Rozhovor - Proč zavádět něco, co zatím nebylo dostatečně prověřeno a co skrývá celou řadu úskalí?
S tímto poselstvím přijel do Prahy renomovaný bezpečnostní expert Philip Coyle, který coby náměstek amerického ministra obrany řídil v letech 1994-2001 oddělení pro testování a hodnocení nových zbraňových systémů.
Coyle, který je dnes poradcem nevládního Centra pro obranné informace ve Washingtonu, přijel do České republiky na pozvání hnutí Greenpeace.
V pondělí navštívil oblast Brd, kde by měl vyrůst americký radar tvořící součást budovaného systému protiraketové obrany, a setkal se tam se starosty několika obcí. Kromě toho absolvoval v Praze řadu schůzek se zástupci různých politických stran a sešel se i s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem.
V rozhovoru pro Aktuálně.cz Philip Coyle vysvětlil, jaké jsou jeho hlavní výhrady k navrhované podobě protiraketového deštníku a proč je podle něj pro Českou republiku zapojení do projektu nevýhodné.
A: Můžete vysvětlit, odkud se bere vaše skepse k protiraketovému štítu? V Pentagonu jste strávil pěknou řádku let a sám jste se na projektu podílel.
Podívejte, já se problematice testování a hodnocení zbraňových systémů věnuji profesionálně už hodně dlouho, myslím, že asi tak čtyřicet let, a po takové době si prostě uvědomíte, že někdy věci fungují, a někdy je to s nimi velice obtížné.
Protiraketový obranný systém zatím neprodělal skutečné zatěžkávací zkoušky a zbývá mnoho, mnoho testů, než generál (Henry) Obering (šéf Agentury pro protiraketovou obranu - pozn. red.) bude moci konstatovat, že systém je připraven k realistickému prověření. Ovšem každý takový test stojí mezi 80 až 100 miliony dolarů natolik jsou složité.
On i já jsme toho názoru, že to je příliš mnoho peněz, ale tak to prostě je. Dosavadní testy pozemních systémů (jako je ten, který by měl být rozmístěn v České republice a Polsku - pozn. red.) probíhaly podle detailního scénáře, kde nic nebylo ponecháno náhodě, protože samozřejmě nechcete, aby zkouška skončila neúspěchem. Z toho jsou pak titulky v novinách a spousta nepříjemností. K testování systému v reálném prostředí to má ale daleko.
O OBERINGOVĚ VYSTOUPENÍ NA KULATÉM STOLU S ČESKÝMI NOVINÁŘI ČTĚTE VÍCE ZDE:
Pan Deštník: Íránský útok na Prahu? To je reálná hrozba
A: Jaké jsou tedy dosavadní výsledky těchto předběžných testů?
Pokud jde o testování pozemního systému, tedy bez námořních prvků a podobně, proběhlo celkem 13 pokusných sestřelů, z toho sedm úspěšných a šest neúspěšných. Ve dvou případech interceptor (=záchytná střela) vůbec neopustil své raketové silo. Důvody toho, že testy dopadly tak, jak dopadly, se různí. Co je ale jasné, je, že dosavadní zhruba padesátiprocentní úspěšnost bude těžko přijatelná pro jakéhokoli vojenského velitele.
Infobox
Philip Coyle
- V roce 1957 absolvoval na Dartmouth College v oboru mechanické inženýrství
- V letech 1959 až 1979 a znovu mezi roky 1981 až 1993 (jako zástupce ředitele) působil v Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) v Kalifornii, vládou kontrolované instituci, kde se provádí výzkum aplikovatelný na poli národní bezpečnosti - ústav byl založen stejně jako Los Alamos National Laboratory především pro účely výzkumu a vývoje jaderných zbraní
- Během vlády prezidenta Cartera (1977-1981) působil jako zástupce tajemníka pro obranné programy na Ministerstvu energetiky. V této funkci měl pod dohledem programy testování jaderných zbraní
- Za vlády prezidenta Clintona byl Coyle sedm let až do ledna 2001 náměstkem na ministerstvu obrany, kde řídil oddělení pro testování a hodnocení nových zbraní. Z této pozice byl hlavním poradcem prezidenta a ministra obrany USA v otázce testování a hodnocení zbraňových systémů
- Dohlížel na testy a hodnocení více než 200 nových zbraňových systémů, o nichž podával pravidelné zprávy Kongresu a ministru obrany
- V roce 2005 jmenován prezidentem Georgem W. Bushem do komise pro optimalizaci vojenských základen (2005 BRAC), kam jej nominovala tehdejší šéfka demokratické menšiny ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosiová
- V současné době působí jako poradce Centra pro obranné informace ve Washingtonu
A: A při těchto testech šlo vždy o zachycení jediné střely, je to tak?
Ano, sám generál Obering říká, že tento systém je účinný proti tzv. "prosté hrozbě", což v zásadě zahrnuje Írán nebo Severní Koreu disponující jednou, možná dvěma raketami. Nepočítá ale s tím, že by jich nepřítel mohl použít třeba dvacet nebo 200. A to už vůbec nemluvím o tom, že by na tom byl třeba jako Rusko, které má tolik raket, že by, a to připouští i Pentagon, mohlo překonat i ten nejfuturističtější obranný systém, jaký si dokážeme představit.
A: Nechme teď stranou technické bariéry a soustřeďme se na případné politické problémy při snahách o rozmístění prvků protiraketového systému ve střední a východní Evropě. Vidíte nějaké?
Samozřejmě. Už pomalu ztrácím přehled o všech těch krocích, které učinil ruský prezident Vladimir Putin. Za zmínku určitě stojí odstoupení Moskvy od Dohody o konvenčních zbraních v Evropě (CFET), obnovení hlídkových letů strategických bombardérů daleko za ruskými hranicemi, přímé vyhrožování raketovým útokem. Neustále se to stupňuje, a to je pochopitelně důvod k obavám.
Stejně jako to, aby tento obranný systém nerozděloval Evropu. Pokud totiž bude Polsko požadovat nové zvláštní vztahy se Spojenými státy, aby si zajistilo bezpečnost, a to samé učiní Česká republika, co to pak vypovídá o relevanci pátého článku Severoatlantické smlouvy (závazek kolektivní pomoci v případě napadení kteréhokoli z členů NATO - pozn. red.)? Myslím, že i to je důvod k obavám.
A: Když se teď podíváme trochu dál: Na systému protiraketové obrany se podílí také Japonsko, které tento týden provedlo předběžné testy radiokomunikační podpory štítu přímo v Tokiu a minulý měsíc úspěšně sestřelilo cvičnou raketu nad Pacifikem. Tam, jak se zdá, vše funguje, nebo ne?
Japonsko do své raketové obrany těžce investuje. Vzhledem ke složitým vztahům se Severní Koreou (KLDR disponuje balistickými střelami schopnými Japonsko zasáhnout pozn. red.) je pro japonské politiky nesnadné, či přímo nemožné, nad touto hrozbou jen mávnout rukou. Proto jsou japonští představitelé do budování protiraketového štítu celí žhaví, ovšem děje se tak samozřejmě na úkor japonských daňových poplatníků. K tomu by myslím mohlo dojít i tady.
Nyní sice můžete namítnout, že vše bude zadarmo, neboť to zaplatí Američané, a českých daňových poplatníků se to nijak nedotkne, ale i ve vojenských záležitostech platí otřepaná pravda, že nic není zadarmo. A to právě nyní zjišťují Japonci.
Když tam byly rozmístěny první systémy, američtí kontraktoři řekli: Podívejte, jestli opravdu chcete být v bezpečí, potřebujete více raket Patriot, a potom také prvky systému Aegis s několika loděmi. A tak teď Japonsko nakupuje od amerického námořnictva lodě s raketami a já si dovedu představit, že podobným tlakům bude časem čelit i česká vláda: pokud máte obavy, že radarová základna není dostatečně zajištěna, proč si raději nepořídit několik raket Patriot a nerozmístit je tam, abyste měli lepší pocit? Myslím, že se vám může stát něco podobného, pokud si nedáte pozor.
A: Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se nedávno nechal slyšet, že by jednání mezi Prahou a Washingtonem mohla být uzavřena už do konce února. Co o tom soudíte?
To by samozřejmě administrativě prezidenta Bushe velice vyhovovalo. Chtějí mít konkrétní závazek, v ideálním případě podepřený mezinárodními smlouvami, aby mohlo dojít k rozmístění systémů. Usilovně na tom pracují, což je také důvod nynější návštěvy generála Oberinga.
| Blog Lubomíra Zaorálka: Obchodníci se smrtí |
A: Mimochodem, setkáte se s generálem Oberingem, když už jste oba v Praze?
Ani jsem nevěděl, že tu bude ve stejnou dobu jako já.
A: Ale znáte se s ním, ne?
Ano, znám. Je to velice příjemný člověk, znám ho, ale neočekávám, že bychom se setkali.
A: On totiž tvrdí, že si jako soukromý občan můžete říkat, co chcete, pochybuje prý ale, že máte k dispozici veškeré potřebné informace včetně těch nejnovějších, neboť z ministerstva obrany jste odešel už před více než sedmi lety. Myslíte, že můžete zodpovědně říci, že máte přístup ke všem relevantním informacím?
Jistě. Není to samozřejmě stejné jako být přímo v Pentagonu, ale americká společnost je velice otevřená a cokoli se během těchto testů přihodí, se velice rychle dostane na veřejnost. Kromě toho Kongres pořádá veřejná slyšení, kde generál Obering a ostatní vysvětlují, co se během testů přesně stalo.
Ale koneckonců, vždyť nemusíte poslouchat mě: Pentagon zrovna včera vydal zprávu, ve které jen o něco opatrněji říká přesně to samé co já (vytahuje z tašky vytištěné stránky zprávy a předčítá/vysvětluje): systém ve své současné podobě není dostačující a jelikož nechtějí, aby nepřítel mohl cíleným úderem vyřadit ze hry radary v Grónsku a Velké Británii a celý štít tak oslepit, chtějí rozmístit další prvky systému ve střední a východní Evropě.
Takže jim jde v první řadě o ochranu těchto radarů, potom o ochranu Spojených států a až potom o ochranu jejich spojenců v Evropě. Pokud zde tedy podle této logiky postaví radar, bude to ta první věc, na niž by nepřítel zaútočil. Pokud ho tu nepostaví, bude první úder směřovat do Grónska a Velké Británie, kde stojí existující radary.
Myslím ale, že samotná Agentura pro protiraketovou obranu je poměrně otevřená ohledně toho, proč o to (=radar v České republice) usiluje.
