Jeruzalém - Nové odtajněné dokumenty naznačují, že Írán se v roce 1987, kdy vrcholila jeho válka s Irákem, pokoušel koupit jadernou hlavici v Pákistánu.
Vyplývá to alespoň z archivních záznamů, které izraelskému deníku Haarec poskytl expert z Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku Simon Henderson.
Henderson tvrdí, že Írán v roce 1987 jednal s Pákistánem o odkoupení kompletní jaderné hlavice, kterou si chtěl ihned převzít. Za bombu a přidružené vybavení tehdy íránská delegace nabízela deset miliard dolarů.
Vyjednáváním o koupi atomové bomby byl pověřen bývalý velitel íránských Revolučních gard a pozdější ministr obrany Alí Šamchání. Měl to být právě on, kdo měl smrtící zbraň přivézt do Íránu.
Íráncům se sice nepodařilo Islamabád přesvědčit, ale na nabídku spolupráce nakonec kývl duchovní otec pákistánského jaderného programu Abdul Kádir Chán, který měl tajně pomoci sestavit první centrifugu na obohacování uranu v Íránu sólo.
Právě z jeho zápisků a poznámek se údajně Henderson o celé věci dozvěděl.
Chán nabídku Íránu přijal a předal tamním expertům know-how. Stejně tak měl podle Simona Hendersona s vojenským nukleárním výzkumem vypomoci také Libyi.
Kromě technické pomoci předal Chán do rukou Íránců seznam západních firem, které jsou ochotny dodávat komponenty potřebné pro výrobu atomových hlavic.
K transakcím prý došlo v Dubaji, kde si Abdul Kadír Chán otevřel několik účtů pod falešnými jmény. Na ně mu měl Írán poslat odměnu za pomoc s vývojem jaderných zbraní ve výši pěti milionů dolarů.
Chán byl v Páksitánu od roku 2004 vyslýchán po dobu čtyř let, kdy na něj bylo uvaleno domácí vězení. K záznamům jeho výpovědí měly přístup americké a britské tajné služby.
Dalším zdrojem informací jsou materiály z Libye, která se v roce 2003 oficiálně vzdala svého jaderného programu a předala informace o tajných transakcích do rukou západních spojenců. Díky tomu mohla CIA celý případ detailně rekonstruovat.
Pákistán nicméně uskutečnil svůj první úspěšný atomový výbuch až v roce 1998, takže není jasné, co ve skutečnosti mohl o jedenáct let dříve Íráncům prodat. Írán v té době válčil už sedmým rokem s Irákem, jehož vedení použilo při ofenzívě proti íránským jednotkám zakázané chemické zbraně.
Nově zveřejněné skutečnosti budou nejspíš vodou na mlýn Izraeli, který už několikrát deklaroval, že neukončí-li Írán svůj jaderný program, vyhrazuje si právo jej ukončit silou.
