Čaputová je pro druhé kolo v dobré pozici. Šefčovič podcenil odpor vůči Ficovi

Martin Ehl Martin Ehl
17. 3. 2019 9:48
Teprve před třemi měsíci eurokomisař Maroš Šefčovič ohlásil kandidaturu na slovenského prezidenta. A jen před třemi týdny se favoritkou této volby stala právnička a aktivistka Zuzana Čaputová. Oba po sobotním hlasování postoupili do druhého kola voleb, které se bude konat za dva týdny 30. března. Zatím se zdá, že jasnou favoritkou je Čaputová. V prvním kole získala 40,6 procent hlasů a Šefčovič 18,7 procent.
Zuzana Čaputová reaguje na výsledky prvního kola voleb | Video: agentura AP

Dosavadní historie slovenských prezidentských voleb je ale plná překvapení. Nikdy sice neměl vítěz prvního kola nad druhým tak vysoký náskok, ale Ivan Gašparovič v roce 2004 nebo Andrej Kiska před pěti lety porazili favority voleb Vladimíra Mečiara a Roberta Fica z druhého místa.

Čaputová se ale nachází v lepší pozici. Liberální a proevropská část slovenské společnosti je po loňské vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně mobilizovaná. V prvním kole přišlo k urnám téměř padesát procent voličů, i když se překvapivé vítězství Čaputové zdálo jisté. Tito voliči mají vysokou motivaci přijít znovu. Průzkum agentury Focus pro televizi Markíza dává slovenské právničce naději na vítězství v druhém kole v poměru 64,4 procent ku 35,6 procentům Maroše Šefčoviče.

Eurokomisař nejspíš podcenil odpor, jaký na Slovensku vyvolává osoba Roberta Fica a s ním spojené skandály nejen u liberálních, ale i nacionalistických voličů. To si naopak velmi dobře uvědomoval ministr zahraničí Miroslav Lajčák. Ten byl ještě před loňskými Vánocemi tipován na případného vítěze. Nabídku kandidovat za vládní Směr-sociální demokracie (Směr-SD) ale odmítl.

"Šefčovič by musel de facto zdvojnásobit svůj zisk, ale má omezené možnosti, odkud brát hlasy," domnívá se Martin Slosiarik, sociolog z agentury Focus. "Těžko jako eurokomisař přesvědčí voliče Štefana Harabina a Mariana Kotleby," dodává Slosiarik. Šefčovič se nedostal ani na dvacet procent podpory, kterou má v průzkumech jeho "mateřská" strana Směr.

Diagnóza stavu společnosti

Nacionalisté, euroskeptici, odpůrci liberální demokracie, kteří žijí ve světě takzvaných alternativních médií, platí na Slovensku za stále silnější a vlivnější voličskou skupinou. Kandidáti tohoto proudu získali dohromady čtvrtinu hlasů voličů.

Jak Čaputová, tak především Šefčovič se jim už v průběhu volební noci pokusili vyslat signál. "Co máme společné, je diagnóza stavu společnosti. Jejich volba je často výsledkem nespokojenosti a frustrace. V rovině příčin a diagnostiky může mezi námi být průsečík, pokusím se jim ale nabídnout jiná řešení než tito kandidáti," odkázala na Harabina a Kotlebu Čaputová a potvrdila svůj nekonfrontační styl, s kterým dosud slavila úspěch.

Šefčovič na to šel opačně a začal aktivněji varovat před liberalismem právě v podobě Čaputové. Nyní bude zajímavé sledovat, zda a jak se údajně kultivovaný evropský úředník a diplomat pustí do přímých útoků na protikandidátku a co se proti ní pokusí použít strana Směr.

Tisk: Harabin neodolá vábení založit stranu

Harabin a Kotleba jako třetí a čtvrtý nemají vlastně příliš důvodů ke smutku. Jejich voličská skupina roste a mohou se připravovat na parlamentní volby příští rok. Harabin v první reakci vyloučil založení strany. Slovenští komentátoři všeobecně očekávají, že neodolá vábení podobně jako třetí z minulé prezidentské volby Radoslav Procházka, který pak dotáhl novou stranu Síť do parlamentu.

Kotleba si naopak potvrdil svoji pozici zhruba třetí nejsilnější politické formace na politické scéně, protože jeho parlamentní Lidová strana - Naše Slovensko (LSNS) se v průzkumech usídlila na čelných pozicích. Není ale schopna překročit stín osobní popularity svého šéfa a mezi jeho táborem a Harabinem panoval v kampani ostrý boj.

Čaputová i Šefčovič se během volební noci snažili oslovit také konzervativní a národně méně vyhraněné voliče, kteří dali své hlasy například věčnému kandidátovi Františku Mikloškovi. Ten zopakoval svůj strop necelých šesti procent hlasů.

V souboji o tuto voličskou skupinu bude hrát důležitou roli téma vztahu k sexuálním menšinám, kde se Šefčovič - bývalý komunista - přihlásil ke svým údajným křesťanským kořenům. Hlasitě tvrdí, že manželství je svazek muže a ženy a není možné povolit homosexuálním párům adopci dětí. Čaputová naopak říká, že jí osobně něco takového nevadí, ale nebude toto téma prosazovat, pokud by byla zvolena prezidentkou.

Čaputová tedy zkrátka potřebuje zopakovat v druhém kole stejný výkon jako v kole sobotním. Má ale menší naději, že přebere nějaké hlasy od ostatních, teď už bývalých, soupeřů. Naopak Maroš Šefčovič je na tom v tomto ohledu lépe. Jeho voliči, příznivci strany Směr, se víc překrývají s voliči Štefana Harabina.

"Musela by se hodně proměnit účast a zároveň by Šefčovič musel získat nerozhodnuté (voliče - pozn. red.)," napsal na Twitteru v reakci na výsledky sociolog Daniel Prokop, jehož agentura Median dělala výzkum pro veřejnoprávní slovenskou televizi a rozhlas. Více pravděpodobné je, že zklamaní nacionalističtí a euroskeptičtí voliči zůstanou doma.

Šefčovič potřebuje více než dvojnásobek hlasů, aby Čaputovou porazil. To se v dnešní době zdá v podstatě nemožné. Znovu je však třeba připomenout, že slovenská politika dokázala za poslední roky několikrát velmi překvapit.

Video: Majku z Gurunu nebo druhého Zemana. Ptali jsme se Slováků, koho zvolí za prezidenta

Slováky čeká první kolo prezidentských voleb. Reportér Aktuálně.cz se ptal na ulici lidí ve třech městech, jakému kandidátovi by dali hlas. | Video: Vladimír Ševela, Matej Slávik
 

Právě se děje

Další zprávy