Aktivisté chtějí zredukovat provoz na většině ulic v širším centru metropole o dvě třetiny. Něco takového nemá ve světě obdoby, píše deník Tagesspiegel.
Stovka iniciátorů petice žádá, aby tato zóna pokryla celou oblast uvnitř okruhu nadzemní dráhy, takzvaného Ringu, a to s výjimkou silnic první třídy a dálnic. Ty totiž nespadají do správy města.
V centru by se tak jezdilo hlavně veřejnou dopravou a na kole a chodilo by se pěšky. "Náš zákon by zlepšil kvalitu života všech Berlíňanek a Berlíňanů. Chceme, aby lidé mohli spát s otevřenými okny a děti si znovu hrály na ulicích," říká mluvčí iniciativy Nina Nobléová. Společně se stovkou lidí připravila 48stránkový návrh zákona.
Německo přijetí zákona na základně iniciativy "z lidu" a následného odhlasování v referendu umožňuje. Například Bavorsko tímto způsobem získalo před dvěma lety svůj zákon o ochraně včel. Od původního nápadu skupiny aktivistů do přijetí opatření bavorskými zákonodárci to trvalo méně než rok.
V Berlíně tak rychlí nebudou. Aktivisté budou sbírat v první fázi 20 tisíc podpisů, začnou na konci letošního dubna. Je přitom pravděpodobné, že jich získají dost. Polovina domácností z 3,5milionového města vůbec nemá vlastní auto, uvnitř Ringu je takových rodin ještě víc. Například iniciativa na podporu cyklodopravy ve městě nasbírala před několika lety přes 100 tisíc podpisů.
Pak bude muset jeden z výborů Senátu, jak se v Berlíně říká městské radě, prověřit, kolik by celý nápad stál peněz. V dalším kroku už by iniciativa potřebovala podporu od 170 tisíc lidí a teprve pak by proběhlo samotné referendum.
Německou metropoli čekají na podzim komunální volby a některé strany iniciativu vítají. "Je to pro nás vítr do plachet, abychom mohli prosadit zásadní obrat v dopravě," říká například předseda berlínských Zelených Werner Graf. Zelení jsou už nyní součástí berlínské městské rady a podle průzkumu z tohoto týdne také nejsilnější stranou.
Právě Zelení se v Berlíně snaží už delší dobu prosadit takzvanou nízkoemisní zónu, ze které by se do vzduchu fakticky neuvolňovaly žádné skleníkové plyny, hlavně oxid uhličitý. Do roku 2030 by měla pokrývat celou oblast uvnitř berlínského Ringu. Podobný krok si vytyčili i lídři členských zemí pro celou Evropskou unii. Cíle chtějí dosáhnout do roku 2050.
Podpořit konkrétně návrh na zónu bez aut o rozloze 88 čtverečních kilometrů se ale zdráhá i zelený politik Graf, stejně jako koaliční sociální demokracie. Podle průzkumu agentury Civey s ustavením městských zón bez aut po celém Německu nesouhlasí těsná nadpoloviční většina lidí. Proti jsou hlavně rodiny s dětmi a starší lidé, ačkoliv postupné omezování provozu v centrech by podpořili.
O něj se svým způsobem snaží i berlínská rada. Ta letos v lednu přijala zákon, podle kterého mají mít chodci ve městě stejné postavení jako kterýkoliv dopravní prostředek a s tím i nárok na dostatečný prostor k pohybu. V celém Německu je Berlín jediné místo, kde něco takového platí.
I proto Nina Nobléová věří, že právě v německé metropoli může mít nápad šanci na úspěch. "V zásadě se zdá, že Berlíňané jsou otevřeni tomu zkoušet nové věci," dodává v rozhovoru pro deník Süddeutsche Zeitung.
