Fotograf Stanislav Krupař, který pracuje například pro německý časopis Die Zeit, se nedávno z Náhorního Karabachu vrátil. Arménie se podle něj připravovala na válku podobnou té v 90. letech, ale Ázerbájdžán měl tentokrát obrovskou převahu. "Arménie je v pasti, ze které se bude dostávat mnoho let," říká Krupař v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Je dohoda o příměří pro Arménii taková porážka, jak to z dálky vypadá?
Je to naprostá katastrofa a tragédie. Myslím, že i mnozí Arméni jsou šokováni tím, jak rychle prohráli. Rozhodně očekávali, že jejich obrana vydrží déle. Očekávali, že povedou zákopovou válku a že vydrží přes zimu. To se nestalo. Když jsem v Karabachu byl, říkal jsem, že obrana nemůže dlouho vydržet. Někteří Arméni se mnou diskutovali a zlobili se, i na sociálních sítích. Teď se mi omlouvají a říkají, že jsem měl pravdu.
Co se stalo z arménské strany špatně?
Myslím si, že bylo jen otázkou času, kdy válka přijde. Že se Ázerbájdžán připraví a bude chtít ta území dobýt zpět. Z mého pohledu Arménie neměla šanci území udržet. Otázka je, proč to skončilo tak rychle. Jak říkám, Arméni si věřili v zákopové válce, v boji muže proti muži. Ve způsobu, kterým se vedla ta válka v polovině 90. let, kdy vyhráli.
Ale Arménie má zhruba třikrát méně obyvatel než Ázerbájdžán, pětkrát menší rozpočet, dvakrát menší hrubý domácí produkt na hlavu. Ekonomicky je ve zbědovaném stavu a jak by mohla porazit bohatý Ázerbájdžán, který vyváží ropu do celého světa a patří mezi největší vývozce na světě? Navíc za zády má tureckou armádu, druhou největší armádu v NATO.
Viděno z arménského pohledu to tedy musí být velká deprese…
Řekl bych to asi takto: Arménie je v pasti, ze které se bude dostávat mnoho let. V Ázerbájdžánu se už mluví o tom, že bude žádat válečné reparace jak za tuto válku, tak za tu první v 90. letech. Arménie není ve stavu, kdy bude schopná platit. Takže je možné, že Ázerbájdžán bude jako reparaci žádat další území.
Otázka také je, jak to bude s koridorem, který Baku požaduje v rámci té dohody o příměří do Nachičevanské enklávy (oblast Ázerbájdžánu, která je od něj oddělena pruhem arménského území a její jediné spojení s Baku je letecké - pozn. red.). Pokud by se Ázerbájdžáncům podařilo přerušit hranici Arménie s Íránem, tak to bude samozřejmě pro ně obrovské vítězství. Řekl bych, že ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev po tom velmi touží, protože jeho rodina pochází z Nachičevanu.
Obávám se, že Arménie je nyní ve stavu úplného rozkladu. Arméni v Náhorním Karabachu jsou v rámci dohody vydáni na milost ruským mírovým jednotkám, které mají mandát na pět let. Přitom každá strana může tu dohodu s půlročním předstihem vypovědět. A když ji Ázerbájdžán vypoví, tak co asi bude následovat…
Uprchlíci z Karabachu se tedy nacházejí hlavně ve městech a vesnicích na jihovýchodě Arménie?
Po celé Arménii. Potkal jsem mnoho dobrovolníků, kteří se o ně starají. Je jich mnoho třeba i ve Vanadzoru blízko gruzínské hranice, což je na úplně opačné straně Arménie. Probíhají celonárodní sbírky peněz a potravin. Ze začátku byli ti běženci bezprizorní, pak jim vláda začala platit hotely. Ale nevím, jak dlouho taková situace může vydržet.
Arménský premiér Nikol Pašinjan
- V roce 2018 patřil k hlavním tvářím protestů proti tehdejšímu premiérovi Serži Sarkisjanovi, který měl podporu Ruska.
- Po svržení Sarkisjana se Pašinjan stal jako kandidát opozice premiérem.
- Jeho vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem jsou napjaté a Putin se netají tím, že ho nemá rád.
V Arménii se snáší kritika na premiéra Nikola Pašinjana, který dohodu podepsal. Objevily se už zprávy o tom, že vláda odhalila jakýsi pokus bývalých důstojníků a lidí ze zpravodajských služeb o převrat. Asi lze v Arménii předpokládat v důsledku války velký politický neklid…
Upřímně se divím, že se Pašinjan ještě nezastřelil. Čekal bych, že zajde někam do ústraní a tam si vpálí kulku do hlavy. Každopádně je to jeho politická prohra a konec liberálů v Arménii, které Pašinjan reprezentuje.
