Robert Barca se na sociální síti Facebook probírá tou méně příjemnou částí obsahu, než jsou fotografie jídla nebo domácích mazlíčků. Pracuje jako takzvaný fact checker pro francouzskou tiskovou agenturu AFP. Jeho úkolem je ověřovat zveřejněné zprávy na slovenském Facebooku a zjišťovat, jestli ve skutečnosti nejde o vymyšlené dezinformace.
Agentura takto zaměstnává reportéry po celém světě, včetně jedné novinářky i v Česku. Podobně jako asi stovka dalších organizací spolupracuje s Facebookem, ten samotný ale do jejich práce nezasahuje. Barca měsíčně připraví až deset článků o konkrétních dezinformacích, které se následně přiřadí k jednotlivým nepravdivým příspěvkům na sociální síti.
Podle průzkumu agentury AKO více než 40 procent Slováků věří, že zářijové předčasné volby budou zmanipulované. Jak velký je to problém?
Je to strašidelný výsledek, ale měli bychom brát v potaz kontext, ve kterém se teď nachází slovenská společnost. Po volbách v roce 2020 se chopila moci vláda Igora Matoviče (OLaNO), která několikrát selhala, a začal hlubší a hlubší pád do chaosu a krize důvěry. Problém je, že s tvrzením o zmanipulovaných volbách přichází i některé politické strany, což dál živí nedůvěru lidí. Teď ale nastoupila k moci úřednická vláda, která by mohla napomoci zvýšit důvěru ve výsledek voleb.
Vyvracíte lži a hoaxy na Facebooku. Objevuje se tvrzení o zmanipulovaných volbách i tam?
Objevuje. Jeho popularita roste a spolu s tím podíl lidí, kteří jsou schopni mu věřit, a to i po vzoru Spojených států, kde manipulaci před dvěma a půl lety šířil poražený prezidentský kandidát Donald Trump. O zmanipulovaných volbách na Slovensku mluví často i politici, jenže my jako fact checkeři nesmíme výroky aktivních politiků hodnotit, protože společnost Meta (vlastník sítě Facebook - pozn. red.) nemá zasahovat do demokratické soutěže. Nemáme tedy jak zkontrolovat, jaký dopad bude daná manipulace mít. Uvidíme to až v budoucnu.
Expremiér Robert Fico, jehož strana Směr teď vede předvolební průzkumy, opakovaně tvrdí, že je slovenská prezidentka Zuzana Čaputová americkou agentkou placenou miliardářem Georgem Sorosem. Fico je zároveň druhým nejpopulárnějším politikem na slovenském Facebooku. Bude mít vaše práce reálný dosah, když nebudete ověřovat i výroky aktivních politiků, včetně Fica?
Hlavními šiřiteli dezinformací na Slovensku jsou opravdu aktivní politici nebo jejich asistenti bez volené funkce. Třeba bývalý ministr vnitra ze Směru Robert Kaliňák dělá na sociální síti Telegram kampaň na kanálu Dannyho Kollára, jednoho z nejnebezpečnějších slovenských dezinformátorů a antisemitů. Nejpopulárnějším slovenským šiřitelem lží na Facebooku je zase řadový asistent poslance fašistické strany, přičemž jeho obsah jsme už v minulosti označili.
Problém je i v silách, na svoji práci jsem sám. Velikost dezinformační tsunami je ale mnohem větší než kapacity těch, kteří jdou proti ní. Takže i kdybychom hodnotili obsah politiků, nemohli bychom to dělat dost důkladně a v reálném čase. Navíc to ani není primárně naše role, dělají to denně jiní novináři a důvěryhodná média.
Jak vaše ověřování hoaxů probíhá?
Na začátek musíme identifikovat obsah, který budeme ověřovat. Vezmeme jednotlivé URL adresy, na kterých dohledáme, že se šířila dezinformace, a to přímo v rámci Facebooku nebo na externích webových portálech. Následně napíšeme vysvětlující text, kde vyargumentujeme, proč je daný obsah nepravdivý.
Až pak přejdeme k označování jednotlivých URL adres přímo v rámci prostředí Facebooku, čímž snižujeme dosah jednotlivých příspěvků. Příspěvek je pak graficky označen, z čehož je na první pohled zřejmé, že ho fact checkeři vyhodnotili jako nepravdivý. A uživateli, který příspěvek sdílel, přijde notifikace s linkem přímo na náš vysvětlující článek. Tímto procesem se spojí dva světy. Svět lidí, kteří jsou schopni věřit dezinformacím, a svět důvěryhodných médií.
Dezinformace proudí na všech sítích
Dezinformacím na Slovensku podle průzkumu organizace Globsec věří přes padesát procent lidí. Myslíte, že z toho vede cesta ven?
Je to velká část. V Česku je to necelých 30 procent lidí, tedy skoro o půlku méně. Fact checking není jediným řešením, je to kapka v moři, za které jsou odpovědná nejen média a online platformy, ale i stát. Řešení Facebooku určitě není ideální, dalo by se dělat víc. Facebook je stále nejvýznamnějším kanálem k šíření dezinformací, proto je metoda ověřování nedostatečná.
Když se tedy chci vyhnout vlivu dezinformací, mám odejít z Facebooku?
Pokud byste se od nich chtěla zcela izolovat, musela byste hodit telefon do Vltavy a nepohybovat se na žádných sítích. Dezinformace dnes proudí napříč jednotlivými sociálními sítěmi. Jediný spolehlivý přístav v informačním chaosu představují důvěryhodná média s důkladným editorským procesem.
Sociolog Michal Vašečka tvrdí, že se Slovensko ocitlo v konspiračním pekle a až dvacet procent lidí je nenávratně ztracených. Myslíte si to taky?
Lidí, kteří mají pocit, že poznali nějakou utajovanou pravdu, je na Slovensku víc než jinde. Já se na fact checking nedívám jako na první linii boje, ale spíš jako na vytváření historického záznamu o tom, kdo a jaké vymyšlené zprávy šířil.
Možností, jak pomoct lidem dostat se z vlivu konspirací, je například důvěryhodná komunikace ze strany státu, o kterou se po posledních volbách začali snažit na některých ministerstvech. Jenže politici, kteří v čele resortů stojí, nebyli důvěryhodní, a tím pádem snahu svých expertů a úředníků systematicky kazili.
Zhruba 30 procent Slováků si myslí, že kdyby se Fico stal premiérem, vládl by s rozvahou a bez hádek. Hned za ním se umístil šéf strany Jsme rodina Boris Kollár, jehož hnutí si podle deníku Sme v minulosti platilo PR články na dezinformačních webech. Neukazují takové průzkumy, že Slováci neumí kriticky uvažovat?
Ukazují na potřebu komplexní reformy školství, aby byli studenti vychováváni k metodám ověřování a ke kritickému myšlení. Třeba po vzoru Skandinávie nebo Tchaj-wanu. Na Slovensku jsou ale snahy o změnu školství v plenkách. Dalším řešením je regulace sociálních sítí nebo mediálního prostředí.
Lži o ukrajinských vojácích
Jak důležité budou dezinformace v zářijových volbách na Slovensku?
Bojím se, jak budou zneužité. Za poslední měsíce vidíme také rozmach v technologii umělé inteligence, jsem zvědav, jestli se objeví v politické kampani. Bude pokračovat téma, že "Slovensko nemá být poskokem Západu nebo Bruselu, ale má být mostem mezi Východem a Západem". Nebo že má být hráčem, který po vzoru Maďarska se bude snažit pokojně řešit situaci s Ruskem. Bude nadále vycházet z úst Fica nebo Slovenské národní strany.
A jaká témata teď v rámci dezinformací na slovenském Facebooku převládají?
Stále přetrvává válka na Ukrajině, ale mění se to podle toho, co zrovna "letí". Zůstává snaha o dehumanizaci ukrajinských uprchlíků i jejich označování za fašisty.
Vznikají dezinformace přímo na Facebooku, nebo se tam dostanou odjinud?
Je to právě síť Telegram, kde vznikají takzvaní pacienti nula. Tam se šíří prvotní dezinformace paralelně s tím, jak jsou nejprve zveřejněny v ruštině. Pak se překládají do evropských jazyků a přesouvají se na Facebook třeba přes účty politiků. Bohužel nemáme jasné důkazy o tom, jak tato koordinace probíhá, to by musely rozkrýt jednotlivé platformy.
Jaké dezinformace jste naposledy ověřoval?
Ověřovali jsme hodně videa či fotky vytržené z kontextu. Stále se často týkají Ukrajiny. Ověřujeme příspěvky podle toho, zda jsou virální a zda mají dopad na slovenskou společnost, o tom se radím s editorem z AFP.
Ukrajinský obsah má celkově velký dosah. Vyvraceli jsme nedávno video, které se dostalo z Telegramu na Facebook. Ukrajinští vojáci na něm měli na Ukrajině hrozit se zbraní řidičce, protože mluvila rusky. Video mělo budit dojem, že Ukrajinci potlačují rusky mluvící menšinu. Jediným důkazem na podporu tvrzení, že mělo jít o ukrajinské vojáky, byl papír s ukrajinskou vlajkou nalepený na jejich autě. Pravda byla ale taková, že když jsme pomocí geolokace našli přesnou polohu natočeného videa, bylo to 32 kilometrů za frontovou linií u města Doněck, což je území od roku 2014 kontrolované ruskými jednotkami. Je tedy mimořádně nepravděpodobné, aby to byli ukrajinští vojáci.
Pro AFP pracujete na Facebooku tři roky. Je díky tomu tato síť dnes méně "prolezlá" dezinformacemi? Jak se změnila?
Máme za sebou více než 300 článků, ve kterých vysvětlujeme dezinformace. Neumím posoudit dlouhodobý efekt. Určitě by bylo lepší, kdyby podobných lidí, jako jsem já, působilo na Slovensku alespoň deset. Řešením každopádně není jen ověřování. Dezinformátoři migrují na neregulované sociální sítě, štafetu v boji musí přebrat i stát.
Pochopit babičku
Co funguje, když chcete někomu vyvrátit dezinformaci?
Tady zklamu, nejsem psycholog. Samotnému se mi v osobním kontaktu přesvědčovat nedaří - v takovém případě nebylo moc účinné přesvědčovat na základě důkazů. Přesto si myslím, že to musíme zkoušet. Babičku, která celý den sjíždí hoaxy, je potřeba neodsuzovat, ale pochopit ji. Dostat se k ní přes společnou blízkost a nějakou emoci, která nás pojí a nerozděluje.
Vy žijete v Česku. Je tady dezinformační prostředí jiné než na Slovensku?
Hlavním rozdílem je, že u vás nemáte tolik aktivních populárních politiků, kteří by systematicky hájili proruský pohled. I exprezident Miloš Zeman poslední rok svého mandátu v důsledku ruské invaze na Ukrajinu otočil. Zatímco slovenští lídři to tendenčně zneužívají. Těsně před začátkem války probíhala na Slovensku diskuse, kterou zpolitizovali Robert Fico a Peter Pellegrini, když šířili nepodložené zprávy o tom, že v zemi mají být instalovány americké základny.
Oba informační prostory taky odlišuje funkčnost veřejnoprávních médií, která jsou v Česku i přes problémy a kotrmelce na úplně jiné úrovni než na Slovensku.
