Alternativní Nobelovu cenu dostala bojovnice za práva Eskymáků i válečný chirurg

ČTK ČTK
1. 10. 2015 12:15
Ceny se udílejí od roku 1980 a jsou vnímány jako kritika tradičních Nobelových cen. Oceňováni jsou lidé a organizace za zásluhy o spravedlnost, mír a životní prostředí. Peníze provázející ocenění nemůže žádný z laureátů použít pro osobní účely, ale musí je investovat do činnosti, za kterou byl oceněn.
Ceny se předávali ve švédkské metropoli.
Ceny se předávali ve švédkské metropoli. | Foto: Tereza Holanová

Stockholm - Držiteli letošních alternativních Nobelových cen se stali kanadská eskymácká aktivistka Sheila Wattová-Cloutierová, ugandská bojovnice za práva homosexuálů Kasha Jacqueline Nabageseraová a italský válečný chirurg Gino Strada se svou nevládní zdravotnickou organizací Emergency.

Čestnou alternativní Nobelovu cenu získal ministr zahraničí Marshallových ostrovů Tony de Brum a obyvatelé tohoto souostroví za boj proti šíření jaderných zbraní.

Kanaďanka Wattová-Cloutierová byla vyznamenána "za celoživotní práci na ochranu práva eskymáků v arktických oblastech udržet si tradiční styl obživy a kulturu, které ohrožují klimatické změny".

Uganďanka Nabageseraová cenu získala "za odvahu a vytrvalost, kterou tváří v tvář násilí a zastrašování projevila v boji za právo homosexuálů na život nepoznamenaný předsudky a pronásledováním". Loni se Uganda stala terčem mezinárodní kritiky kvůli přijetí kontroverzního zákona namířeného proti homosexualitě, který tuto sexuální orientaci trestá až doživotím. Ugandský ústavní soud následně nařídil zákon zrušit, konzervativní poslanci ho ale chtějí znovu prosadit.

Italský lékař Gino Strada a organizace Emergency, kterou v roce 1994 spoluzakládal, byli oceněni "za lidskost a schopnosti při poskytování vynikající lékařské a chirurgické péče obětem válek i za neohroženou kampaň namířenou proti příčinám konfliktů". Organizace Emergency v současnosti spravuje 60 nemocnic a dalších zdravotnických zařízení od Afghánistánu po Súdán.

Nedotovanou čestnou alternativní Nobelovu cenu si letos odnášejí šéf diplomacie Marshallových ostrovů a lid souostroví "za právní kroky, které podnikli proti jaderným mocnostem, jež nedodržely závazky odzbrojování dané v rámci dohody o nešíření jaderných zbraní". Marshallovy ostrovy, které byly po 2. světové válce dějištěm několika jaderných pokusů, podaly loni žalobu u Mezinárodního soudního dvora v Haagu na devět jaderných mocností. Z nedodržování závazků viní souostroví Spojené státy, Čínu, Rusko, Francii, Británii, Pákistán, Indii, Severní Koreu a Izrael.

Laureáti byli vyhlášeni ve čtvrtek ve Stockholmu. Mezinárodní porota je vybrala ze 128 kandidátů z 53 zemí. Ocenění, která jsou dotována celkovou částkou tři miliony švédských korun (8,7 milionu Kč), budou slavnostně předána začátkem prosince ve švédské metropoli.

Alternativní Nobelovy ceny (oficiálně zvané Right Livelihood Awards) se udílejí od roku 1980 na popud německo-švédského filantropa Jakoba von Uexkülla. Oceňováni jsou lidé a organizace za zásluhy o spravedlnost, mír a životní prostředí. Peníze provázející ocenění nemůže žádný z laureátů použít pro osobní účely, ale musí je investovat do činnosti, za kterou byl oceněn. Alternativní Nobelovy ceny jsou také do jisté míry vnímány jako kritika tradičních Nobelových cen, jejichž držitelé budou oznámeni rovněž tento měsíc.

V loňském roce se o alternativní Nobelovy ceny podělili bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden a někdejší šéfredaktor britského listu The Guardian Alan Rusbridger. Snowden toto čestné ocenění dostal za to, že "s odvahou odhalil bezpříkladný rozsah státního sledování, které porušuje základní demokratické procesy a ústavní práva". Deník The Guardian pak informace o praktikách amerických tajných služeb zveřejnil.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Mongolsko se kvůli viru izoluje: zavírá hraniční přechody, školy i univerzity

Mongolsko od dnešního dne až do 2. března uzavře všechny školky, školy, univerzity a další vzdělávací zařízení. Tamní úřady se tak snaží zabránit šíření smrtícího koronaviru, který v uplynulých dnech zasáhl sousední Čínu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mongolská média. Úřady rovněž uzavřely pro chodce a automobilovou dopravu všechny hraniční přechody a zakázaly veškerá veřejná shromáždění.

Zdroj: ČTK
před 11 minutami

Při útoku na ambasádu USA v Iráku byl zraněn jeden člověk

Při nedělním raketovém útoku, který zasáhl velvyslanectví Spojených států v Bagdádu, utrpěl zranění nejméně jeden zaměstnanec ambasády. Agentuře AFP to řekl nejmenovaný irácký zdroj.

Reportér televizní stanice Al-Arabíja popsal, že viděl uvnitř areálu přistávat americký letoun. Zraněných je podle něj více, Washington ale tyto informace zatím nekomentoval. Celkem bylo vypáleno pět raket, areál ambasády zasáhly tři, jedna z nich pak jídelnu v době večeře.

Podle agentury AFP je to poprvé, co rakety dopadly přímo na americkou ambasádu, nacházející se v opevněné a přísně střežené zelené zóně, kde sídlí vláda a mnoho dalších zahraničních zastoupení. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy