Prohlásil to dnes afghánský prezident Hamíd Karzáí, který během své evropské cesty zavítal také do švýcarského Davosu.
Zabere to...
"Možná pět nebo deset let, možná více nebo méně, budeme potřebovat zahraniční jednotky v Afghánistánu. Zabere to tolik času, kolik bude potřeba," řekl Karzáí.
Podle něho to přímo závisí na tom, jaký pokrok Afghánistán zaznamená s výcvikem vlastních ozbrojených sil, aby byly schopné bránit zemi a udržovat vnitřní stabilitu a mír.
Během své cesty po Evropě hodlá Karzáí přesvědčit další evropské státy, především Dánsko, aby své jednotky z Afghánistánu nestahovaly, právě naopak.
Pomoc jednotek NATO
Momentálně v zemi působí asi 10.000 aliančních vojáků z 37 zemí v rámci Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti (ISAF) pod velením NATO. Pomáhají tak zajistit stabilitu Karzáího vlády v Kábulu, především na severu a západě země.
Nasazení i v jižních provinciích si vyžádá dalších šest tisícovek mužů. Zhruba dvě třetiny posil by měli dodat Britové, kteří na jaře převezmou velení mise a kteří ve čtvrtek slíbili vyslat 4000 vojáků. Další jednotky poskytnou Kanaďané, Australané a Nizozemci.
Česká republika má na severu Afghánistánu ve společné jednotce s Němci a Dány kolem 40 vojáků. Jejich úkolem je především zajištění bezpečnosti oblasti, ochrana mezinárodních jednotek a spolupráce s místními obyvateli. Další téměř dvě desítky vojáků má Česko v Kábulu v meteorologickém a pyrotechnickém oddílu.
Od 31. ledna se bude v Londýně konat dárcovská konference, která má projednat další finanční pomoc pro Afghánistán.
