Brusel - Neschopnost belgických politiků domluvit se na tom, jak by měl napříště fungovat společný stát Valonů a Vlámů, přivádí tamní občany k zoufalství.
Koncem ledna pochodovalo ulicemi Bruselu padesát tisíc Belgičanů s cílem přinutit zástupce hlavních politických stran k dohodě. Tu nenalézají již 241 dní, což je nejen národní ale i celoevropský rekord. Přesně tolik času totiž uplynulo od červnových parlamentních voleb.
Nezůstalo jen u pouličních protestů.
Známý herec Benoit Poelvoorde tak vyzval belgické muže, aby se přestali holit. Jeho příkladu už následovala tisícovka Belgičanů.
Senátorka za vlámskou socialistickou stranu Marleen Temmermanová teď přišla s mnohem vážnější hrozbou. Dokud nebude sestaven nový kabinet, belgické ženy by svým protějškům měly odepřít sex.
"Ženy by měly držet nohy u sebe," citoval senátorku deník La libre Belgique. "Snad to pomůže politickou situaci odblokovat."
Nikdo si nemyslí, že by její výzvu někdo vzal vážně, Belgie ale v současnosti riskuje hodně. Mimo jiné to, že se na ni zaměří spekulanti na trhu se státními obligacemi, kteří se budou snažit využít slepé uličky, v níž se země nyní ocitla.
Příklad Řecka a Irska
Veřejný dluh v Belgii totiž přesáhl hranici sto procent hrubého domácího produktu a je třetí nejvyšší v Evropské unii. Vládní dluhopisy tak mohou zlákat ty, kteří na ně loni s takovým úspěchem zaútočili v případě Řecka a Irska.
Obě země se dostaly do vážných potíží právě kvůli hrozbě, že by se úroky z obligací puštěných do oběhu s cílem získat finanční prostředky na splácení předchozích dluhů, mohly vymknout jakékoli kontrole.
Belgie je na tom ale přece jen o něco lépe než Řecko a Irsko. Belgická ekonomika by letos měla růst nejméně dvouprocentním tempem a rozpočtový deficit má zůstat pod unijním průměrem.
"Toto je zásadní politická krize, byť jsme podobné zažili již dříve," řekl agentuře Reuters politolog Carl Devos s univerzity v Gentu.
Zásadním problémem jsou spory mezi valonskými a vlámskými politiky, kvůli kterým by se Belgie dokonce mohla rozpadnout. V druhé polovině ledna vzdal snahu o sestavení vlády někdejší předseda vlámských socialistů Johan Vande Lanotte.
Zemi tak stále řídí staronový premiér, křesťanský demokrat Yves Leterme.
Červnové volby vyhrála Nová vlámská aliance (N-VA), která se netají svými separatistickými ambicemi, a slušný výsledek zaznamenal i Vlámský zájem (VB), který o rozdělení země hovoří již léta.
Vande Lanotte jednal se zástupci celkem sedmi stran včetně liberálů a Zelených.
Vraťte nám daně
Belgičané mají haštěření na politické scéně čím dál více dost. Na sto padesát tisíc z nich se teď podepsalo pod petici šířenou na internetu a požadující, aby vláda vrátila občanům daně, pokud nový kabinet nebude vytvořen v horizontu sta dní.
"Co uděláte, když zaplatite za něco, co nefunguje? Požadujete své peníze zpět. Je to naprosto logické," hlásá článek na webové stránce Camping16.
Šestnáctého března by měla v Bruselu proběhnout další demonstrace.
Facebooková skupina, která k ní vyzývá, přišla s naléhavým apelem: "Podpořte naše hrdinné politiky při světovém rekordu mýtických rozměrů ve snaze o sestavení vlády!"
