Washington - Největší noční můrou Pentagonu nebyl v posledním půlroce žádný ozbrojený konflikt, ale strašidlo automatických škrtů.
V pondělí, kdy takzvaná superkomise Kongresu oficiálně oznámila neúspěch svých jednání o snížení amerického státního dluhu, se tento přízrak fakticky zhmotnil. Znamená totiž automatické plošné snižování výdajů na armádu ve výši nejméně 600 miliard dolarů v průběhu příštích deseti let.
Americké ministerstvo obrany tak čeká mimořádné zpřísnění úsporných opatření. I bez toho mělo za úkol ušetřit v příští dekádě 489 miliard dolarů. Nyní však půjde o více než dvojnásobek.
Pentagon do poslední chvíle doufal, že k dohodě mezi republikány a demokraty dojde a že se vyhne tomu, čeho se nejvíce obával. Republikán Buck McKeon, předseda branného výboru Sněmovny reprezentantů, proto hned v pondělí oznámil, že předloží Kongresu zákon, který by automatické snižování výdajů na obranu nepřipustil.
Prezident Barack Obama se ale dal okamžitě slyšet, že bude vetovat jakýkoli pokus o neutralizaci automatických škrtů, které začnou v lednu roku 2013.
"Papírový tygr"
Proti tak radikálnímu omezení výdajů na zbrojní programy bojuje ale i Obamův vlastní ministr obrany Leon Panetta. Ten se stal šéfem Pentagonu v červenci a okamžitě začal lobbovat v Kongresu, aby se peníze pro armádu nekrátily.
Panetta souhlasí, že Pentagon se musí spolupodílet na "úklidu", který by pomohl Spojeným státům dát do pořádku jejich finance. Říká však, že jakožto ministr obrany především "musí chránit bezpečnost země".
Na tiskové konferenci před čtrnácti dny Panetta vykreslil černý obraz budoucí americké armády, pokud dojde k automatickým škrtům: "Bude to loď bez posádky, brigáda bez munice, letectvo bez vycvičených pilotů. Bude to papírový tygr... armáda neschopná udržet krok s potenciálními protivníky. Ve skutečnosti bude vyzývat k tomu, aby nás někdo napadl."
Pentagonu nyní hrozí, že jeho nejdůležitější a největší projekty půjdou "pod sekeru". Sem spadá testování nového stíhacího letounu F35, programy vývoje nového bombardéru, nové generace ponorek vyzbrojených balistickými střelami, válečných lodí i bojových vozidel.
Panetta navíc varuje, že objem škrtů je takový, že nezasáhne pouze plánované programy, ale i bojeschopnost jednotek v poli.
Lobbisté se šikují
Panika zachvacuje i americké zbrojařské koncerny a jejich lobbisty. Ti varují, že nepodaří-li se odvrátit automatické škrty, bude to mít katastrofální dopad na americký průmysl.
Podle nich dojde k masovému propouštění a práci ztratí až milion vysoce kvalifikovaných a dobře placených zaměstnanců.
Zbrojařská lobby se intenzivně snažila ovlivnit už členy superkomise. Po krachu jednání se největší koncerny - Lockheed Martin, Boeing, Northrop Grumman i další - soustředí na dosažení toho, aby Kongres přece jenom v příštím roce schválil nějakou dohodu o snížení deficitu, která by zahnala přízrak automatických škrtů.
Současně se však už připravují i na opačnou situaci, tedy na rvačku o podíl na silně zmenšeném koláči. "Ani na okamžik nepochybuji, že to bude hodně ošklivé," řekl agentuře Reuters jeden lobbyista pod podmínkou anonymity.
Bitva se bude odehrávat především o to, zda pokračovat v některých nových programech, nebo zdokonalovat starší výzbroj.
Lockheed například bojuje ze všech sil za zachování projektu svého nového stíhacího letounu F35.
Boeing naopak lobbuje za zrušení tohoto, pro něj konkurenčního programu, protože by od něj Pentagon nakupoval jeho modernizované, ale levnější stroje F/A-18.
