Brusel - Belgie míří do Guinessovy knihy rekordů, ovšem s poněkud pochybným zápisem. Jako země, kde politikům trvá nejdéle od voleb sestavit vládu.
Volby se uskutečnily loni v červnu a rozhovory stále nedospěly k dohodě. Zemi pořád řídí dosluhující kabinet premiéra Yvese Letermeho.
Jednání tak trvají už 290 dní. To je déle než například v Iráku, kde politici hledali shodu 249 dní.
Dlouhé a složité sestavování české vlády Mirkem Topolánkem po patových volbách v roce 2006 se ve srovnání s Belgií jeví jako nevýznamná a drobná epizodka.
Apatie a nezájem
Není vyloučeno, že ani po roce od voleb vláda nebude. Rozpory mezi vlámskými a valonskými stranami zůstávají. Ani král Albert II. s tím nic nezmůže.
Mnoho Belgičanů už ale o politický pat ztratilo zájem, ani média o vyjednávání příliš neinformují.
"Na obou stranách, mezi Vlámy i Valony, už vládne velká apatie," řekl agentuře AP profesor Dave Sinardet z bruselské univerzity.
Belgii ničí kompetenční spory vlámské a valonské části, jazykové spory v některých oblastech a rostoucí touha Vlámů po vlastním státě.
Dvě největší strany - separatistická Nová vlámská aliance (N-VA) Barta De Wevera a valonští socialisté Elia di Rupa - se nedokáží konstruktivně domluvit.
Vlámští separatisté získali ve volbách nejvíce křesel v parlamentu. Celkem 27 mandátů, přičemž ve vlámských okresech obdrželi hlasy pětačtyřiceti procent voličů. To svědčí o podpoře, kterou myšlenka vlámské nezávislosti nebo alespoň oslabení federace má.
Valonští socialisté jsou druhou nejsilnější stranou v parlamentu s 26 křesly. Poslanecká sněmovna je pak dál rozdrobena mezi menší vlámské i valonské strany, belgické politické spektrum je dost nepřehledné a chaotické i pro samotné Belgičany.
Přijede Ahtisaari?
Objevily se dokonce už návrhy, aby po mnoha neúspěších povolala Belgie na pomoc zahraniční prostředníky a vyjednavače. Například nositele Nobelovy ceny míru a bývalého finského prezidenta Marttiho Ahtissaariho, který vyjednával mezi Albánci a Srby v Kosovu.
Podpora pro samostatný vlámský stát je přitom na vzestupu. Loni dostala V-NA ve volbách 28 procent hlasů, teď ji průzkumy dávají naději už na 33 procent.
Valonsko leží na jihu, Vlámsko na severu. Pokud by se země měla rozdělit, otázkou je, co s Bruselem, který je samostatným regionem, nespadajícím ani pod Vlámsko, ani pod Valonsko.
Milionová metropole je sice obklopena vlámskými oblastmi, ale dvě třetiny jejích obyvatel tvoří frankofonní populace. Více než čtvrtina lidí v sídelním městě Evropské unie a NATO jsou cizinci, Vlámové podle nového sčítání nepřesahují šest procent.
