New York - Více než 7450 měst z celého světa už potvrdilo, že bude dál prosazovat nižší vypouštění skleníkových plynů. A to včetně Moskvy, Bratislavy nebo českého Hlinska.
Ke stejnému cíli se zavázalo i nejméně 133 amerických měst. Některá z nich tak dávají najevo nesouhlas s politikou svého prezidenta Donalda Trumpa.
Ten na začátku června oznámil, že USA odstupují od pařížské klimatické dohody, ke které se připojily téměř všechny země světa.
Starostové některých amerických měst ale nyní tvrdí, že se pokusí zmírnit ekologickou stopu Spojených států i bez podpory centrální vlády.
"Pevně věřím, že špatné rozhodnutí prezidenta Trumpa nakonec přiměje americká města, aby se zachovala opačně," řekl například starosta města Atlanta Kasim Reed pro britský deník The Guardian.
Atlanta na jihovýchodu USA, stejně jako mnoho dalších měst, se tak připojila ke Globální alianci starostů. Na jejím webu si lze prohlédnout, které další obce iniciativu podporují.
Ne obecné sliby
Zatímco Pařížská dohoda se nese v duchu obecných závazků, Globální aliance starostů sdružuje města s konkrétními plány.
Společnými cíli je snižování emisí a používání ekologických zdrojů energií. Další pravidla si pak stanovují města sama - a některá už představila svůj dlouhodobý plán.
Například zmíněná Atlanta se zavázala, že do roku 2035 bude získávat 100 procent energie z obnovitelných zdrojů.
Australské město Adelaide chce zase snížit množství vypouštěných emisí o 35 procent, a to už do roku 2020.
Značná volnost při stanovování cílů má městům umožnit, aby je lépe přizpůsobovala svému vlastnímu prostředí. Mohou tak předcházet konkrétním rizikům, která jim hrozí.
Kdo koho hlídá?
Zda budou města skutečně plnit své cíle, ale nelze předpovídat. Globální aliance starostů zatím nemá žádné páky, kterými by mohla vymáhat dodržení slibů.
Roli prozatímních hlídačů ale mohou podle médií sehrát samotní obyvatelé měst. Všechny závazky se totiž zveřejňují na zmíněných webových stránkách aliance.
