Rangún - V jedné z nejtvrdších diktatur světa se uskuteční v neděli parlamentní volby. Vybírat své zástupce do dvoukomorového parlamentu může více než 28 milionů voličů v Barmě.
Po dvaceti letech od chvíle, kdy v roce 1990 vyhrála volby Národní liga za demokracii opoziční vůdkyně Au Schan Su Ťij. Vojenský režim jí však odmítl předat moc a ovládá zemi dosud.
Za mřížemi sedí na dva tisíce politických vězňů, pouliční protesty přede dvěma lety armáda tvrdě potlačila.
Ani po neděli se na tom nic nezmění, protože nadcházející volby slouží hlavně k tomu, aby junta ze sebe setřela vojenský nátěr a vládnoucí generálové si místo uniforem oblékli civilní šaty.
Vojáci si udrží moc díky tomu, že jim ústava zajišťuje automaticky čtvrtinu křesel v parlamentu a navíc ve všech volebních obvodech kandidují hlavně dvě strany, které mají na kandidátkách představitele armády nebo stoupence vojenského režimu.
Strany, které se pokoušejí profilovat jako opozice, mají málo peněz a postavily kandidáty jen v malém počtu obvodů. Navíc nemají možnost dostat se do médií ani pořádat předvolební mítinky.
Držitelka Nobelovy ceny míru Su Ťij, která je stále v domácím vězení, volby bojkotuje. Účastní se jich ale strana Národní demokratická síla, kterou tvoří bývalí stoupenci Su Ťij, kteří nesouhlasí s jejím rozhodnutím hlasování bojkotovat.
Režim do země nepustil zahraniční novináře ani pozorovatele. Místní spolupracovník agentury Reuters v ulicích zjistil, že lidé od voleb nečekají změnu k lepšímu a očekávají, že dojde jen ke kosmetické úpravě režimu.
"Nejsem si jistý, že naše hlasy opravu mohou něco změnit. Výsledek je nejspíš určen dopředu,"" řekl v anketě účetní z Rangúnu.
Dvaačtyřicetiletý inženýr uvedl, že junta se nevzdá moci. "Volby mne vůbec nezajímají. Už jsem tady strávil roky čekáním na lepší budoucnost. Jediné, co chci, je získat pas a začít nový život někde jinde."
Někteří lidé tvrdí, že jejich šéfové a nadřízení v zaměstnání jim kladou na srdce, aby volili stranu Svaz solidarity a rozvoje, na jejíž kandidátce jsou bývalí i současní vojáci a představitelé vládnoucího režimu.
Barma čelí ze strany USA a Evropské unie hospodářským sankcím, podporuje ji však Čína a rozvíjí se také obchodování s Vietnamem a Indonésií.
Země s padesáti miliony obyvatel je bohatá na přírodní zdroje a kdysi byla jedním z největších exportérů rýže na světě. Po dlouholeté vládě vojenské junty je ale Barma dnes jedním z nejchudších států v Asii.
Po volbách se armáda na papíře vzdá moci a předá vládu civilistům, ale ve skutečnosti ji předá znovu sama sobě. Nového prezidenta má zvolit parlament a očekává se, že jím bude dosavadní vůdce junty generál Than Švei.
