Amstetten, Londýn - Do sklepa, kde byla více než čtyřiadvacet let vězněna vlastním otcem Elizabeth Fritzlová, chodil ještě další muž.
BBC to tvrdí Alfred Dubanovsky, nájemník v domku, pod nímž Josef Fritzl držel a znásilňoval dceru. Prý mu byl představen jako instalatér.
Dubanovsky tam bydlel dvanáct let a měl zakázáno chodit dolů pod pohrůžkou výpovědi z bytu. Slýchával odtud různé zvuky, ale Josef Fritzl mu je vysvětlil jako hluk kotle od plynového topení. jeho časté návštěvy si pak vysvětloval tím, že v suterénu bylo nějaké skladiště, protože Fritzl tam často nosil potraviny.
Podle rakouských kriminalistů nicméně varianta komplice není pravděpodobná; stejně jako hypotéza, že by sexuálně zneužíval děti, jež s Elisabeth zplodil.
Na povrch vyplouvají i další souvislosti. Podle jedné svědkyně se Fritzl se dopustil sexuálního násilí už v roce 1967 a strávil za to půl druhého roku ve vězení.
Fritzlova švagrová Christine R. zase rakouským novinám řekla, že chodil do sklepa každý den ráno v devět hodin - prý pro plány strojů, které prodával. Také prý často zůstával i přes noc a jeho žena Rosemarie mu "tam ani nesměla přinést kávu".
Svého švagra charakterizovala jako panovačného muže, kterého nenáviděla zároveň se ho bála - stejně jako její sestra, která policii řekla, že o ničem nevěděla.
Elisabeth a její děti - které má se svým otcem - jsou v péči rakouských úřadů, jež chrání jejich soukromí na psychiatrické klinice. Nejstarší dcera Kerstine bojuje o život; právě její hospitalizace celý případ odhalila.
Fritzlová byla vězněna a pohlavně zneužívána svým otcem ve sklepní cele bez oken 24 let. Za tu dobu porodila celkem sedm dětí. Jedno zemřelo záhy po porodu, tři z nich zůstaly uvězněny v cele s ní, takže až do osvobození v minulém týdnu nikdy neviděly denní světlo.
Rakušanka Natacha Kampuschová, která musela žít víc než osm let ve sklepní cele, v rozhovoru pro BBC srovnal svůj příběh se současnou kauzou.
"Kousek po kousku jsem si začala uvědomovat, že tam jsou paralely k mému vlastnímu osudu," řekla v prvním rozhovoru pro britskou televizi. "Celý ten příběh mě pak zasáhl ještě mnohem víc."
Podle Kampuschové svou roli v obou případech hraje rakouská historie: "V době národního socialismu bylo propagováno potlačování žen. Autoritářská výchova byla velice důležitá."
"Myslím, že se to může stát všude a také se to všude děje, nejen v Rakousku - ale zároveň je to následek druhé světové války a jejího vlivu na výchovu," dodala.
Elizabeth Fritzlové a její rodině teď nejvíc pomůže čas, řekla BBC. "Potřebují spoustu klidu a ticha… Čas zahojí všechny rány." Za chvíli ale připustila, že utrpení a traumatické zážitky v nich zůstanou po zbytek života - stejně jako v ní.
"Myslím si, že nakonec uspějí ti nejmladší," dodala s tím, že rodině Fritzlové přeje mnoho štěstí a víru.
Kampuschová byla nucena žít v úzkém vězení poté, co byla unesena cestou do školy, když jí bylo deset. Její věznitel a únosce, Wolfgang Přiklopil, se zabil krátce po jejím útěku v srpnu 2006.
Už dřív rakouským médiím oznámila, že Elizabeth Fritzlové a jejím dětem daruje 25 tisíc eur. Vyzvala k širší pomoci obětí a dodala, že pro nyní dvaačtyřicetiletou Fritzlovou bude dlouhodobá podpora zásadní.
Také prohlásila, že byla v úzkém kontaktu s právníkem Fritzlové a s úřady v Dolním Rakousku, kde rodina Fritzlova žije, a byla velice ochotna pomáhat a spolupracovat.
