Paříž/Praha - Situace v oblasti dodržování lidských práv se loni ve světě výrazně zhoršila. Mohou za to především politici, kteří používají rétoriku strachu a nenávisti podobnou té ze 30. let dvacátého století a ze společnosti vyčleňují určité skupiny lidí. Ve výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě to uvedla organizace Amnesty International (AI).
Za zhoršení situace podle ní mohou do značné míry nejmocnější státy, které polevují v tlaku na dodržování lidských práv ve světě. Česko AI ve zprávě kritizuje hlavně kvůli pokračujícím protestům a výpadům proti migrantům i lidem, kteří se jim snaží pomáhat.
Stále více politiků ze Spojených států, Evropy, ale i dalších zemí světa podle AI loni rozdělovalo ve svých výrocích společnost na "my" a "oni", a stavěli tak určité části veřejnosti na pranýř. Mezi lidmi šířili také více, než tomu bylo v minulosti, strach a nenávist. Řada vlivných států přitom začala ve jménu hospodářského prospěchu a posilování bezpečnosti pomíjet porušování lidských práv. Absence odezvy na masové krutosti vedla na mnoha místech k jejich dalšímu šíření, uvedla AI.
"Kontroverzní vyvolávání strachu se celosvětově stalo nebezpečnou hybnou silou. Ať už se jedná o (amerického prezidenta Donalda) Trumpa, (maďarského premiéra Viktora) Orbána, (tureckého prezidenta Recepa Tayyipa) Erdogana nebo (filipínského prezidenta Rodriga) Duterteho, stále více politiků, kteří se označují za bojovníky proti establishmentu, se ohání agendou, která z jedněch činí honicí psy a z jiných obětní beránky," uvedl generální tajemník AI Salil Shetty.
"Politici beze studu a aktivně legitimizují všechny druhy nenávistné rétoriky a politiky. Současná démonizující politika beze studu propaguje nebezpečné myšlenky, že někteří lidé jsou lidmi méně než jiní," dodal.
Vlády mnoha zemí podle AI loni ignorovaly válečné zločiny, prosadily dohody, které oslabují právo na azyl, přijaly zákony, které porušují svobodu projevu, ospravedlňovaly mučení a soustředily se ve svých útocích na uprchlíky a migranty. Mezinárodní právo nezákonným vracením uprchlíků do vlasti, kde byli v ohrožení, porušilo podle AI loni 36 zemí.
Loňský rok podle organizace přinesl trend stále více rozzuřených a svárlivých politiků s "trumpovskou jedovatou rétorikou" plnou nenávisti a šíření strachu. Prvními terči jejich útoků se podle AI stali uprchlíci, které politici často svými výroky zbavovali lidskosti. "Pokud se přestaneme jeden na druhého dívat jako na lidské bytosti, … přiblížíme se k okraji bezedné propasti," uvedl Shetty.
Špatný loňský stav v oblasti lidských práv se podle AI letos ještě zhorší. Důvodem je mimo jiné fakt, že řada vyspělých zemí začala ustupovat nejen z obrany lidských práv v zahraničí, ale i na domácí scéně. Ve zprávě AI kritizuje mezinárodní netečnost vůči válečným zločinům v krizových oblastech. Politici stále častěji vykreslují lidská práva jako překážku národních zájmů, varovala AI.
Řešením současné krizové situace je podle AI jedině to, že se politikům, kteří lidská práva označují za hrozbu pro hospodářský rozvoj či bezpečnost, na odpor postaví jednotliví občané. Potřeba bojovat za základní hodnoty lidské důstojnosti a rovnost nikdy nebyla větší, uvádí zpráva AI.
Konkrétně organizace ve své zprávě kritizuje pronásledování novinářů, blogerů a dalších prodemokratických aktivistů například v Bangladéši, Číně, Kongu, Egyptě, Íránu či Saúdské Arábii. K násilnostem i válečným zločinům podle AI docházelo loni mimo jiné v Jemenu, Sýrii, Jižním Súdánu a Súdánu.
Za tvrdé zákroky proti právům uprchlíků zpráva kritizuje Maďarsko, které podle ní podpořilo ideu "pevnosti Evropa", ale i Barmu, kde dochází k pronásledování muslimské menšiny Rohingů. Za "nezákonnou" označuje zpráva loni uzavřenou migrační dohodu Evropské unie s Tureckem.
Francie si vysloužila kritiku za "přehnaně tvrdá bezpečnostní opatření v prodlouženém výjimečném stavu". Za pronásledování statisíců lidí po zmařeném puči plísní zpráva Turecko. Rusko AI kritizuje za boj proti nevládním organizacím, jejichž pracovníky označuje za "cizí agenty". Na Filipínách závažné porušování lidských práv podporoval loni prezident Duterte v rámci protidrogového boje.
Zpráva také upozorňuje, že od loňska se stupňují projevy omezování práv homosexuálů a žen. V této souvislosti zmiňuje Polsko, kde snahy omezit rozhodování žen o umělém přerušení těhotenství vyvolalo masové demonstrace.
Obavy o budoucnost dodržování lidských práv po celém světě vyvolala podle AI loni americká "volební kampaň poznamenaná rétorikou diskriminace, nenávisti a xenofobie" a nenávistné útoky přibyly také v souvislosti s referendem o odchodu z EU v Británii.
Česko si vysloužilo kritiku především za projevy nenávisti vůči migrantům a uprchlíkům. V této souvislosti zpráva výslovně uvádí výroky prezidenta Miloše Zemana.
AI ve výroční zprávě upozornila například na pokračující demonstrace v Česku namířené proti migrantům, připomněla i loňské útoky proti těm, kteří se právům uprchlíků věnují. Šlo třeba o žhářský útok na sociální centrum Klinika v Praze, které mimo jiné pořádalo sbírku oblečení pro uprchlíky, nebo posprejování podniků zapojených do protinenávistné kampaně Hate Free nacistickými symboly a výhrůžnými nápisy.
Kromě nenávistných projevů vůči uprchlíkům přetrvávají podle organizace v Česku také nižší výdělky žen oproti mužům. Znepokojení nad tím vyjádřil Výbor pro odstranění všech forem diskriminace žen spadající pod OSN, sdělila AI. Výbor rovněž doporučil zavedení bezplatné právní pomoci diskriminovaným ženám či vznik mechanismu pro odškodňování romských žen, které byly oběťmi nucené sterilizace. Ke konci loňského roku ale česká vláda nepodnikla podle mluvčí tuzemské pobočky AI Martiny Pařízkové žádné kroky k zavedení systému odškodňování nuceně sterilizovaných romských žen.
Organizace naopak označila za pozitivní například vládní opatření zaměřená na řešení problémů s diskriminací romských dětí ve vzdělávání a snahu o integraci dětí s lehkým mentálním postižením do běžných škol. Kvůli začleňování handicapovaných dětí se objevovaly obavy z hromadného přechodu žáků takzvaných praktických škol do běžných škol, nakonec se ale loni v září z praktických škol přesunulo jen asi 200 dětí.
