Ofenziva islamistů je drtivá: kontrolují skoro všechny hraniční přechody do sousedních zemí a zhruba dvě třetiny Afghánistánu. Drží v obklíčení také dvě další velká města, Herát na východě a Kandahár na jihu. Ovládá už šest provinčních metropolí.
Afghánská armáda ustupuje a soustřeďuje se na leteckých základnách. Velitelé hovoří už několik týdnů o protiofenzivě a plánu na znovudobytí ztracených území, ale zatím žádný takový útok nenastal.
Podle deníku New York Times ani katastrofální situace, do které se afghánská vláda dostává, zřejmě nepřiměje amerického prezidenta Joea Bidena zrušit odchod ze země nebo znovu povolat do boje americké vojáky. Bezpilotní letouny a bombardéry AC-130 sice stále poskytují afghánské armádě vzdušnou podporu, ale po opuštění základny Bagrám startují ze vzdálených letišť v Kataru a Spojených arabských emirátech.
Aktuální mapa ukazuje území, které už v Afghánistánu kontroluje Tálibán (tmavě žlutá), nebo o které se bojuje (světle žlutá). Pro afghánskou vládu (bílá) je to horší než špatné. @hospodarky @Aktualnecz
— Martin Novák (@novakmartin) August 9, 2021
Zdroj: Long War Journal, New York Times, Scott Reinhard pic.twitter.com/Xw3Iq4tx0y
"Čekal jsem, že při takovém špatném vývoji se americké vzdušné síly zapojí více. Ale zvrat by to stejně nepřivedlo," řekl listu bývalý americký ministr obrany Leon Panetta. Podle něj je maximem možného jakýsi pat, v němž si vláda v Kábulu udrží kontrolu alespoň nad částí Afghánistánu. Americké zpravodajské služby ale na začátku července ve své zprávě uvedly, že Kábul může padnout už za půl roku.
Katar, odkud nyní americké stroje startují, je paradoxně také místem, kde američtí diplomaté, zástupci afghánské vlády a delegace Tálibánu jednají o míru. Rozhovory jsou ale přerušené a namísto toho Tálibán rychle postupuje na bojištích. Mluvčí organizace v rozhovoru pro televizi al-Džazíra dokonce jednání o příměří odmítl a varoval Spojené státy, aby se do války znovu nezapojovaly.
"Mírové rozhovory byly fíkovým listem, který měl zakrýt americký neúspěch. Zdá se, že Tálibán je odhodlaný získat moc silou," podotýká k tomu ve své analýze týdeník Economist.
Dialog s Tálibánem začal ještě loni za prezidenta Donalda Trumpa, který oznámil, že všechny americké vojáky ze země stáhne. Jeho nástupce Biden se rozhodl, že stažení dokončí.
"Prezident byl a je připraven přijímat bolestná a těžká rozhodnutí týkající se odchodu z Afghánistánu," uvedla Bidenova mluvčí Jen Psakiová po zprávách, že Tálibán vítězně postupuje na mnoha místech země.
Město Kundúz už Tálibán dobyl v roce 2016, ale jen na několik dnů. Protiútok vládních sil, zkoordinovaný s americkými nálety, islamisty z ulic vytlačil.
Podle svědectví obyvatel Kundúzu, které v pondělí zveřejnil americký deník Wall Street Journal, to ale tentokrát nevypadá, že by Tálibán město znovu ztratil. Bojovníci hnutí projíždějí triumfálně ulicemi, fotografují se v centru města mobily a obsadili budovy všech úřadů. Ve městě nefunguje voda ani elektřina, lidé v obavách z toho, co nastane, nevycházejí z domů. "Tálibánci všude rozvěšují své bílé vlajky. V centru je požár, mnoho obchodů a stánků na tržištích je v plamenech," cituje list kundúzského obchodníka Abdala Vahída.
Vládní afghánské ozbrojené síly mají nyní k dispozici - alespoň teoreticky a podle oficiálních údajů - přes 300 tisíc mužů ve zbrani, když se do toho počítají i policisté. Počet bojovníků Tálibánu není přesně známý: odhady se pohybují mezi 70 a 85 tisíci. Armáda stále těží z toho, že má desítky letounů a amerických helikoptér Black Hawk. Není však jasné, kolik z nich je v bojeschopném stavu.
