Brusel/Štrasburk - Premiér Andrej Babiš ve čtvrtek ráno ujišťoval, že Česko už nikdo nepřehlasuje v otázce povinných kvót na přijímání uprchlíků, tak jak se to stalo v minulosti.
Nějaká reforma azylového systému je ale nutná, zní z Bruselu.
Kvóty na přerozdělení 160 tisíc uprchlíků, které schválili ministři vnitra zemí EU v roce 2015, evropské země v drtivé většině případů nesplnily. Mezitím se ale hraniční evropské státy, především pak Itálie, potýkají s nezvladatelným množstvím žadatelů o azyl.
Pomoci by jim měla reforma dublinského systému, kterou původně navrhla Evropská komise. Vyjednávání o ní vede švédská europoslankyně Cecilia Wikströmová.
Podle současné podoby reformy by hraniční země žadatele o azyl pouze zaregistrovaly. Ti by pak byli hned rozděleni do jednotlivých zemí EU, které by teprve rozhodovaly o jejich žádosti o azyl.
Ozývají se však hlasy, že jde de facto o permanentní kvóty.
Hlavní body nové reformy dublinského systému
| Hraniční členské státy (první země EU, do kterých uprchlík vstoupí) musí zaregistrovat všechny žadatele o azyl. |
| Už během registrace se oddělí ti lidé, kteří mají jen velmi malou šanci na získání azylu. Ti už nejsou nijak dál přerozděleni, ale hraniční stát je rovnou pošle zpět do domovské země. Měl by se tím urychlit celý proces. |
| "Nadějnější" žadatelé o azyl putují do jednotlivých evropských zemí podle předem daných kvót. Až v dané zemi se teprve rozhodne, jestli uprchlík skutečně azyl získá. |
| Úspěšní žadatelé o azyl si nebudou moci vybírat, do které země půjdou. "Pomoci" jim ovšem může fakt, že někde mají rodinu nebo že v dané zemi například studovali. |
| Pokud běženci žádné vazby v Evropě nemají, úřady je pošlou do jedné ze čtyř zemí, které v tu chvíli přijaly nejmenší část uprchlíků z toho, co jim ukládají kvóty. |
| Žadatelé o azyl můžou zformovat "skupinu", která chce být jako celek přesunuta do jednoho evropského státu. |
| Osamocené děti nebo nezletilí dostanou opatrovníka. |
| Když nakonec uprchlík azyl získá, musí v dané evropské zemi zůstat. Pokud odjede do jiné země EU a policie ho při kontrole odhalí, bude se muset vrátit. Odpovědná za něj bude evropská země, kde dostal azyl. |
| Kvóty budou pro jednotlivé evropské země vypočítány na základě počtu obyvatel daného státu a jeho hrubého domácího produktu (HDP). |
| Státy, které s uprchlíky zatím neměly moc zkušeností, dostanou tříleté přechodné období, aby se novému systému přizpůsobily. |
| Azylového systému se musí účastnit všichni. Když to nějaká země odmítne, přijde o evropské dotace nebo příspěvky na migrační politiku. Není možné se z této odpovědnosti "vyplatit" - ať už penězi, nebo jinou formou pomoci. |
| Systém bude platný neustále, tedy nejen v dobách neudržitelné migrační krize, jako to navrhovala Evropská komise. |
Základem reformy je, že za přijímání žadatelů o azyl jsou zodpovědné všechny země unie. A nejen státy na okraji unie - tedy ty, kam uprchlíci například po přeplutí moře vstoupí jako první.
S největším náporem migrantů se letos potýkala Itálie. Jen v září k jejím břehům připlulo 5000 lidí z Libye.
Reforma by tak Italům pomohla od velké administrativní zátěže. Nově by museli už "jen" zajistit registraci příchozích uprchlíků a také ochranu svých hranic směrem mimo EU.
Návrh europoslankyně Wikströmové ale přináší jeden podstatný rozdíl oproti požadavku, který měla Evropská komise: přerozdělování žadatelů o azyl by fungovalo neustále, a ne jen v dobách migrační krize.
"Měli bychom mít systém, který by fungoval bez ohledu na to, jestli je nápor velký, nebo malý, abychom nemuseli zavádět žádná mimořádná opatření," vysvětluje Wikströmová.
Nefunkční systém kvót
V roce 2015 se zejména po tzv. balkánské cestě přes Turecko a Řecko dostalo do Evropy na půldruhého milionu uprchlíků. Díky dohodě EU s Tureckem, které se zavázalo migranty zadržovat výměnou za finance a další výhody, se pak ale tato cesta prakticky uzavřela.
A největšímu náporu začala čelit Itálie.
Právě kvůli Řecku a Itálii, kde mnoho uprchlíků uvázlo, unie stanovila kvóty. Podle nich měly ostatní členské státy část běženců převzít.
Kvóty se ale ve většině států EU nedodržely - svá čísla splnila jen Malta. Ze 120 tisíc uprchlíků, kteří se měli přerozdělit, jich byla přesunuta pouhá čtvrtina.
Navíc skupina zemí střední a východní Evropy kvóty odmítala. Česká republika měla převzít asi 2600 běženců, úřady jich ale přijaly pouhých dvanáct.
Evropská komise se proto rozhodla Česko, společně s Polskem a Maďarskem, pohnat před soud.
Systém kvót ale naráží na kritiku i v Bruselu. "Jsem přesvědčen, že žádný povinný mechanismus přijímání nemá šanci projít," říká český europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský. "Proti jsou nejen státy visegrádské čtyřky, ale i další východní země jako Rumunsko, které na rozdíl od Polska proti kvótám už jednou hlasovalo."
A zastání má i u šéfa Evropské rady Donalda Tuska. Ten v úterý veřejně prohlásil, že přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót je neefektivní nástroj, který státy EU jen rozděluje.
Lidi na povel nepřesídlíte
Zdechovský je v europarlamentu členem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), který se reformě azylového systému věnuje. S návrhem, jaký prosazuje jeho švédská kolegyně Wikströmová, ale nesouhlasí a vyjmenovává několik bodů, které mohou v praxi způsobovat problémy.
"Lidi jen tak na povel nepřesídlíte. Spousta z nich by se mohla takzvaně ztratit během cesty do přikázané země, což je obrovské bezpečnostní riziko," vysvětluje český europoslanec.
Další potíže pak vidí ve slučování rodin běženců. Žadatelé o azyl si totiž i nadále nebudou moci vybrat, ve které členské zemi skončí. Pokud ale mají někde v EU blízké příbuzné, mohou je úřady poslat přednostně tam.
Což může ve výsledku vyvíjet velký tlak na Německo a Švédsko, kam se dříve mnoho běženců snažilo dostat.
"Návrh (reformy) za rodinu považuje prakticky kohokoliv. Tedy nejen rodiče, jejich děti a maximálně ještě prarodiče dětí, ale i všechny sourozence rodičů a jejich rodiny," upozorňuje Zdechovský. "Takže jedna 'rodina' klidně může mít 140 členů."
Jeho kolega z lidovců, europoslanec Pavel Svoboda, ale poznamenává, že tato změna může aspoň vést k omezení nekontrolovaného pohybu žadatelů o azyl. Když budou se svou rodinou v jedné zemi, nebudou se tolik chtít přesunout jinam. "Nejsem ale přesvědčen o nutnosti rozšíření tohoto výčtu," dodává však Svoboda.
Méně vstřícný k běžencům je už i Berlín
Návrh reformy teď dostanou jednotlivé země EU a ty posoudí, zda ho přijmou. Jak ve čtvrtek opakoval český premiér Babiš, měly by se jednomyslně shodnout - nestane se už, že by menší skupina evropských zemí byla přehlasována.
Je ale pravděpodobné, že východoevropské státy ty části revize dublinského systému, které se týkají kvót, odmítnou.
Například ve čtvrtek Maďarsko ocenilo dřívější Tuskovu kritiku kvót. "Je nanejvýš potěšitelné, že konečně některá evropská vůdčí osobnost, navíc předseda rady, vyslovila pravdu, kterou každý zná," řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Svůj přístup k uprchlíkům ale začala letos měnit i vláda německé kancléřky Angely Merkelové. Spolková republika v tomto roce poskytla status uprchlíka mnohem méně lidem než loni.
