Ateista v Polsku? Občan druhé kategorie

Red Zah, ČTK
1. 2. 2007 12:04
Varšava - V Polsku je ateista většinou společnosti považován za zrádce, komunistu a vraha, protože žádá potraty a eutanazii. Píše o tom časopis Przekrój.
V Polsku je podle statistik 93 až 97 procent katolíků. Ale na nedělní mše jich chodí polovička, místy třetina, každý pátý nevěří v nebe, každý druhý v peklo a 19 ze 100 se ani nemodlí.
V Polsku je podle statistik 93 až 97 procent katolíků. Ale na nedělní mše jich chodí polovička, místy třetina, každý pátý nevěří v nebe, každý druhý v peklo a 19 ze 100 se ani nemodlí. | Foto: Reuters

Ateista podle přesvědčení polské katolické většiny nemá svědomí, ani zásady. Jaké by asi mohl mít, když nevěří v Boha? Ateisté v Polsku zkrátka nemají lehký život.

Polský prezident Lech Kaczyński otevřeně prohašuje, že katolický hodnotový systém je jediný akceptovatelný a nemá v Polsku alternativu. Poláci bez vyznání se tedy ve vlastní zemi nutně musejí cítit jako občané druhé kategorie.

Vystoupení z církve se netoleruje

Ještě hůře: tak se s nimi i zachází. Polák má být katolíkem, ateismus vyjadřuje nespokojenost a odpor. Vystoupit z církve znamená přejít na druhou stranu barikády. A časopis Przekrój to ilustruje na konkrétních případech.

Robert se rozhádal s matkou, protože zpřetrhal svazky s církví. Ale cítí úlevu, že si vybral. Ve svém internetovém obchodu nabízí trička a hrnky s piktogramem nouzového východu z kostela či křižovatky jako symbolem, že sice převládá jednosměrná hlavní cesta, ale lze z ní sejít.

V prosinci 46 poslanců navrhlo vyhlásit Ježíše Krista králem Polska. "Ježíšova korunovace? To je vtip. Takové nápady zesměšňují církev," míní právník a novinář Mariusz Agnosiewicz, ateista do morku kostí, na jehož internetový portál se denně podívá na dvacet tisíc lidí.

Opravdový ateista necítí potřebu vyjadřovat se k záležitostem věřících. V Polsku si však takovou lhostejnost může dovolit leda tak ohledně krále Ježíše.

Německo, Rakousko, Irsko a Španělsko jsou země, v nichž je církev oddělena od státu jen částečně. Systémově katolické jsou Malta, Andorra, Lichtenštejnsko a Monako. Protestantské Dánsko, Norsko, Island. A úředně pravoslavné jsou Řecko a Kypr.

Darwinovi nevěří ani ministr

"Ale nikde se nevěřícím nevede tak špatně jako v Polsku," tvrdí Agnosiewicz. Musel dva roky bojovat, než mu loni v říjnu soud zaregistroval Polské sdružení racionalistů.

Říjen 2006 byl vůbec zajímavý: učitelé v Lodži se učili rozpoznat zlé duchy od oficiálního vymítače z biskupství. Náměstek ministra školství označil evoluční teorii za lež, necítí se prý jako potomek opice.

Ministr školství Roman Giertych, který Darwinovi také nedůvěřuje, ohlásil debatu o učebnicích biologie. Jeho otec, europoslanec Maciej Giertych, přesvědčoval o potřebě vyučovat o stvoření člověka a vesmíru Bohem, jak se píše v Bibli.

"Školy nemůže řídit kdosi, kdo nečte nic jiného než katechismus," zlobí se Czeslaw Janik ze sdružení Neutrum. To vzniklo v reakci na návrat náboženství do škol.

Do kostela chodí jen polovina

V Polsku je podle statistik 93 až 97 procent katolíků. Ale na nedělní mše jich chodí polovička, místy třetina, každý pátý nevěří v nebe, každý druhý v peklo a 19 ze 100 se ani nemodlí.

Vystoupit z církve znamená přejít na druhou stranu barikády.
Vystoupit z církve znamená přejít na druhou stranu barikády. | Foto: Reuters

Pawel Borecki z varšavské univerzity odhaduje, že v Polsku žijí alespoň tři miliony ateistů.

"Ústava je pro ně výhodná jen v preambuli. V dalších článcích nezaručuje lidem bez vyznání stejná práva jako členům církví," míní.

"Stát finančně podporuje náboženské obce, ale jiné spolky se netěší takovému zvýhodnění. Ústava a zákon o osvětě zaručují ve školách pouze výuku náboženství, o jiném světonázoru mlčí."

Katolík, nebo ateista? Rozdíly mizí

Když se Zbigniew Kaczmarek, taxikář z Olecka, začal zajímat o kříž na márnici postavené za peníze obce, dozvěděl se, že 98,85 procent obyvatel obce jsou katolického vyznání. Zašel na faru, aby vystoupil z církve.

Polák má být katolíkem, ateismus vyjadřuje nespokojenost a odpor.
Polák má být katolíkem, ateismus vyjadřuje nespokojenost a odpor. | Foto: čtk

"Farář o tom nechtěl ani slyšet a řekl, že jsem blázen. To mě rozzlobilo," říká Kaczmarek. Obrátil se i na soudy a média a po něm následovala místní učitelka. "Poradil jsem jí co a jak. Za dva týdny to bylo hotové," prozrazuje.

V listopadu 2005 se na dvou internetových serverech objevily rady, jak vystoupit z církve i se vzory dokumentů. Týdeník Niedziela psal o "řízeném útoku zorganizovaném diverzními proticírkevními centry". Tiskopisy si měsíčně kopíruje 3000 lidí. Ale Zalecki nečeká lavinu.

"To jsou jen gesta. Ateisti u nás dávno žijí jako katolíci a katolíci jako ateisti. V běžném životě se neliší."

Diskriminace ateistů pokračuje

Rozdíly se projevují ve chvílích, kdy je třeba být pro či proti.

"V Elku chodily před dům naší kandidátky růžencové skupiny. Bylo nepříjemné slyšet od branky modlitby a kostelní písně," říká Teresa Jakubowská z antiklerikálního seskupení Racja.

Suvenýry s podobiznou Karola Wojtyly (Jana Pavla II.) jdou v Polsku pořád dobře na odbyt
Suvenýry s podobiznou Karola Wojtyly (Jana Pavla II.) jdou v Polsku pořád dobře na odbyt | Foto: Reuters

"Párkrát mi rozbili okna a párkrát mě ztloukli. Pachatele policie nevypátrala," říká její kolega Stanislav Gesicki. Marně se dožadoval odstranění křížů z volebních místností.

Andrzej Dominiczak je přesvědčen o diskriminaci ateistů. Vadí mu, že lékař smí kvůli náboženskému přesvědčení odmítnout prenatální vyšetření či soudce rozvod. Zalecki předvídá, že i v Polsku se víra zprivatizuje.

"Kostel přestane být ukazatelem cesty životem a začne být místem poskytování služeb. Buď je využijeme, anebo si to uspořádáme jinak," říká.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Johaugová vládla i v Lahti a překonala rekord Björgenové

Norská lyžařka Therese Johaugová potvrdila nadvládu ve Světovém poháru i v Lahti, kde dnes vyhrála běh na 10 km klasicky a ovládla šestý z posledních sedmi závodů. Vedoucí žena průběžného pořadí zvítězila o 3,4 sekundy před Ebbou Anderssonovou ze Švédska, třetí byla domácí Krista Pärmäkoskiová.

Závod mužů na 15 km klasicky vyhrál Iivo Niskanen a po listopadovém triumfu v Ruce si na své oblíbené trati připsal druhé vítězství v sezoně. Finský lyžař porazil o deset sekund vedoucího muže průběžného pořadí Rusa Alexandra Bolšunova, třetí příčku obsadil Nor Hans Christer Holund.

Johaugová v tomto ročníku zvítězila už poosmnácté a má na dosah třetí celkový triumf v seriálu, kterému kralovala už v letech 2014 a 2016. Pak olympijská vítězka ve štafetě a desetinásobná mistryně světa nesměla rok a půl závodit kvůli trestu za doping.

V distančních závodech si jednatřicetiletá Norka připsala 63. výhru a osamostatnila se na prvním místě historického pořadí před krajankou Marit Björgenovou.

SP v běhu na lyžích v Lahti:

Muži - 15 km klasicky:

1. Niskanen (Fin.) 32:15,5, 2. Bolšunov (Rus.) -10,1, 3. Holund (Nor.) -28,8, 4. Semikov (Rus.) -38,8, 5. Röthe -47,9, 6. Krüger -49,4, 7. Golberg -54,1, 8. Klaebo (všichni Nor.) -54,7, 9. Bessměrtnych -55,1, 10. Jakimuškin (oba Rus.) -59,3.

Průběžné pořadí SP (po 30 ze 40 závodů): 1. Bolšunov 2028 b., 2. Klaebo 1563, 3. Golberg 1238, 4. Röthe 1169, 5. Krüger 1163, 6. Niskanen 1147, …65. Novák 71, 102. Pechoušek 21, 130. Černý 5, 132. Knop 5, 135. Fellner (všichni ČR) 5.

Ženy - 10 km klasicky:

1. Johaugová (Nor.) 23:53,3, 2. Anderssonová (Švéd.) -3,4, 3. Pärmäkoskiová (Fin.) -11,8, 4. Karlssonová (Švéd.) -21,9, 5. Östbergová (Nor.) -25,0, 6. Něprjajevová (Rus.) -31,2, 7. H. Wengová (Nor.) -34,9, 8. Hennigová (Něm.) -43,1, 9. Jacobsenová (Nor.) -55,8, 10. Matintalová (Fin.) -56,3.

Průběžné pořadí SP (po 30 ze 40 závodů): 1. Johaugová 2368 b., 2. H. Wengová 1647, 3. Něprjajevová 1300, 4. Jacobsenová 1231, 5. Östbergová 1110, 6. Digginsová (USA) 1047, …27. Razýmová 255, 46. Janatová 119, 55. Nováková 67, 82. Beranová (všechny ČR) 15.

Zdroj: ČTK
Další zprávy