Spolu s devadesáti žáky se v roce 2003 postavili proti oficiálnímu uzavření této střední školy a přesouvají se tajně, většinou mezi soukromými domy ve snaze povzbudit svobodné myšlení a pěstovat běloruský jazyk.
Ten je v zemi posledního evropského diktátora spojovaný hlavně s nepočetnou opozicí, v jejímž čele stojí Aljaksandr Milinkevič.
|
Aljaksandr Milinkevič odpovídal na dotazy čtenářů Aktuálně.cz - více ZDE |
"Naše osnovy dějepisu nemají nic společného s verzí, kterou vytvořily běloruské úřady," uvedl ředitel školy Vladimir Kolas. "A výuku vedeme ve spisovné běloruštině. To je v dnešní době vzácnost."
Hra na schovávanou
Podle oficiálních míst byla školní budova uzavřena v rámci slučování škol vedeného snahou uspořit peníze.
Personál je však přesvědčen, že škola byla uzavřena hlavně kvůli tomu, že se odchýlila od oficiálních vyučovacích osnov předepsaných pro státní školy a pěstovala běloruštinu.
Učitelé se rozhodli pokračovat ve výuce a ke hře na schovávanou se uchýlili v okamžiku, kdy jejich snaha o pronájem veřejných prostor vedla ke střetům či byrokratickým tahanicím s úřady.
Zjišťovali, že učebny jsou nějakou záhadou rezervované, nedostupné nebo že neobstály při protipožárních či bezpečnostních inspekcích.
Dnes již nikdo neprozradí, kde se výuka koná
Pro tyto učitele v Bělorusku, jemuž od roku 1994 vládne autoritářský prezident Alexandr Lukašenko, se staly ústrky inspektorů a zástupců ministerstva školství každodenní záležitostí.
Opozice a západní země Lukašenka obviňují, že organizuje razie proti odpůrcům, likviduje sdělovací prostředky, manipuluje volby a pronásleduje nezávislá kulturní sdružení.
Prvňáčci ve státních školách dostávají knihu s názvem "Bělorusko - má vlast", která obsahuje čtyři impozantní prezidentovy fotografie.
Výuka sovětské ideologie
Lukašenko, který byl v březnu opětovně zvolen ve volbách, jež Západ odsoudil jako zmanipulované, znovu zavedl na státních i soukromých školách povinnou výuku ideologie na sovětský způsob.
Ve škole Jakuba Kolase však pomáhají dospívajícím žákům tuto oficiální ideologii zpochybňovat.
"Když jsme chodili do normálních škol, nesměli jsme svobodně vyjadřovat vlastní názory," prohlásil student Oleg Volotovskij. "Člověk se tím mohl dostat do problémů."
Pro Jelenu Kazarskou, jejíž dvě dcery školu navštěvují, "se tomuto lyceu nemůže rovnat žádná škola v Bělorusku. Jeho absolventi jsou přijímáni na nejprestižnější univerzity."
Obroda jazyka
Lukašenko běloruštinou obvykle opovrhuje. Tento východoslovanský jazyk, nacházející se někde na půli cesty mezi ruštinou a ukrajinštinou, je dnes většinou spojován s akademickými kruhy a - což je ještě důležitější - také s liberálním a nacionalistickým hnutím, které Lukašenkovu vládu kritizuje.
Všeobecně se přestal používat, když se sovětské úřady rozhodly prosazovat ruštinu, aby omezily nacionalistické cítění v Bělorusku i jinde. Snahy o jeho oživení po pádu komunismu ochably, když v roce 1994 nastoupil do úřadu Lukašenko.
Ačkoliv jsou pouliční cedule psány v běloruštině, ve městech je tento jazyk slyšet jen vzácně a za sovětských dob byl pokládán za nekultivovaný.
Jako vyučovací jazyk ho v celém Bělorusku používá pětina žáků, ale v hlavním městě Minsku jsou to pouhá dvě procenta. Na dalších školách je to povinný předmět, avšak někteří studenti a rodiče tvrdí, že jeho výuka neprobíhá seriózně.
Infobox
Další reportáže čtěte ZDE
Školu financují rodiče
Zdá se, že právě běloruština a její význam pro národní povědomí je hlavní příčinou atraktivity lycea Jakuba Kolase. O každé volné místo se zde ucházejí dva kandidáti.
"Můj syn se tu za měsíc naučil bělorusky lépe než za všechny předchozí roky ve státních školách dohromady," uvedla Taťána Volotovská.
Škola, kterou financují rodiče, nemůže vydávat státní maturitní vysvědčení, ale její žáci mohou být přijímáni na univerzity, pokud složí separátní zkoušky.
"Na lyceu jsem začal studovat ještě před zavřením. A pak jsme se už pořád jen stěhovali z bytu do bytu. Byli jsme prvními studenty, kteří skládali přijímací zkoušky separátně," vysvětluje Jevgenij Blok, jenž se nyní připravuje ke studiu na univerzitě v Łódži v sousedním Polsku.
Polovina studentů odchází do zahraničí
Kolas, který není v žádném příbuzenském vztahu s běloruským básníkem, jehož jméno škola nese, tvrdí, že přibližně polovina absolventů odchází studovat do zahraničí.
"Naše vyučovací metody se snaží žákům vštípit, aby byli běloruskými patrioty a chtěli v naší zemi zůstat," uvedl. "Zároveň to však mají naši absolventi na běloruských univerzitách těžké, protože obrovská část akademického programu je věnována ideologickým disciplínám."
Žáci si tyto citlivé okolnosti naléhavě uvědomují.
Prvního září, což je v celém bývalém Sovětském svazu tradiční začátek školního roku, se neformálně scházejí před uzavřenou školou.
Stojí u brány před budovou, jejíž část byla přestavěna na soud, kladou na zem květiny a společně zpívají staré studentské písně.
"Naše práce nepodléhá žádným omezením," uvedl učitel dějepisu Valentin Golubjev. "Můžeme s dětmi diskutovat prakticky o jakémkoliv problému." To se v Bělorusku neděje často.
