Incident vyvolává obavy z nové vlny nebezpečných námořních cest Rohingů, kteří z Barmy prchají před pronásledováním a násilnostmi. Loď byla zadržena časně ráno asi 30 kilometrů jižně od Rangúnu. Na palubě se nacházeli rohingští vnitřní uprchlíci, kteří kvůli násilnostem opustili své domovy a žili v uprchlických táborech v okolí města Sistwei, které je metropolí Arakanského státu.
Podle barmských úřadů skupina zahrnovala 50 mužů, 31 žen a 25 dětí. Chatrný člun byl zastaven poté, co mu vypověděl motor, sdělily barmské úřady.
Bojovníci za lidská práva již minulý týden agentuře Reuters řekli, že po skončení monzunových dešťů počátkem října se desítky Rohingů v Barmě a Bangladéši začaly naloďovat na čluny ve snaze dostat se do Malajsie.
Většina rohingských běženců v posledních měsících utekla z Barmy po zemi do sousedního Bangladéše. Od loňského srpna přišlo do bangladéšských uprchlických táborů 700 tisíc Rohingů.
Migranti v Bangladéši popisovali, jak barmští vojáci a policisté při operacích vraždili a znásilňovali civilisty a vypalovali rohingské vesnice. OSN označila razie proti Rohingům již dříve za etnickou čistku. Barma ale tvrdí, že její ozbrojené síly vedou legitimní kampaň proti muslimským "teroristům".
Předtím prchaly desetitisíce Rohingů z Barmy přes Andamanské moře do Thajska, Malajsie a Indonésie, když v roce 2012 vypukly v barmském Arakanském státě střety mezi místními buddhisty a muslimskými Rohingy. Exodus vyvrcholil v roce 2015, kdy po moři uprchlo na 25 tisíc lidí. Mnozí se při cestách na chatrných, přeplněných lodích utopili. Po zátazích proti pašerákům lidí v roce 2015 námořní cesty ustaly.
Barmské úřady Rohingy neuznávají jako etnikum a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. V zemi čelí Rohingové dlouhodobě perzekuci, je jim upíráno občanství a základní lidská práva.
Barma a Bangladéš uzavřely v říjnu dohodu, na jejímž základě se mají rohingští běženci postupně od 15. listopadu vracet z uprchlických táborů na bangladéšském území zpět do Barmy. Uprchlíci ale návrat odmítají, protože se domnívají, že pro ně v Barmě stále není bezpečno. Stejný názor má i OSN a organizace pro lidská práva. Ve čtvrtek proti plánu na návrat do Barmy protestovaly v bangladéšských táborech stovky rohingských migrantů a repatriace byla nakonec odložena.
