"Lidé jsou pod tlakem, aby neustále kontrolovali e-maily či pracovní zprávy v obavách, že budou muset okamžitě zareagovat," prohlásil v parlamentní debatě maltský zpravodaj návrhu usnesení Agius Saliba z frakce socialistů. Stejně jako další kolegové podotkl, že problém související s digitalizací ekonomik byl patrný již v minulých letech, výrazně se však projevil v souvislosti se šířením koronaviru. Během pandemie začala podle něj třetina lidí pracovat z domova, což sice výrazně pomohlo zpomalit šíření covidové nákazy, mnoho lidí však pocítilo dopad neustálého připojení.
"Stali jsme se oběťmi našich telefonů, e-mailů, počítačů," podotkl Saliba. Podle usnesení, pro něž dnes hlasovaly více než dvě třetiny přítomných poslanců, by právo na odpojení mohlo být zakotveno například v kolektivních smlouvách mezi firmami a zaměstnanci.
Někteří zákonodárci namítali, že právo na odpočinek je již zajištěno v řadu let platných unijních směrnicích souvisejících s pracovními vztahy a že by bylo dostatečné zajistit jejich platnost i pro digitální pracovní kontakty. Další poslanci upozorňovali, že řada lidí včetně zaměstnanců unijních institucí včetně EP bere svou nepřetržitou pracovní dostupnost jako samozřejmost.
"Víme, kolik hodin bychom měli pracovat a kdy odpočívat, ale řídíme se podle toho? Někdy ne," podotkla estonská liberální poslankyně Yana Toomová, podle níž stejně důležitý jako právní úprava je samotný přístup lidí k vyváženosti práce a osobního života.
Eurokomisař pro práci a sociální práva Nicolas Schmit řekl, že unijní normy je třeba přizpůsobit práci na dálku, která se podle něj po pandemii může stát trendem.
"Nová digitální ekonomika se nemůže vyvíjet mimo pracovní právo včetně stanovení pracovní doby," prohlásil Schmit. Než komise případně předloží návrh normy zohledňující právo na odpojení, měli se podle něj zástupci zaměstnavatelů, odborů a vlád pokusit vyřešit tento problém prostřednictvím dohod.
