Minsk - Běloruské úřady popravily oba muže, kteří byli odsouzeni k trestu smrti za loňský dubnový atentát v minském metru. Oznámila to v sobotu večer běloruská státní tisková agentura BelTA.
Popravy se uskutečnily navzdory odporu, který soudní verdikt vyvolal v zahraničí, a navzdory výzvám, aby Minsk od absolutního trestu upustil.
O popravě jednoho z odsouzených již v sobotu dopoledne s odvoláním na úřady informovala rodina a již tato zpráva se setkala s kritickou reakcí představitele Rady Evropy. Rodina druhého odsouzeného s novináři neudržuje kontakt, a tak byl jeho osud zprvu nejasný.
"Rozsudky smrti nad Dzmitryjem Kanavalavem a Uladzislavem Kavaljovem byly vykonány," citovala běloruská televize sdělení tiskové agentury.
Evropa popravy kritizuje
"Jsme hluboce zarmouceni touto zprávou," reagoval generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland ještě předtím na informaci o první popravě. Zároveň prohlásil, že "běloruské úřady se stávají stále více izolovanými od demokratické Evropy".
Ještě před oznámením druhé popravy kritizoval postup Minsku také německý ministr zahraničí Guido Westerwelle, který řekl, že Kavaljovovu popravu odmítá. Šéf německé diplomacie zároveň vyslovil politování nad tím, že běloruský prezident Alexandr Lukašenko ignoroval výzvy, aby na trestu smrti netrval.
Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz podle agentury DPA prohlásil, že je zděšen zprávou o popravě v Minsku. Také on reagoval ještě před informací o druhé popravě. Trest smrti je podle Schulze "nevratný, krutý a hanebný".
Sestra Uladzislava Kavaljova prostřednictvím Facebooku oznámila, že rodinu o vykonání trestu informoval Nejvyšší soud dopisem, který je datován 16. března.
Soudní tribunál odsoudil dva mladé muže loni v listopadu k smrti za atentát v minském metru, který loni v dubnu připravil o život 15 lidí a více než 300 dalších zranil.
Dva dny před popravou jim pak běloruský prezident Alexandr Lukašenko odmítl udělit milost. Trest smrti se vykonává střelou do týla a Bělorusko je poslední evropskou zemí, kde se vykonává trest smrti. V Rusku je na něj vyhlášeno moratorium.
Generální tajemník Rady Evropy vyjádřil nad provedenou popravou politování a řekl, že běloruský režim tímto způsobem prohlubuje svoji mezinárodní izolaci.
Zpochybňovaný proces
Atentátníci podle obžaloby trhavinu vyrobili ve sklepní laboratoři v panelovém domě, kde žili. Do Minska se přestěhovali několik měsíců před dubnovým atentátem.
Někteří právníci a bývalí vyšetřovatelé výrok soudu zpochybňují. Výbušnina údajně byla velmi sofistikovaná a komplikovaná, to by mladíci Vladislav Kovalev ani Dmitrij Konovalov nezvládli. Natož během několika dní, jak se objevilo v zápisu. Nenašly se přesvědčivé stopy po výbušninách ani v jejich bytech, ani na jejich šatech.
Nejsou k dispozici zbytky batohu, ve kterém měl údajně Konovalov 11. dubna přinést bombu do stanice Okťabrskaja. Konovalov je zachycen průmyslovou kamerou s batohem, ale neexistuje záznam, na kterém odchází pryč bez batohu.
Podle kritiků nebyli vyslechnuti všichni svědci a oba obžalovaní své přiznání později odvolávali s tím, že k němu byli donuceni.
Je podivné, že zatčení obou prokuratura oznámila pouhé dva dny po výbuchu 13. dubna. Rozpaky vyvolává tvrzení odsouzených, že se činem hlásili k opozici a jejich cílem byla změna režimu. Do té doby byli známí jako naprosto apolitičtí lidé.
Bývalý veterán sovětské války v Afghánistánu Oleg Bolčik uvedl pro list Běloruský partyzán, že podle jeho analýzy byla výbušnina natolik silná a dobře sestrojená, že by i profesionální armádní experti, které zná, měli velký problém ji sestrojit.
