Damašek - Syrská vláda ve středu přistoupila na plán Ligy arabských států, který zahrnoval stažení tanků a armády z měst i dialog s opozicí.
Jen několik hodin po oznámení dohody ale tanky znovu ostřelovaly domy ve městě Homs, které je v posledních týdnech hlavním centrem odporu proti režimu prezidenta Bašára Asada.
Podle opozičních aktivistů se v noci konaly velké demonstrace a nad ránem tanky obnovily palbu. Nejméně dvacet lidí v Homsu zahynulo, někteří svědci hovoří o desítkách obětí.
Opoziční Syrská národní rada už ve středu pochybovala o tom, že Asad skutečně ozbrojence stáhne a přestane střílet po demonstrantech.
"Pokud by Asad splnil plán Ligy arabských států a jeho ozbrojenci by přestali, znamenalo by to začátek konce jeho režimu. To nepochybně nedovolí, jen manévruje a získává čas," řekl novinářům člen vedení opoziční Syrské národní rady Nadžíb Ghazbán.
Dialog mezi režimem a opozicí se měl podle plánu Ligy arabských států uskutečnit v Káhiře, je však málo pravděpodobné, že k setkání dojde.
Liga nepřímo pohrozila, že pokud Damašek slib nedodrží, může Sýrii vyloučit, nebo vůči ní přijmout sankce. Proti přílišnému tlaku na Asada se však staví Libanon, Alžírsko, Súdán, Jemen a také Irák. V Radě bezpečnosti OSN zablokovaly protisyrské sankce Rusko a Čína.
Opozice žádá, aby Asad odstoupil a uvolnil cestu pro zformování přechodné vlády, která by ukončila osmačtyřicet let režimu strany Baas a připravila svobodné volby.
Asad tvrdí, že proti němu stojí islámští extremisté a teroristé, které je nutné potlačit silou.
Proti němu se ale formují stále silnější oddíly takzvané Syrské svobodné armády, složené z dezertérů, kteří se odmítli podílet na střelbě do demonstrantů.
Oddíly zběhů napadají na silnicích kolony vojáků a příslušníků speciálních sil. Už desítky jich zabily.
Podle OSN už v Sýrii od začátku protestů v březnu zemřely přes tři tisícovky lidí. Opozice tvrdí, že více než deset tisíc osob bylo zatčeno, někteří z nich jsou ve vazbě mučeni.
Režim se opírá hlavně o náboženskou komunitu alávitů, k níž patří sám Asad a jejíž příslušníci kontrolují armádu, policii i zpravodajskou službu. Alávité tvoří zhruba dvanáct procent obyvatel Sýrie, většina Syřanů se hlásí k sunnitské větvi islámu.
Informace ze Sýrie se vzhledem k tomu, že vláda omezila vstup zahraničním novinářům, obtížně ověřují. Opoziční aktivisté tvrdí, že režim ztrácí podporu a drží se u moci jen díky tvrdým represím.
"Pokud svět neudělá nic pro ochranu civilistů a zastavení zločinů režimu, Syřané budou nuceni se vyzbrojit a bránit se sami," uvedl devětasedmdesátiletý Anvar Chaddám, bývalý dlouholetý syrský viceprezident, který v roce 2005 odešel kvůli sporům s Asadem do exilu do Paříže.
Prohlásil také, že systém vytvořený stranou Baas nemůže být reformován a Sýrie musí začít zcela novou éru.
Nepokoje v Sýrii inspirovala vlna arabských revolucí, která začala na konci minulého roku v Tunisku a pak zasáhla i Egypt, Libyi, Jemen a Bahrajn.
