Berlín (od naší spolupracovnice) – Bombardování vlastního domu přežil díky tomu, že se včas ukryl do vodní nádrže ve sklepě. Válečné zóny v Sýrii projel pašovaný v kufru auta mezi balíky starého šatstva. Do Evropy musel – poté, co se potopila loď převážející ho spolu s dalšími uprchlíky do Řecka – doplavat.
Osmadvacetiletý syrský uprchlík Alaa Sak by o sobě bez váhání mohl prohlásit, že patří mezi lidi, kterým se několikrát podařilo přežít vlastní smrt.
Sak ale minulost moc neřeší. V Berlíně našel nový život a s ním i novou motivaci.
Stal se tváří a mluvčím projektu virtuální univerzity Kiron, který se zaměřuje na zprostředkování vysokoškolského vzdělání pro uprchlíky.
"Dej muži rybu a druhý den tě poprosí o další. Nauč ho rybařit…," odpovídá na otázku, co je největším přínosem celého vzdělávacího projektu.
K publiku na semináři v centru Berlína promlouvá klidně a sebevědomě téměř dokonalou angličtinou. Je trochu starší a vousatější, jinak by ovšem – díky účesu, modernímu oblečení a drahým teniskám – mezi mladé posluchače z řad evropských studentů bez problému zapadl.
Kdo studuje na Kironu?
· 15 % žen, 85 % mužů
· Uprchlíci ve věku od 15 od 43 let
· 44 % Syřanů, 13 % Afgánců, 5 % Somálců
· 49 % studentů je v Německu, 10 % v Indonésii, 6 % v Turecku, 5 % ve Francii.
"Kiron dává uprchlíkům šanci na návrat do normálního života," vysvětluje Sak. Německé zákony totiž běžencům neumožňují nastoupit do práce nebo na místní univerzity, dokud nedokončí povinné jazykové a integrační kurzy. Proces integrace přitom běžně trvá déle než rok.
"Lidé nemají co dělat, někteří z toho začínají šílet," vypráví Sak, který se s vlastní nečinností potýkal půl roku.
"Zkoušel jsem svoji situaci řešit s úřady. Několikrát mě odmítly s tím, že mi nemohou pomoci. Pak jedna úřednice úplnou náhodou zmínila Kiron," říká s tím, že se do programu okamžitě přihlásil a začal studovat na jednom z nabízených oborů IT systémy a bezpečnost.
Dítě crowdfundingu
Historie vzdělávacího projektu Kiron se může v mnoha ohledech zdát stejně neuvěřitelná jako životní příběhy většiny jeho účastníků. Program vznikl na podzim minulého roku z iniciativy několika odborníků a velké skupiny nadšenců.
Jejich cílem bylo vytvořit internetovou platformu, která bude schopna zdarma zajistit univerzitní vzdělání uprchlíkům po celém světě.
Nedostatek financí zakladatele Kironu neodradil. Rozhodli se o peníze prostě požádat veřejnost pomocí propagačního videa na crowdfundingových stránkách.
Chtěli vybrat 120 tisíc eur. Na konci kampaně se jim na účtu od individuálních dárců sešel dvojnásobek.
"Vybrané peníze nám stačily na vytvoření studijních míst pro 1200 studentů a všechna byla zabraná za méně než čtyři měsíce," říká jedna ze seniorních zaměstnankyň projektu Nora Hauptmannová s tím, že jejich novým cílem je vytvořit dalších deset tisíc studijních míst.
Internetová univerzita pro uprchlíky si přitom s nejprestižnějšími tradičními kolegyněmi v ničem nezadá. Výukové programy Kironu obsahují online lekce například z Harvardu, Yalu, Cambridge nebo MIT.
Studenti se mohou vzdělávat ve čtyřech hlavních oborech, a to v počítačových a sociálních vědách, ekonomii a byznysu a strojírenství, které podle Hauptmannové pokryjí 80 procent poptávky.
Kromě specializovaných kurzů nabízí Kiron studentům také jazykové kurzy nebo psychologickou poradnu.
Cesta za bakalářským titulem trvá tři roky. Do programu se přitom mohou přihlásit pouze lidé, kteří jsou před zápisem na univerzitu schopní předložit dokument potvrzující jejich statut uprchlíka.
První čtyři semestry studují účastníci online, ve třetím roce mají šanci studium ukončit na některé z 23 partnerských tradičních univerzit, které s Kironem spolupracují. Dosažené vzdělání ve vybraném oboru mohou běženci prokázat za pomoci mezinárodně uznávaného certifikátu pod záštitou Evropského systému pro převod kreditů (ECT).
Něco navíc
Kromě teoretického vzdělání se Kiron snaží poskytnout uprchlíkům také přístup k praxi. Nově rozšířil své pole působnosti a účastníkům nabízí možnost získat praxi třeba v některé z předních německých firem.
"Kiron mi umožňuje vytvářet si cenné kontakty i v oblasti byznysu," říká Sak, který se osobně setkal například s vedením německého výrobce elektroniky Siemens. "Uvažuji o založení vlastního start-upu a předchozí zkušenost u německé firmy mi dost pomůže, takže nabídku hodlám určitě využít."
Úspěšné ukončení online univerzity ovšem není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. "Člověk potřebuje ohromnou motivaci," srovnává Sak internetové a tradiční vzdělávání. Před vypuknutím války totiž vystudoval počítačové vědy na univerzitě v Damašku.
"Kamenné univerzity dávají člověku nůž na krk. Ráno vstanete, protože víte, že musíte na přednášku, jinak budete mít velký problém," říká Sak s tím, že Kiron na studenty žádné podobné požadavky neklade.
"Jsme od přírody líní a máme tendenci úkoly odkládat. Pokud člověk nemá obrovské odhodlání a sebekázeň, může se stát, že přednášky a úkoly začne odkládat. Nejdřív o den, pak o týden a nakonec navždycky," uzavírá.
