New Castle ve státě Delaware, proč se jako demokratka tentokrát chystá volit republikána.
Pro list New York Times sedmatřicetiletá Ackermanová, která pracuje v hypotečním byznyse, uvedla, že "na 1000 procent nesouhlasí" s červnovým výnosem Nejvyššího soudu USA, který v Americe zrušil ústavní právo na umělé přerušení těhotenství.
"Ale to s mým rozhodnutím nebude mít moc společného. Větší starosti mi teď dělají jiné věci," dodala. Její soukromý názor je zároveň i jedním z důležitých vysvětleních obecného posunu v náladě voličů mezi létem a současným stavem. Američané 8. listopadu vybírají celou novou Sněmovnu reprezentantů a 35 křesel ze stočlenného Senátu (podrobnosti o volbách naleznete v přehledném boxu níže).
Americké kongresové volby přehledně
Američané 8. listopadu určí nové složení Kongresu, poprvé budou moct zhodnotit politiku prezidenta Joea Bidena.
Americký Kongres se skládá ze dvou komor: Senátu a Sněmovny reprezentantů. O co se ve volbách hraje?
Sněmovna reprezentantů
- má celkem 435 členů
- v současné době náleží 222 křesel demokratům a 211 republikánům (dvě křesla jsou neobsazená)
- ve volbách se bude bojovat o všech 435 křesel
Senát
- má celkem 100 členů
- 50 křesel drží republikáni, 48 křesel mají demokraté a dvě křesla nezávislí, kteří hlasují spíše s demokraty
- ve volbách se bude bojovat o 35 křesel
Pokud by republikáni získali většinu ve Sněmovně reprezentantů nebo v Senátu, mohli by blokovat důležité návrhy zákonů administrativy prezidenta Joea Bidena. Listopadové volby (takzvané midterms elections) se konají každé dva roky a tradičně jsou referendem o prezidentově vládnutí.
Vzestup a pád interrupcí
Vyhlídky demokratů byly poměrně špatné už letos na jaře, kdy ekonomika USA čelila vysoké inflaci a ceny pohonných hmot lámaly historické rekordy. Voliči z toho z velké části vinili prezidenta Bidena.
Zmíněné rozhodnutí Nejvyššího soudu z konce června o zrušení práva na interrupce ovšem pak do předvolební kampaně vneslo nové výrazné téma, která hrálo ve prospěch demokratů. Soudní verdikt byl přímým důsledkem toho, že předchozí prezident, republikán Donald Trump, změnil složení soudu ve prospěch konzervativního křídla. Řada států ovládaných republikány navíc v návaznosti na zmíněný soudní výnos potraty zakázala nebo výrazně zpřísnila možnost jejich výkonu.
Na straně demokratů to vedlo k mobilizaci jejich voličské základny, která se zdála být podle letních průzkumů odhodlanější jít k volbám. Průzkumy zároveň ukazovaly, že proti republikánům se obrátili i nezávislí voliči, s největším posunem mezi ženami.
Jenže nyní se zdá, že toto zaujetí nevydrželo a že téma potratů nebude hrát v rozhodování voličů - a to ani žen - tak důležitou roli, jak demokraté ještě v létě doufali.
Názorně to ukazuje výše zmíněný průzkum pro New York Times. K největšímu demokratickému propadu od léta došlo mezi nezávislými ženskými voličkami. Ještě na konci srpna v této skupině v preferencích o 14 procentních bodů vedli demokraté. Nyní jsou to už republikáni. "Přál bych si, aby volby byly před měsícem," přiznal demokratický stratég Navin Nayak pro New York Times, že aktuální situace vypadá pro demokraty hůře než ještě před několika týdny.
Ekonomika je téma číslo 1
Předvolební analýzy sice demokratům stále přiznávají šanci, že uhájí křehkou většinu v Senátu. Ale dolní komora Kongresu, Sněmovna reprezentantů, nyní už vypadá mimo jejich dosah.
Zásadním důvodem je také fakt, že po zklidnění inflace v průběhu léta, kdy navíc z jarních výšek poklesly i ceny pohonných hmot, se nyní vracejí obavy Američanů o ekonomiku.
Ceny benzinu začaly jít v posledních týdnech opět nahoru, inflace se už nejen nezpomaluje, ale obecné ceny zboží a služeb (takzvaný index spotřebitelských cen) naopak znovu rostou.
Pro 44 procent Američanů je nyní ekonomika nejdůležitějším tématem, přičemž v červenci to bylo o osm procentních bodů méně. A tito voliči nyní dávají přednost republikánům před demokraty v poměru 2:1 (64 ku 30 procentům dotázaných).
Prezident Joe Biden se opakovaně snaží líčit americkou ekonomiku v dobrém světle a k inflaci upozorňuje, že jde o celosvětový problém. "Naše ekonomika je po čertech silná," uvedl minulou sobotu na setkání s voliči v Portlandu v Oregonu.
Jenže většina Američanů to tak nevidí. Jen 43 procent voličů vnímá prezidenta pozitivně a konkrétně hodnocení jeho ekonomické politiky je ještě o pět procentních bodů nižší.
"Pokud půjdou ceny benzinu nahoru a inflace bude citelnější, tak je to pro republikány dobré a naopak špatné pro demokraty," popsal současnou předvolební dynamiku analytik Kyle Kondik z Centra pro politiku ve Virginii pro list Financial Times.
Hraje se o pět mandátů
A přímo z terénu, za obyčejné voliče, to potvrzuje jednapadesátiletý Gerard Lamoureux z Connecticutu. "Ceny benzinu a potravin jsou raketově vysoko. Chci jíst zdravě, ale už je pro mě levnější zajít si do McDonald's než si vařit večeři," vysvětlil pro New York Times, proč hodlá volit republikány.
V jejich prospěch, a naopak proti Bidenovi a demokratům, hrají i historické statistiky. Od druhé světové války ztratila vládnoucí strana (nyní tedy demokraté) v těchto kongresových volbách ve Sněmovně reprezentantů v průměru 26 křesel. Republikánům přitom tentokrát stačí k převzetí sněmovny zisk pěti mandátů.
Pro Bidena by to znamenalo, že od příštího ledna - s novým Kongresem, ovládaným přinejmenším ve sněmovně republikány - by v následujících dvou letech do konce svého čtyřletého období už neprosadil žádné podstatné demokratické zákony. Pouze ty, s nimiž by souhlasili republikáni.
Ve srovnání s jeho dvěma bezprostředními předchůdci, demokratem Barackem Obamou a republikánem Donaldem Trumpem, by to nebylo nic nového. Rovněž oni totiž v prvních kongresových volbách po nástupu do Bílého domu, tedy na konci druhého roku v úřadě, přišli o Kongres.
Pro Joea Bidena by to ale znamenalo o něco více hořkou prohru, protože během léta mu svitla naděje, že by se snad mohl zkušenosti Barack Obamy a Donalda Trumpa vyhnout. Teď se ale spíše zdá, že bude kráčet v jejich šlépějích.
