Mír, láska a metal. Jsou to dva roky od útoků v Paříži, jeden z přeživších unikl dalšímu atentátu

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
13. 11. 2017 6:42
Jsou to přesně dva roky, co radikálové z Islámského státu zaútočili na několika místech v Paříži. Obzvláště krvavý byl útok v koncertní hale Bataclan. Lidé, kteří atentát přežili, na něj stále mají hořkou vzpomínku. Někteří se s tím vyrovnávají tetováním, jiným pomohlo až to, když se jim narodilo dítě.
Pátek 13. listopadu 2015 - černý den pro Francii.
Pátek 13. listopadu 2015 - černý den pro Francii. | Foto: Reuters

Paříž - Datum 13. 11. 2015, nápis Peace, Love, Death Metal a barevný obrázek pařížského klubu Bataclan.

Takové tetování zdobí levou ruku 21leté Nahomy Beuchetové. A má pro ni velmi silný význam.

Připomíná jí tragickou událost - teroristické útoky v Paříži z roku 2015. Dnes to jsou přesně dva roky, kdy členové radikální organizace Islámský stát (IS) zabili 130 lidí. 

Útoky se odehrály ve stejný den na šesti místech. Nejvíce obětí, 89, si vyžádal atentát v koncertní hale Bataclan, kde večer vystupovala americká kapela Eagles of Death Metal. Jejich první album se jmenuje právě "Peace, Love, Death Metal", tedy v překladu "Mír, láska a death metal".

Na koncert dorazilo asi 1500 diváků. Před desátou hodinou večerní do budovy vnikli tři ozbrojenci, kteří začali střílet a pak se na místě odpálili.

Útok měli na svědomí Fouad Mohamed Aggad, Omar Ismail Mostefai a Samy Amimour.

Tetováním proti smutku

Nahomy Beuchetová není jediná, kdo si koncert, který se proměnil v krveprolití, připomíná tetováním.

Řada lidí si nechala ozdobit tělo. Aby nezapomněli, aby měli svůj smutek stále při sobě nebo aby se naučili znovu žít.

Francouzka Fanny přišla během útoku o svého přítele Oliviera. Na záda si nechala zvěčnit anglický nápis "Někdy musíš nechat věci být".

"To tetování je jako Olivier. Vím, že tu je, i když už není," uvedla Fanny pro server The Local.

Jiní atentát přežili bez zranění a ztrát, nadále si ale s sebou nesou psychické potíže. "Je to něco jako moje jizva," řekla Manon Hautecoeurová o tetování v podobě lva a slov Fluctuat nec mergitur. Toto latinské rčení "Zmítá se, ale nepotopí se" se stalo jejím vlastním životním mottem.

Přežili a dnes mají dítě

Další se s tragédií vyrovnali ještě emotivněji - až když se jim narodilo dítě. 

To je případ Katie Healyové a Davida Nolana. Irskému páru se 23. prosince 2016, tedy více než rok po útoku, narodila holčička Penelope. 

"Nikdy nezapomene na to, co se stalo v Paříži. Díky Penelope jsme se k tomu ale přestali vracet. Naše dítě nám pomohlo otočit list," řekla Healyová britskému serveru The Independent.

Výlet do Paříže byl dárek od Davida, který ji tam chtěl překvapit žádostí o ruku. Místo toho je ale čekal boj o život. Během atentátu si jen stihli říct "ahoj". Byli přesvědčení, že je to jejich poslední rozloučení. 

Jako řada ostatních v klubu se ale snažili předstírat, že jsou mrtví. A to je zachránilo. Davida Nolana dodnes "zlobí" noha, do které byl tehdy postřelen. 

Oba přiznávají, že je později velmi zasáhl teroristický útok v Manchesteru z letošního května. "Byli jsme omráčení a nevěděli, co na to říct. Zní jako klišé, že nám to zlomilo srdce, ale opravdu jsme to tak cítili," popsala žena.

Atentát v Manchesteru se tomu v Paříži velmi podobal. Terčem útoku se stal také koncert, tentokrát vystoupení americké zpěvačky Ariany Grande v Manchester Aréně. Zemřelo 22 lidí. 

Útok v Bataclanu.
Útok v Bataclanu. | Foto: Reuters

K dalším přeživším pařížského masakru patří jednačtyřicetiletý Fréderic. Letos v říjnu vyrazil na dovolenou do New Yorku. Netušil, že i v USA zažije něco podobného. 

Jel zrovna na kole podél řeky Hudson, když z rádia uslyšel zprávy, že se na dolním Manhattanu střílí. Jen kousek od levého břehu Hudsonu. 

"To není jen nějaká přestřelka. To je něco horšího," tušil už v první moment Fréderic. 

Později zjistil, že devětadvacetiletý Uzbek Sayfullo Saipov vjel do lidí na cyklostezce a policista ho následně postřelil. Saipov zabil osm lidí.

Bataclan se probouzí k životu

Z mrazivé vzpomínky na dva roky starý útok se postupně oklepává i samotný klub Bataclan. Loni ho den před prvním výročím atentátu znovuotevřel koncert britského zpěváka Stinga. 

"Měsíce po otevření bylo docela těžké dát dohromady program," přiznal před pár dny pro agenturu AFP Jules Frutos z vedení klubu. "Krok za krokem se to ale povedlo."

Jen na první tři měsíce roku 2018 si podle Frutose zamluvilo koncertní síň okolo 80 kapel. 

Ne všichni hudebníci jsou ale z toho nadšení. Například zpěvák francouzské skupiny Indochine Nicola Sirkis vnímá znovuotevření jako neuctivé.

Podle něj by měl klub zůstat památečním místem. "Že Paříž nepostavila obětem pomník k uctění jejich památky, je ostuda… Do Bataclanu se nikdy znovu nevrátím, ani tam nikdy nezahraji," tvrdí skálopevně Sirkis. 

Výjimečný stav napořád

Francie teprve tento měsíc v souvislosti s útokem poskytla finanční kompenzaci 2579 lidem. Dohromady se jednalo o částku 64 milionů eur (1,63 miliardy korun). Většina lidí dostala peníze kvůli psychické újmě. Vláda vyplatila taky příbuzné těch, kteří v klubu zahynuli. 

Během posledních dvou let se Francie stala terčem dalších teroristických útoků, například loni v červenci v přímořském městě Nice.

Tenkrát už v zemi platil výjimečný stav. Bývalý prezident Francois Holland ho vyhlásil právě po listopadových atentátech.

Platit přestal teprve předminulý týden. Zároveň ale francouzská vláda přijala nový protiteroristický zákon, který mimo jiné posiluje pravomoci policie. Podle kritiků je teď tak výjimečný stav de facto zakotven v ústavě. 

Většinu boje proti Islámskému státu jsme měli vést už před lety, říká zahraniční zpravodaj The New York Times Ben C. Solomon. | Video: DVTV, Filip Horký
 

Právě se děje

Další zprávy